PISKVOR:
Katovské řemeslo nebylo jednoduché a kolem poprav je tolik historek jako od Jahelky.
Například, když kat odmítl odsouzeného setnout, byla dána dalšímu odsouzenci možnost amnestie, za to, že popravu provede sám.
Je zaznamenaný případ, kdy odsouzený této možnosti využil, 27krát udeřil popravčím mečem kolegu na špalku, ale hlavu se mu tím odetnout nepodařilo a tak jí doodřezal nožem.

Nicméně popravy naostřeným prknem se prý prováděli, ale byl to případ neurozených, kteří nebyli hodni meče. Proto se pochybuje o tomto způsobu popravy u Záviše. Je uváděna možnost, že došlo k chybě při pápisu a jednalo se o PLKNO, což byl výraz používaný pro popravčí meč bez hrotu.

Postupně se díky lidovému podání „plkno“ změnilo na prkno a odtud tedy pověst o popravě prknem.

PISKVOR: Se skutčným upírem bývalo vždycky těžké pořízení :)
Ale myslím, že je fér připustit, že tyhle zákroky, známé z legend, vycházely ze skutečných opatření, které se prováděly na skutečných mrtvých - nebožtík si zachoval barvu? začali chcípat krávy? měla žena starosty noční můry? chytil místního kněze záchvat páchání dobra? rozkopali hrob toho, komu to všechno hodili na krk, a snažili se :)
Některá ta opatření dávají alespoň trochu smysl (třeba probodení kůlem mělo hned několik důvodů - zničit srdce, které pumpovalo mrtvými cévami vypitou krev, nebo prorazit upíra v hrobě skrz a připoutat ho tak k zemi, ve které ležel, nehledě na mystiku s osikou), některá moc ne (planá růže, například).
Prkno k oddělení hlavy, aby se zabránilo regeneraci, případně prosté useknutí hlavy a její uložení do nohou hrobu (nebo kamkoliv, aby ji upír nemohl najít a nasadit zpátky), patří k těm smysluplnějším, ale stejně su myslím, že nikdy nepotkalo skutečného upíra :)))

FJERTIL:
Říká jedna z teorií.

Když jsem kdysi psal článek o upírských legendách, zmínil jsem i oddělování hlavy mrtvého, podezřelého upíra, od těla prknem. A i tehdy se mi kdosi ozval, že to mělo být plkno, tedy popravčí meč. Ovšem na rozdíl od Záviše takový pseudoupír často už nějakou dobu tlel, to za prvé, prkno se nechávalo na místě, aby hlava nemohla přirůst zpátky, to zadruhé, a nebylo potřeba setnout švihem, ale tak dlouho pižlat, dokud se krk odleželé mrtvoly nepoddal, to zatřetí. A za čtvrté to podle většiny zdrojů prostě bylo prkno a ne mečl. Ale živé bych rozhodně prknem stínat nechtěl :)))

PISKVOR: Dokázal bych si představit, že prkno při správném švihu zlomí vaz, jako u králíka. Oddělení hlavy by vážně nešlo.
Každopádně dík.

FJERTIL: JIRÁSEK AT 12 O'CLOCK!!! Plknem, ne prknem! To jsou, řekl bych, meta-legendy. Asi nejlepší vysvětlení pro náhodné kolemjdoucí je tuto: http://www.zamek-hluboka.eu/legendy-a-zajimavosti/-zavis-z-falkenstejna-/ - hledat "plkno", je to asi ve 2/3 textu. Lidská anatomie je překvapivě odolná, a sečné zbraně bývají z kovu nejenom proto, že se to pěkně blejská.

PISKVOR: A jen doplním, že k popravě došlo stětím naostřeným prknem.

PISKVOR: zakrvácená tráva z toho dělá pověst :))) Samozřejmě je to ono :)))

Tak dneska to české hádání jde pěkně od ruky. Tož do třetice všeho dobrého a zlého:

Panovník ošálený zlými jazyky jednoho udatného pána o jeho panství dědičná připraviti chtěl. I pána uvěznil a panství předání od něj se dožadoval. Pán však neustoupil, a tehdy panovník s ním, coby s rukojmím, jal se hrady jeho obkížděti a po posádkách vydání jejich vyžadovati. Až na jednom hradě posádka vzdáti se odmítla, že panovníka z blafování podezírala, a panovník tam pána jejich promptně popraviti nechal. A říká se, že na místě skonu pána spanilého dlouhá léta ještě od krve rudá tráva rostla.

Jméno pána, panovníka a samozřejmě hradu?

