Jedna z mnoha verzí legendy o Fafnirovi (nikoliv nutně nejsprávnější), součást Ságy o Nibelunzích.
Ódin, otec všech bohů, přikázal obrům, aby postavili most, spojující Vallhalu a Zemi. Obři jako odměnu požadovali bohyni krásy, Freyju. Po dostavení mostu chtěli bohové Freyju zachránit před obry, ti však vznesli vcelku rozumný požadaven na výkupné - poklad rýnského zlata, shromážděný Nibelungy - trpaslíky. A tak bohové poklad ukradli trpaslíkům a předali obrům, kteří poklad uložili do jeskyně hlídané drakem Fafnirem.
Mimi, jeden z trpaslíků, byl nesmírně zoufalý, jelikož proti drakovi trpaslíci nic nesvedli, a když se doslechl o smrti hrdinného krále Sigmunda na bitevním poli, ujal se jeho osiřeleho syna Siegfrieda. Trpaslík se stal princovým učitelem a vychovával jej jako statečného válečníka, který jednou získá zpět trpasličí poklad.
Když Siegfried dosáhl věku osmnácti let, předal mu Mimi úlomky otcova meče, kouzelného Gramu (jinde Balmungu) a naučil jej, jak ho znovu skout. A když byl meč opět celý, řekl trpaslík Siegfriedovi o pokladu a Fafnirovi.
Přesvědčen vhodně volenými slovy svého učitele vyrazil Siegfried bez váhání k jeskyni, kde drak střežil poklad Nibelungů, a hlasitě naň zavolal. Fafnir přišel, s jasným úmyslem sežrat hloupého vetřelce, ale Siegfried se bystře vyhnul jeho útoku a sám zaútočil otcovým mečem, a smrtelně zranil draka na krku. Několik málo kapek dračí krve přitom smočilo rty Siegrieda a dalo mu schopnost rozumět řeči ptáků.
Díky tomu se od ptáků, přilákaných smrtí draka, Siegfried dozvěděl o zradě svého vychovatele, pro kterého byl jediným důležitým cílem poklad, střežený drakem, a o vlastnostech dračí krve, ve které se vykoupal, aby získal nezranitelnost - s vyjímkou jediného místa na rameni, kde se mu na kůži přilepil list lípy (jinde dubu).
Siegfried potrestal Mimiho za jeho chamtivost, a vybaven otcovým mečem, helmou, jež svému majiteli propůjčovala neviditelnost, a prstenem Nibelungů se vydal hledat nová dobrodružství...