DRAKKA: jenže v usa se kastrují štěňata v osmi týdnech. Což je trochu něco jiného, než běžná praxe v čr.

ZMYJKA: koneckonců, většina veterinářů kastruje i vlastní čuby :). Alespon u nás v práci máme kastrované čuby všechny.

Já jsem Gátu nechala vykastrovat po druhém hárání (bylo v plánu po prvním, ale než jsme se rozhoupali, začala znovu hárat), nepozoruji na ní absolutně žádný vliv na psychiku, na psychiku mělo vliv akorát to hárání dvakrát ročně, v průběhu kterého byla občas trochu psycho, od té doby je stejná jako byla mimo období hárání. Normálně se dál vyvíjela psychicky i fyzicky, nemá problem se psy, není inkontinentní...prostě nic abnormálního.
Není pravda, že veterináři neříkají nevýhody, alespon ti co znám já, říkají výhody i nevýhody. A po pravdě, 90% čub stejně na kastraci skončí, akorát ve věku kolem 10 let a více, se zánětem dělohy a/nebo nádory na mléčce a s podstatně sníženou prognozou.

Co se týče toho brekotu dva dny po kastraci, byli jste s tím u veterináře? Pokud ne, tak to je chyba, veterinář by dal léky, které by ji odbolestnily (nicméně tyhle stavy většinou bývají spíš psychické a často způsobené majitelem, který psa utěšuje a má z toho špatné svědomí, což pes cítí, plus samozřejmě vliv narkozy. Na 99% to není fyzickou bolestí)

TRIKSTRA: a z těch obviňovaček veterinářů se mi upřímně řečeno docela zvedá kufr - většina vetů se snaží především o to, aby od nich odcházela zdravá zvířata a spokojení majitelé - představa o tom, jaké megamarže mají z prodeje je zcestná (zeptej se vetů tady na nyxu, kolik procent maj marže z prodeje). Ano, i mezi vetama se najdou hovada a ano, i vet může mít blbej den, předsudky, zastaralé informace a kdoví co ještě - ale kastraci vážně nedoporučujou proto, že z ní maj prachy, ale proto, že většině z nich už někdy odešla na stole fena s pozdě objevenou pyometrou.

TRIKSTRA: Když už seš u toho - zajímaly by mě nějaké doklady toho, jaký vliv má kastrace na psychiku feny/psa - ne dojmy majitelů, ale nějaký seriózní výzkum - nikde sem nic nenašla a to sem fakt hledala.

Nijak nechci snižovat pozorovací talent zkušených majitelů/chovatelů - ale sem psycholog a mám setsakra přesnou představu o tom, jak je těžké udělat výzkum vlivu čehokoliv na psychiku, obzvláště pokud ten, o jehož psychiku se jedná, nemůže sám vypovídat - vím jak hodně ovlivní výsledky očekávání výzkumníka, jaký vliv má třeba při terapii očekávání terapeuta... Takže by mě vážně moc zajímal výzkum, jak se skutečně mění psychika zvířete a kolik do toho vnáší naše očekávání změny (tzn. něco jako double-blind). Do té doby budu vůči veškerým prohlášemím o "ovlivnění psychiky" skeptická.

Třeba já, jakožto osvojitel KASTROVANÉ feny z Dogpointu, bych si už asi kastrovaného psa/fenu (pokud by to nebylo ze zdravotních důvodů) nevzala. Od tý doby, co jí mám, se o tom snažim získat, co nejvíce informací. A věřte nebo ne, má to ohromný vliv na psychiku i zdravotní stav. Většina lidí dnes nedá na veterináře dopustit, bohužel. (Dnes, v době konkurence, je těžké najít veterináře, který nepropaguje výrobek ze kterého má procento z tržby.) Proč veterináři mluví jen o výhodách kastrace? Nestalo se mi, že by mi veterinář hnedka z první vyblil nevýhody. Že by to nevěděl? Tomu nevěřim. No jo no, očkování je neuživí.

To, že je to nevymahatelné a neuhlídatelné, je stejný jak u reprodukce, tak u kastrace, takže takhle Dogpoint přijde o X lidí, kteří si od nich psa nevemou jen proto, že ho musejí dát kastrovat a přitom to jsou zodpovědní lidé a psy si uhlídaj. Naproti tomu to sice odradí pár "množitelů", kteří si ale najdou jinou cestu, jinýho psa a bude jim jedno, jestli je z Dogpointu nebo ne. Psů je všude jak nas.áno.

PETRA_CHATEAU: Já si dneska moct vybrat, tak Žvejku nekastruju ani za milion. Je zdravá, tak k tomu nevidim důvod. (Pro mě totiž neni důvod to, že jakožto lidi jsme pohodlní, a tak nemusíme po kastrandě doma uklízet její barvení, protože nehárá.) Navíc!, kdyby nebyla vykastrovaná, tak je na tom psychicky o poznání lépe.

Nemluvě o tom, že dnes bych už vůbec nenechala kastrovat takhle zubožený zvíře. Nejdřív pěkně nabrat, posílit, a až pak do nich hrabat. Nikdy už totiž nechci slyšet ten pláč, že to bolí, dva dny v kuse. Což se u normálního psa (myšleno kondičně) nestává.

Pro Dogpoint: Neberte si to nijak osobně(, je to jen další názor do pranice), stále Vás budu podporovat, každý snad děláme, v dobré víře, věci podle svého nejlepšího svědomí. Nadále budu nosit placku "I love Dogpoint", protože můžete za to, že mám doma tu nejlepší pesinu, nikdy bych jí nevyměnila a moc Vám za ní děkuju...