KID_MCHUTT: Zkus to tady: [Pohlavní orgány osob z mýtů, legend a pověstí] :D

ALDARION: Podíval jsem se a pokusil se dohledat. Ale Kojot a jeho penis jsou hrdiny příliš mnoha různých vyprávění :)))
Našel jsem jich hodně, ale žádné podle tvých specifikací...

http://voices.yahoo.com/the-role-native-american-folklore-trickster-stories-1467125.html
Another example is a story where there is a woman who is undecided on who she should marry, so she has a competition where whoever has the smallest penis is allowed to marry her. The trickster, who in this story is named coyote, trades his penis with mouse's penis. When everyone drops their pants he demolishes the competition and wins the bride. Unfortunately for coyote his new bride sees mouse struggling to walk with such a large coyote penis and she refuses to marry him. This story shows two different types of messages. First, it shows a moral type message deterring people from lying and cheating. This was portrayed when the coyote was not able to marry the woman because he cheated and lied to her. Also, this story contains a very sexual premise when talking about penises and their sizes. This topic, which would usually be fairly awkward to talk about, is discussed freely in the story. This probably helps "break the ice" within the community about this topic allowing them to talk about it more freely. Although it may seem that the trickster stories are told solely for their comedic purposes, it is evident that their underlying messages are just important.

http://home.online.no/~arnfin/native/lore/leg247.htm

A ještě Indiáni. Lid Seneca si vypráví příběh o tom, kde chipmunkové přišli ke svým pruhům.
Žily kdysi bába a její vnučka. Měly starou kožešinovou pokrývku, notně už vypelichanou, kterou se v noci zahřívaly. Jednou šly do lesa pro dříví. Několik dní v lese dříví sbíraly a v noci spaly pod starou pokrývkou. Ale najednou, náhle a bez varování, pokrývka ožila. Obě, bába i vnučka,se daly na útěk.
Utíkaly o život směrem k domovu, kůže za nimi. Brzy to nebyla kůže, ale medvěd, a obě je doháněl. Vystrašená prabába se dala do zpěvu, aby medvěda ukonejšila. Její píseň říkala: Já a má vnučka utíkáme o své životy.
Ale medvěd, dříve kožešinová pokrývka, se ukonejšit nedal. Brzy bába s vnučkou spatřily svůj domov, ale medvěd už byl těsně za nimi. Obě vyděšeně proběhly dveřmi, ale běsnící medvěd se po nich stačil osápnout drápatou prackou. Obě škrábl po zádech, ale obě mu unikly.
A protože bába s vnučkou byly chipmunkové, mají od těch dob chipmunkové na zádech pruhy.

Poslechněte si příběh, který vypráví kmen Abenaki o staré čarodějnici.
Mezi lidem Abenaki žila jedna stará čarodějnice. Jednoho dne zemřela. Její kmen odnesl tělo do pohřebního háje a uložil do větví vysokého, mohutného stromu, jak bylo jejich zvykem.
O nějaký čas později přišli v zimě k háji indián a jeho žena. Hledali místo, kde by přenocovali, a háj se jim zdál nejvhodnějším úkrytem. Vstoupili mezi stromy, a brzy již vesele popráskával jejich malý, táborový oheň. Ženě se místo pranic nelíbilo. Smrákalo se a ženu děsily věci mezi větvemi stromů. Ale její muž ji uklidňoval, že jsou to jen dávno mrtví, a že jim nic nehrozí.
Když se najedli, padla na Indiána únava. Ale jeho žena se stále bála, a přesvědčovala ho, že by měli celou noc bdít, a mít se na pozoru. Indián ji odbyl, že je unavený, a že chce spát. Lehl si na bok a usnul. Žena seděla a vyděšeně hleděla do noci, nechtěla spát.
Později v noci, když jejich oheň dávno vyhasl a i řežavé uhlíky ztratily rudou záři, uslyšela žena podivný zvuk, jakoby hryzání a žvýkání. Vylekalo ji to, ale zároveň jí to pomohlo neusnout. Později, k ránu, už nemohla vydržet, a chtěla probudit svého muže. Natáhla ruku do tmy a pokusila se Indiána probudit, ale nedařilo se jí to. Zvuky hryzání a žvýkání utichly, a žena si pomyslela, že možná ty zvuky ve spaní vydával její muž, a když jím zatřásla, tak přestal.
Nadešlo ráno a vyděšená žena zjistila, proč nemohla Indiána probudit.
Byl mrtev. Celá levá polovina jeho těla byla ožvýkaná a ohryzaná, jeho srdce chybělo úplně.
Žena se dala v hrůze na útěk. Běžela dlouho, dokud nedorazila do vesnice Abenaki. Tam vyprávěla o svém děsivém zážitku, ale lidé jí nevěřili. Mysleli si, že sama zabila svého muže, a vymyslila si historku o nočním děsu. Ale nakonec se rozhodli přesvědčit na vlastní oči, a ženu doprovodili k pohřebnímu háji. Tam skutečně nalezli mrtvého Indiána, bez srdce a okousaného na kost. I vylezli na pohřební strom, kam uložili starou čarodějnici.
A ke svému zděšení shledali, že tvář i ústa mrtvé jsou zamazané čerstvou krví, a že její tvář vypadá jako zaživa…