Fair Game (2010)
Režiséra Douga Limana mám zařazeného jako tvůrce zábavných akčních filmů (např.Pan a Paní Smithovi, nebo Agent bez minulosti), tentokrát se vydal jinou cestou a natočil film, bez akčních scén, film který by měl být thrillerem a nebo dramatem, ale selhává v obou směrech. Ne že by to bylo natočeno vyloženě zle, kamera, střih, dialogy vše působí hodně precizně. Ale i přes to, je to takové jakoby poloviční, poloprázdné. Ve filmu jsou chvíle kdy se divák prostě nechytá, postavy si melou propracované dialogy, které ale běžného diváka brzy unaví a přestává je vnímat, protože jim není schopen zcela porozumět. Je to tak trochu exhibice na úkor diváků.
Film by se dal rozdělit na dvě zcela odlišné části. V první polovině si většina z nás protrpí nezáživně pojaté zákulisí konfliktu USA s Irákem a údajném programu na výrobu jaderných zbraní. Osobně jsem toto téma v té době před lety docela vnímal a pamatuju si tehdejší fiasko USA, takže jsem se měl aspoň čeho chytat a sem tam si něco pospojovat. Pochybuju, ale že tyto vědomosti bude mít válná většina diváků a tak budou volně manipulovatelním děním na plátně. Pro mě je tento film silně nevěrohodný i když vychází z opravdových událostí a trochu mi vadí jak tento film působí, protože je to takové nenápadné vymývaní mozků.
Když se dostaneme skrz první polovinu a nahlédneme trochu do pozadí příběhu, tak se dostaneme k druhé části filmu, která by měla být dramatem manželského soužití, veřejného zesměšňování, vyhrožování. Spousta momentů, na kterých by se daly budovat emoce, vytvářet napětí, nenchat diváka v klidu. Jenže je to opět pojato velmi mírně až uspávavě. Vznikající konflikt v manželství musí divák spíše odezírat, než že by mu to bylo přímo sděleno. Ono i přes vážnost situace, se ve filmu vlastně nic neděje. Film se snaží působit chytře, jenže na mě působí značně děravě.
Hlavní herecké duo Naomi Wats a Sean Penn vypadají příliš strojeně, nepůsobí uvěřitelně, nevypadá to, že by si své roli užívali, vypadají jakoby trpěli jako pod bičem předepsaného scénáře. Své si odvedou, ale nijak neoslní. Tedy krom bohaté slovní zásoby, které si v tomto filmu užijete dosyta. Film nehledá cestu jak se dostat divákovi pod kůži, jak si získat diváka, film je hodně sebestředný a vypadá že se snaží oslnit všechny svou pseudokrásou, odborností...
Pro mě se tak tento film stává zatím nejhorším snímkem, který Doug Liman natočil. Je to na jedno shlédnutí a víckrát už to člověka znovu nepřitáhne a s ohledem na obsah filmu, nemá ani co utkvět v paměti, co by si člověk řekl: "Jo, tady tohle stálo za to".