HYPNOGEN: No tak na ÚAN mám podobné srdeční vzpomínky, první sahá až hluboko do dětství, když jsem co já vím možná v šesti sedmi letech kamsi cestoval sám s dědou a ten nám zkrátil čekání na bus tím, že mě vzal na párek do toho bufáče, tlačili jsme je stojmo u toho stojacího stolu, sotvaže jsem dosáhl.
Později, v době, kdy jsem navštěvoval střední nedaleko Na Jízdárně, nejednou jsem se po škole stavoval do stále stejně vyhlížející ratejny, tu na olezlý chlebíček, tu na vajíčkový salátek... ;)
Žádné foto taky nemám a dal bych si líbit, nicméně v paměti zůstane i tak.
No a bufet na hlaváku byl cajk, ale spíš jsem vždycky zalezl do vedlejší restaurace, která byla taky prudce stylová, sedmdesátková, ovšem tak trochu pro higher class, lezlo se dovnitř skrz předmístnost s šatnou s hrubými závěsy, bylo tam přítmí, dodávalo to pocit jakéhosi soukromí. Nebyl jsem tam teda strašně dlouho, určitě už je léta zavřená, ale nejvíc si pamatuju ten epesní zatočený bar, to bylo něco :)