FIN: Se divím že se běžná česká populace vůbec udržela. :D

SYLVAEN: po 8 hodinách na panském a dalších 5 na svém už nešukáš - to jen padneš a spíš.

tak si taky dám jednu hádanku, trochu retrospektivní:

byl nebyl, žil jeden šikovný řemeslník. utekla mu žena, a tak se věnoval jen své práci. dozvěděl se o tom jeden král, řemeslníka zajal, jeho skvostná řemeslná díla pobral a řemeslníka samého si pojistil tak, aby mu řemeslník nemohl utéci. řemeslník si to ovšem nenechal líbit a vymyslel - a také později realizoval - šílenou mstu na králových dětech, tak šílenou, že i kidovy pohádky bří grimmů vedle ní blednou. ovšem každému jistě dojde, že to by si náš král asi nenechal líbit, nicméně řemeslník se pojistil: vyrobil si důmyslný prostředek, s jehož pomocí unikl a nikdo jej nemohl dohonit.

kdo to byl?
co se mu vlastně stalo?
(pro otrlé) jak vypadala msta?
a jak nakonec řemeslník unikl?

Docela dobře si dovedu představit že takzvané pohádky začaly jako strašidelné příběhy, stejně jako jsme si vyprávěli hororové historky mezi kamarády u ohně.. Možná měly sloužit k tomu aby si všichni uvědomili jaké štěstí mají že jsou mezi svými a v bezpečí.. a k tomu aby zlobivé děti poslušně zalezly pod duchnu, kůži, či jiné přikrývadlo, a aby své rodiče nechaly v klidu šu.. pracovat na dalších potomcích.

KID_MCHUTT: poněkud nechápu to slovo "pohádky" - obojí je těžká depresivní a leckdy i násilnická palba, která zanechává na psychice stopy, v případě bří grimmů ještě zjevně animální, sadistická a psychopatická...

ELVOTHIEN: Já narazil na jméno Raden a uši coby netopýří křídla, ale zjevně se jedná o různé verze téhož :) Ano, je to Radyně.

FOSSY: Napadá mě Radyně, ale Radouš měl prý uši oslí, tedy alespoň tak se to u nás na Plzeňsku traduje. Komnata s pokladem a černý pes ale sedí.

ELVOTHIEN: Tak tak. Syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského Václav, biřmovaný jménem Karel francouzským biskupem, první český a čtvrtý německý král toho jména :)))


Tak ještě jedna lokální, odvozená od krále a císaře Karla:

Karel budoval po zemích koruny české mnoho hradů, a s oblibou jim dával své jméno (Karlštejn, Karlsberg,...). Jeden z těchto hradů byl velmi záhy přejmenován podle starého rytíře, který prý neměl lidské uši. Podle pověsti jeho uši vypdaly jako netopýří křídla. Rytíř z toho byl velmi nešťastný. Přál si, aby alespoň jeho potomci byli ušetřeni takové potupy, ale každé jeho dítě se narodilo se stejným defektem. Proto rytíř všechny své děti hned zabíjel. Nakonec, díky svým činům, nenašel ani po smrti klid, a na hradě, který byl podle něj přejmenován, prý dodnes straší. V podzemí hradu je pak podle pověsti obroská komnata se zlatým a stříbrným pokladem, který střeží veliký černý pes... Který hrad to je?

KID_MCHUTT: Asi jsem objevila tak 4-5,jinak se bojím, děkuji pěkně! V noci nepůjdu ani na záchod!

KID_MCHUTT: surový horor s malou holčičkou a blíže neurčitelným počtem ohyzdných babizen, čarodějnic a úchylných ženštin nejasného psychického profilu?

taky mám otázku :) dokážete identifikovat všechny pohádky na fotkách? http://www.yanagimiwa.net/fairy/index.html

FOSSY: Karel IV.?

Tak to jsem sám zvědavý. Pohříchu mi tato část českého bájesloví unikla.

Takže hádanka tentokrát z domácí mytologické kuchyně:
Kněžna Libuše kdysi svěřila vodám Vltavy zlatou kolébku pro pravého vládce zemí koruny České. Kolébka se podle pověstí vynořila, když královna z rodu Libuše porodila syna - ten pak spal v kolébce, která s ním rostla, až z ní blo zlaté lože. A tímto českým králem byl kdo?

FOSSY, MYS_USATA:

Možná ještě zajímavější hypotézu představil ve své knize "Otazníky nad hroby" český autor a záhadolog Ludvík Souček. Podařilo se mu vysledovat onoho záhadného muže do vězení ve kterých byl předtím držen - jednalo se o různé hrady a pevnosti po celé Francii. Zajímavé bylo že střežením jediného člověka byl pověřen velice schopný a spolehlivý žalářník který by za jiných okolností mohl udělat skvělou kariéru namísto toho aby se vláčel s jediným chovancem po venkově. Souček pak prošel záznamy které si dotyčný žalářník vedl. Podle jím prostudovaných pramenů se v jisté chvíli zdraví "králova vězně", jak byl v záznamech označován, v jistou chvíli rapidně změnilo prakticky ze dne na den.

Před onou změnou byl vězeň výkvětem různých běžných nemocí, ale i některých méně obvyklých, které by se daly označit spíše jako následek dobrodružného života plného různých adrenalinových situací, dalekého cestování, a tak podobně.

Souček píše že sledoval záznamy hlouběji do minulosti, až narazil na podivuhodnou situaci. Do vězení které spravoval pozdější králův žalářník, přibyl pod nejvyšším utajením jistý dobrodruh. Brzy poté byli ostatní vězni převezeni do jiných věznic a na místě zůstal pouze jediný. Jaké plýtvání, řeklo by se. Ale co když...?

Vrátím se teď k oné pozoruhodné změně zdravotního stavu. Zvláštní shodou okolností se stalo že královo zdraví se zhruba ve stejné době také rapidně zhoršilo. Začal trpět nadýmáním, bolestmi zubů, kdoví jestli dokonce ne příušnicemi a horečkou omladnic. Ale veškeré lékařské zákroky (rozuměj: kuchání velkým nožem a místo anestézie odvar z makovic) snášel až hrdinsky. Kvůli jisté nepříjemné záležitosti se podrobil například operaci konečníku (v té době extrémně bolestivé věci), a jeho lékař si do svého deníku ve kterém pečlivě sledoval královo zdraví obdivně zapsal že král Ludvík byl tak statečný a hrdinný jak by to on (lékař) nikdy nečekal. "Zcela jiný člověk", zapsal si.

A... co když nevědomky trefil hřebíček na hlavičku? Zdraví vězňovo se zlepšilo, nevykazoval žádnou ze svých předchozích nemocí. Zklidnil se a namísto zábavy v podobě šermířských soubojů si poklidně četl. Zato králo zdraví šlo od desíti k pěti, ale král - skleníkové dítě - to nesl až neskutečně stoicky.

Teorie kterou Souček předkládá je skutečně velmi zajímavá a dává podnět k zamyšlení, kdo že to vlastně na francouzském trůnu skutečně seděl. Ale jako všechno kolem muže se železnou maskou, ani tohle se už nejspíš nikdy nepodaří prokázat.

FOSSY: Takže obludy se neujaly. Charybda třikrát denně nasála polovinu oceánu, až bylo vidět jeho dno, a pak celé ty spousta vody zase vyvrhla. Při tom polykala a drtila i lodě neopatrných mořeplavců. Skylla strhávala námořníky z palub lodí, které pluly příliš blízko, a krmila se jimi - měla na to šest řádně zubatých tlam na šesti hlavách.