Omlouvám se, v nedostatku času zase jen jedna krátká, tentokrát z Orientu: Zabiják démonů

Tato legenda je také jednou z těch, které přináší optimismus a naději lidem v boji proti silám temnoty. Vypráví o oddaném, ale ne úplně chytrém studentovi medicíny v Číně jménem Zhongkui (u Japonců Shoki), který neuspěl u zkoušek. Toto selhání způsobilo nešťastnému studentovi takové zoufalství a černou beznaděj, že spáchal sebevraždu. Když se o tomto činu neslýchané oddanosti cíli doslechl císař Xuanzong (u Japonců Genso), přiřkl nebožákovi titul lékaře posmrtně (jiná verze však vypráví, že císař sám onemocněl, a tehdy se mu ve snu zjevil duch Zhongkui a v hrozném boji porazil démona, který otrávil císaře a způsobil jeho chorobu, a císař přiřkl čestný titul duchovi za odměnu). Duch, nyní s čestným titulem Doktor ze Zhongnanshanu (u Japonců Shunanzan-no-Shinshi), z vděčnosti přislíbil, že bude říši chránit před démony a zlými duchy. A tak se i stalo a Zhongkui (Shoki) se stal součástí panteonu. Svátek tohoto bůžka, který se přestěhoval v šestém nebo sedmém století z Číny do Japonska (respektive rozšířil se), je pátého dne pátého měsíce, kdy je zlých duchů nejvíc. Tehdy jsou všude vyvěšovány jeho podobizny, které mají chránit domy i jejich obyvatele. Kdysi býval tento Zabiják démonů jedním z nejčastěji zobrazovaných a zpodobňovaných malých bohů – s divokým plnovousem, přísným, rozlobeným nebo zuřivým obličejem, v klobouku a vždy s mečem (pravda, různého tvaru, délky a velikosti, ale nepostradatelným). Dnes už je prakticky zapomenut, i když třeba v japonském Kyotu jeho symboly stále zdobí některé střechy, aby obyvatele chránila síla démonobijce proti zlu a neštěstí.

MARA_JADE: Pravda, nemám Charváta tak dobře načteného (matně se mi něco vybavuje...). Napravím. Jako že kdyby tvrdil, že to bylo typově podobné božstvo, tak s tím nemám nejmenší problém, ale ta identičnost se mi už zdá jako hodně odvážné tvrzení... (Skoro jako somári ze Sumeru.;)) Ale pokud by něco fakt zajímavého našel... Docela jsi mne navnadila. ;)

MARA_JADE: Já vím, že jsem škarohlíd, ale ke větě - Stal se symbolem pro boha Mithru, který byl už této době a geografické oblasti označován krátce "Mir". - bych si představoval nějaký pěkný článek, který by to vysvětloval... Protože takhle mi buď něco hodně významného uniká, nebo... No, Mithra je moc pěkný indo-perský bůh, ale Čechy se mi zdají už docela dost z ruky. Jsou všichni indoevropané odsouzeni k Mithrovi-Varunovi coby reprezentaci vlády, protože Dumézil? ;)

No vida, jak to tady Mithra rozhýbal :)))

FOSSY: Á, známý íránský řezník! (Hanlivé pojmenování, které si vysloužil svou klasickou ikonografií. Řekové opravdu neměli rádi nic, co přichází z Persie. V celém pevninském Řecku se taky našla snad jen dvě mithraea.)
Coby sluneční oko, Pravda a Světlo Ahury Mazdy vyvádí taky docela výjmečné činy - a nakonec, i v krajích, které o něm nikdy neslyšely, je uctíván sám.

Rodí se ze skály, z níž nechá vytrysknout pramen. Nechá zazelenat pustinu. Po nerozhodném boji se Sluncem se sám stává Neporazitelným Sluncem (Soli Invicto Mithrae). A každý rok zabije Býka. Překoná Ahrimanovy štíří a hadí démony, roznese kusy Býka po světě a nechá z nich vzniknout nový život...