SYLVAEN: tak pokud byl pražák zaměstnancem parlamentu, celkem bych tomu i věřil ;)

SYLVAEN: ?reznik? volska kuze plna nehasenyho vapna a voda ze svatky - Brnensky drak?

SYLVAEN: Vono teda ani v tom Krně s tou ještěrkou nemají jasno - slyšel jsem nejméně o dvou různých OSVČ, kteří jim od jmenované pomohli.

GORGLIN: To asi ano. Nicméně v zadání je podstatná informace která zrovna tento případ od těch ostatních odlišuje. Týká se způsobu jakým pak bylo s mýtickou bestií naloženo.

GORGLIN: Obávám se že to není ono. To že se jednalo o draka jsi řekl správně, ale ani způsob zabití ani povolání hrdiny není správně.

Byl to drak, řemeslník byl švec a sejmul draka nezralími švestkami.

Muhehe.. tak když jsme už u těch mýtů o zvířatech a strašidlech..

Bylo nebylo, v jedné zemi za devatero horami a devatero řekami, kam cesty skrz devatero lesů nevedou, se za hradbami města usídlila strašlivá obluda o jaké už nikdo po několik staletí neslyšel. Štvala pocestné a lovila dobytek, mnohý pachtýř kvůli ní na mizinu přišel. I tu vyhlásili radní převelikou odměnu tomu kdo jejich hladovějící město nestvůry zbaví. Mnozí to zkoušeli, hrdinové, válečníci, zaklínači i mudrci, ale žádný z nich se zpět do města nevrátil. Až jednou do města zavítal na trh potulný řemeslník. A že byl všemi mastmi mazaný, vymyslel čertovský plán... Obludu přemohl a její tělo dopravil do města, kde pak byla vystavena a lidi se na ni chodili dívat z celé země.

Nepochybuji o tom že pověst samotná bude pro vás hračkou. A tak se ptám, jakého povolání byl onen přemožitel?

Jako obvykle, pokud tento úkol přijmete, předpokládá se využití vlastní paměti, nikoliv internetu. Tato zpráva se sama za

5

4

3

2

1

sekund nezničí...

FOSSY: ano, škoda toho hledání...

MORKANT: Škoda toho hledání, ale je to tak :)

Obryně Skadi se šla agardským pomstít za smrt otce v boji bohů s obry. Aby se vyhnuli další válce, slíbili jí bohové ženicha. Ale musela si ho vybrat podle nohou. Samozřejmě pro sebe chtěl krásného Baldra, takže zvolila nejhezčí mohy, které viděla. Ty ovšem patřily starému Njordovi, bohu moří. Oba se od savtby neustále hádají, a protože Skadi preferuje hory, zatímco Njord moře, střídají bydliště vždy po devíti dnech. Jejich hádky se projevují jako bouře podle toho, kde zrovna bydlí.

Přišlo mi to vtipné a krátké a - alespoň pro mně - ne stokrát omílané a proflíknuté :)

MORKANT: Skadi a Njord, ale musel jsem ty jména hledat...

FOSSY: bohové ta jména... vybírala si podle nohou, chtěla nejhezčího, a on halt neměl nejhezčí nohy... ale jméno nevim ani jedno :(

FOSSY: Minimálně u Jezebel nemáš tak úplně pravdu.. tam došlo ke sňatku čistě proto že se jí tak trochu Baali.. (muhehe). No, trochu dost. A démonizovaná je díky Bibli proto že poslala netolerantní judaismus do Xynjace (čti: chynžes) a přinutila svého manžle aby toleroval asyrský (či který to byl) panteon.

Pravda, neodpovídají přesně specifikaci, ale i proto říkám že nevím..

SYLVAEN: No, ženy jsou to silné a slavné a nějaké to násilí by se kolem nich taky našlo, ale legendu o hledání ženicha, která by odpovídala zadání, si nějak nevybavuju. Jezebel byla promiskuitní mrcha, heretička, a všeobecně dost démonizovaní postava, Dídó podle jediného příběhu spálila na hranicích majetek svého milence Aenea, když se vydal za proroctvím zakládat Řím a opustil ji(a měla u toho snad nějaké vize Hannibala, který ji jednou pomstí), a Mařka Tudorovic si brala španělského Filipa na základě oboustranně výhodného politického sňatku (a aby si udržela trůn pod sedinkou).

IMHO se snažím dát i u těch nejstručnějších zadání dostatek klíčových okolností, aby nebyl výsledek zaměnitelný se spoustou jiných (i když u mýtů a legend se to asi někdy i stane).

Mno, přiznám se že nevím.. Takových archetypů bylo v historii i mytologii dost.. od biblcké Jezebel přes aenejskou Dido, až po Marii I. Anglickou..