• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    FRANCIMORJÓGA
    VALOR
    VALOR --- ---
    STQ: třeba zjistíš odpověď dřív než já. :)
    STQ
    STQ --- ---
    VALOR: tak az si ji polozis a zjistis odpoved tak se podel :)
    VALOR
    VALOR --- ---
    STQ: dobrý začátek je si tu otázku položit
    STQ
    STQ --- ---
    VALOR: a jak to mam vedet?
    AIM_FREEMAN
    AIM_FREEMAN --- ---
    VALOR: protože je to univerzální základ, bez kterého se nedá hnout z místa.
    úplně stejným způsobem jsou si podobné meditační techniky, nebo techniky dosahování extáze v různých kulturách. opět protože zde jsou universální zákonitosti na základě jejichž znalosti tyto techniky byly vytvořeny.
    tudíž není nadřazené jedno druhému. doplňuje se to.
    osm větví rádžajógy vyrůstá z jednoho kmene a proto spolu bytostně souvisí,
    je to organický celek. nemá cenu z toho vypíchnout jen jedno.

    i když v zásadě souhlasím, že naplnění jamy a nijamy vede k cíli. jenže tam pak současně vznikají i ty kvality dalších stupňů. a ty by zůstaly nepojmenovány. a proto byly moudrými pojmenovány, aby člověk mohl sledovat cestu a svůj pokrok na ní vědomě. imho :)
    VALOR
    VALOR --- ---
    STQ: Tyhle pravidla jsou podobná v mnoha kulturách a náboženstvích. Proč?
    STQ
    STQ --- ---
    VALOR: jakou otazku?
    VALOR
    VALOR --- ---
    STQ: btw jsi neodpověděl na otázku ale položil jsi další
    VALOR
    VALOR --- ---
    DARUMA: tou přítomností jsem nemyslel to o čem mluví třeba ZEN ale to že jsou lidé kteří přirozeně žijí v souladu s vesmírným řádem aniž by kdy slyšeli o tom že existuje joga
    VALOR
    VALOR --- ---
    DARUMA: nepřišel jsem na to že je to v protikladu. Jestli to tak vyznělo tak to je mi lito.
    VALOR
    VALOR --- ---
    STQ: jak kdy
    DARUMA
    DARUMA --- ---
    VALOR: A jak jsi prisel na to, ze mit plan je v protikladu s zitim v pritomnosti? Co kdyz ten plan je o tom, zit v pritomnosti? A jestli pises "jen" zit v pritomnosti, tak te trosku podezrivam z toho, ze moc nevis o cem mluvis, protoze zit pouze v pritomnosti sice zni velice jednoduse a proste, ale vzhledem k tomu, ze lidska mysl je defaultne naprogramovana NE-zit v pritomnosti (minulost-budoucnost, nadeje-strach a tak dale), tak to preucovani je nekdy celkem slozity proces, protoze mysl se snazi automaticky vratit k tomu, co (milne) povazuje za svuj defaultni mod - NE-ziti v pritomnosti.

    Jasne plan neni potreba. Nicmene pokud mas plan, cestujes rychleji. Je to stejne jako kdyz cestujes na nezname misto s mapou nebo bez mapy. Bez mapy take dorazis. Otazkou je za jak dlouho.
    STQ
    STQ --- ---
    VALOR: a ty zijes v pritomnosti?
    VALOR
    VALOR --- ---
    STQ: někdo potřebuje plán a někdo jen žije v přítomnosti a ty berličky nepotřebuje. Nemyslím že by cesta bez plánu k realizaci byla sama o sobě k ničemu. Nemyslím že by plán byl k ničemu, naopak. Oboje je to cesta a taky tě v jednom z životů dovede tam kam máš dojít. I ten hráč squashe tam nakonec dojde. Joga v pravém slova smyslu není jedinou cestou. Daleko důležitější je mít pokoru a usilovat o rovnováhu přes životní postoj skrze Jama a Nijama- etická a morální pravidla kterými se energie o které mluvíš harmonizuje s energií celého vesmíru. Chceš li číst něco "chytrého" skrze Ahimsa, Satja, Astéja, Brahmačarja a Aparigrah atp. Tyhle pravidla jsou podobná v mnoha kulturách a náboženstvích. Proč?
    HANY33
    HANY33 --- ---
    DARUMA: Chceš-li to vědět, bratře, tak átmavičáru, pranajámu, modlitbu k Bohu a cvičení 9 asán. Přidávám Surya Namaskara a někdy 5 Tibeťánků.
    V poslední době jsem nucen provádět Bhakti, abych vyvážil negativitu v sobě.
    DARUMA
    DARUMA --- ---
    HANY33: A metody používáš jaké? Také všechny?
    HANY33
    HANY33 --- ---
    DARUMA: Všechny filozofie mají v podstatě jedno společné. Každá bytost touží prožívat štěstí, nikdo nechce trpět. A od toho se odvíjí všechny Cesty, které k tomu štěstí vedou. Po té Cestě jdeme všichni a doufáme, že Cíl bude Bůh (kdo nevěří v Boha, tak stav vysvobození, nepřítomnost utrpení).