Jeo vojáci se scházejí v podzemní svatyni, mithraeu (byl to Zarathuštra, kdo jako první zasvětil svěží a prameny zavlažovanou jeskyni v perských horách Mithrovu kultu), zdobené mnoha výjevy: Mithra se vynořuje ze skály, v jedné ruce nůž, v druhé zářící pochodeň. Nebo leze z balvanu, v jedné ruce zeměkouli, v druhé ruce zvěrokruh, pozorován havranem, hadem a psem. Mithra (provázený Erótem a Attidem) v jeskyni drží za roh býka a v druhé ruce velký řeznický nůž, k býkovy se plazí had a štír, ale ověnčený býk trpělivě drží. (Napadlo mne, že by možná bylo případnější oslavovat býka, který se trpně nechal obětovat pro dobro všech, než chlapa s nožem co byl zrovna k dispozici - ale ono to vlastně vzápětí přišlo s jiným zvířetem.;)) Čtyřruký či čtyřkřídlý bůh se lví hlavou, obtáčený hadem, drží klíče (je to Mithra, nebo Ahríman? Babo raď!) A spousta maskovaných chlapíků na hostině, které předsedá Mithra se Solem Invictem.

Stát se Mithrovým vojákem mohou pouze muži, kteří projdou očistným ponořením do vody. Ti pak v mithraeu při posvátné hostině lámou chléb a pijí víno. Největší Mithrova slavnost se koná o zimním slunovratu. (A komu se to zdá nějaké povědomé, může se odebrat k tomu asi metráku článků a knih napsanému vědci, kterým se to zdálo víc než povědomé...;)) Takhle to tedy vypadá jasně. Ale často se také hodovalo na kůži stažené z býka a kolem mithraeí se našla spousta kostí obětovaných (a snědených) zvířat, takže svěceným chlebem se spíš zajídalo. ;) Otec a Sluncoběh (nejvyšší a druhý nejvyšší zasvěcenec) předsedají hostině a rozdílejí pečeni, opékanou na tyčích nad ohněm planoucím na oltáři. Havrani (ano, správně, nejnižší úrovně zasvěcení;)) roznášejí porce jídla a nápoj (víno smíšené s vodou, nebo krví zachytávané oběti?)

Zasvěcenci procházejí sedmi branami, sedmi stupni kultu (a pak že je intelektuální pirátství záležitostí moderní doby, pomyslí si člověk znalý zednářů a spol.)...

Omlouvám se za zmatečnost a prasopis, raději budu pokračovat, až se pořádně vyspím... ;)

A ještě bych rád představil jednoho z bohů, o kterých není moc slyšet, ale který si podle mě zaslouží pozornost:

Mithra:

U Peršanů byl tenhle bůh, latinsky Mithras a řecky Mithrés totéž, co hinduistický Mitra. Peršané si ho převzali z indického modelu. Mithra byl uctíván na velkém území perské říše jako zosobnění životodárné síly tepla a světla, a aby toho neměl málo, byl taky bohem pravdy, zákona a řádu.
Avesta ho popisuje jako boha tisíce uší a desetitisíce očí, jenž nikdy nespí. Jezdil na voze taženém bělouši, a spolu s Sraošou a Rašnou vykonával soud u mostu Činvat, brány do podsvětí.
Dualistický zoroastrismus Mithru poněkud ponížil a nechal ho jen jako zosobnění pravdy.
Pro svou roli jednoho z hlavních pomocníků Ahury Mazdy byl Mithra uctíván spíš jako jeho součást, než samostatně. A stejně jako u Ahury Mazdy byl jeho hlavním soupeřem Ahriman, známí jako Angra Mainju, zosobnění temnoty, zla a lží.

Mithra je jednou z těch kladných sil, aby se nám to tady nehemžilo jen potvorami a příšerami :)))