výborný .)
Jel jsem tehdy po pobřežní cestě ze Sarandë nahoru do hor. Dneska už je tam asfalt. Tenkrát tam nebylo vůbec nic, jen prašná cesta. A na ní mě několikrát kontrolovali policajti se samopaly. Byli v pohodě, ale netušil jsem, co se děje.
A pak jsem odbočil do hor do pohoří Nemërçkë, kde jsem v nějaké zapadlé vesnici zastavil a opřel motorku o stojánek. Najednou z baráku vylezli chlapi a všichni měli samopal. A já si říkal: „Ježiš, to jsem asi přehnal!“ No a oni na mě nejdřív koukali překvapeně, co tam dělám, kdo jsem a odkud jsem.
Ale pak byli úžasní. Pohostili mě, bydlel jsem u nich dva dny, vozil jsem je na motorce po kopcích a oni mě vodili od rodiny k rodině...
Asi byli nejdřív jen ostražití?
Přesně tak. Tehdy v Albánii zkrachovala hra letadlo, a všichni přišli o peníze. Všude byli banditi, nedalo se cestovat z města do města. Když se tam někdo vydal, tak ho přepadli a obrali o všechno. Takže lidi vzali útokem vojenské sklady a ozbrojili se. Takový poslední zoufalý krok. Ale jinak byli úplně príma.
Zdroj:
http://cestovani.idnes.cz/...-motorka-offroad-pf1-/kolem-sveta.aspx?c=A170330_121748_kolem-sveta_job