    Neexistuje "správná" buddhistická cesta, "správná" hinduistická cesta, "správná" taoistická cesta... všichni chceme štěstí, avšak logicky toto štěstí nemůžeme dosahovat na úkor druhých bytostí.

    Jsme jako hvězdy na obloze. Každý jedeme po svém orbitu. Každý si neseme své vlastní následky svých příčin.

    Já vidím všechny filozofie a nauky komplexně, všechny se ve své podstatě doplňují a tvrdí jinými slovy totéž: Je zde bytost, která ze své podstaty touží být šťastná, uvědomuje si svůj stav utrpení (odloučení od Boha) a hledá Cestu zpět k Němu.

    SAGUS: Ano, každý máme své vlastní Univerzum ;)
    SAGUS
    SAGUS --- ---
    DARUMA: myslim ze to bude jeho vlastny svetonazor, a s nimi uz to tak chodi ;)
    DARUMA
    DARUMA --- ---
    HANY33: A tohle je jakej svetonazor? Ja v tom vidim od kazdeho neco. :-)
    HANY33
    HANY33 --- ---
    SAGUS: ja vnimam zivot ako velky dar a privilegium
    Já si zase někdy kladu otázku, proč vlastně musím existovat? Kdybych spáchal sebevraždu, protože jsem nešťastný ze samé podstaty své existence, která je převážně jen strast, není tím jisté, že by tato moje existence byla ukončena. A kdo ví, jestli by za to nepřišel navíc nějaký trest. Takže bych vlastně prožíval ještě větší utrpení :)

    Nezbývá tedy nic jiného, než se se svou existencí smířit a žít současnou inkarnaci zde v lidském těle a věřit tomu, že pozitivními skutky, neztotožňováním se se svým egem, láskou ke všem bytostem, snad možná dosáhnu příznivějšího znovuzrození ať to bude kdekoli.

    Samozřejmě bych si přál inkarnovat se do "vyšších" dimenzí, ne zpět na planetu Zemi. Takže proč se již nechci znovu inkarnovat? Protože existence v lidském těle, které je plné bolestí, tužeb, ulpívání na čemkoli, je utrpením. Štěstí sice občas přichází, ale není trvalé, více převažují strasti, a to tím víc, čím víc stárneme a přibližujeme se k smrti. Pokud jsi mladý, tak je to ještě pohodička, holky, hulení, párty, zdravé tělo, cestování, přátelé, moře, slunce, to vše se může zdát jako "krásy samotného života" a není důvod chtít nežít.

    Např. křesťané sice nevěří nauce o reinkarnaci, protože ji katolická církev roku 553 n.l. na konstantinopolském koncilu zrušila, neboť se jí to nehodilo do jejich nauky o zmrtvýchvstání, ale taky doufají s nadějí, že jejich příští existence bude někde jinde v nebi, jen ale ne na Zemi. Je tady společná ta touha po spáse, po šťastnějším životě "někde jinde". V tom jsou si všechny filozofie a náboženství podobné.

    Je možné namítnout, že osvobozujícího stavu bez tužeb, závislostí a utrpení, se dá dosáhnout ještě za tohoto života, pokud zmizí myšlenky, city, prostě pocit ega, ale stále zde ještě zbývá ono hmotné tělo, které ze samé své podstaty nemůže být ve stavu mókšy nebo nirvány. Jedině po jeho odložení nastává osvobozující stav.

    Takže na mysli jsem neměl přestat žít samotný život, ale žit ho bez utrpení, jehož zdrojem jsou převážně naše touhy, nemoci a strach. A v inkarnacích zde na Zemi takového osvobozujícího stavu těžko dosáhneme, nezbývá, než si přát neinkarnovat se již znovu zde.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam