DARJEEL: Behem cviceni telo/dech do neceho vuli montuju, neco od nej ocekavam, a savasana je takovy "ahoj telo, tak co, jak se mas? "

DAWYT: ještě mám jeden ne úplně hmotný, který ale koresponduje s tím co psal Tad. Když už pominu symbolické zakončení praxe (takže za mě - klidně dělat šavasanu až po pranajamě a meditaci), kdy se po snažení odpojíš na chvíli od těla a pak přes fetální polohu znovu procitneš do krásného nového světa ,-) , tak fyziologicky mi příjde, že během cvičení nikdy nejde jet na 100% uvolněnosti a lehkosti, takže si kolikrát člověk něco lehounce natáhne, támhle úplně neprotáhne, onde něco nepovolí atd. A ta šávasána umožňuje závěrečnou svalovou relaxaci, tělo má možnost něco ještě udělat, duše se díky relaxujícímu tělu sceluje a závěrečně uvolňuje. Takže role šavasány je pro mě role integrační a symbolická - na konci snahy dosahujeme finálního uvolnění (jakoby trochu malý samadhi) z osidel samsáry :-)

DAWYT: kdyz se mi podari odcvicit dobre/komplexne, tak mam urcitou chvili stejne uvolnujici pocity jak v sede tak savasane, takze savasanu si dam treba az po pranajame/meditaci ... problem solved

DAWYT: imho zalezi na stylu jakym cvicis. cvicis smerem k citlivosti, nebo spis razantneji? chces po telu spis vykony, splneni ukolu, nebo nechavas inteligenci tela, aby ridila praxi? pokud je to citlivej pristup, chapu ze se tam savasana da vynechat, ale pak mi prijde tim dulezitejsi ji dostatecne delat po meditaci na konci praxe.

savasanou nechavas prostor, aby se neco dokoncilo, aby vsechno co je potreba dobehlo, podobne jako mezi praxema dychani a meditace delas treba pul minutu, minutu pauzu, aby prechod byl plynulej. co me jeste napada je, ze pokud treba cvicis razneji, soustredis se vic na silu, muzes tohle pak prenaset dal do pranajamy a meditace, o neco se snazis, nekam to zenes, misto abys dal vic prostor tomu, co je pod urovni snahy. nevim jak u tebe, ale od sebe tenhle postup v nejaky podobne znam :) ale treba mas naopak tendenci k vykyslosti, takze to takhle delat potrebujes, abys neupadnul do pasivity, to nevim.

pro me je aspon kratka savasana po dokonceni asan (uplne minimalne 1, 2 minuty) dulezita. na konci pak po meditaci znovu bud delam odpocinek v savasane nebo nejakou praxi v leze.

An essential instruction in asana is to release the jaw during the execution of any posture, and when
sitting for meditation. If you manage to relax the hinge of the jaw, the digestive tract releases,
peristalsis softens, and you can begin to explore the next layer of relaxation: the soft palate. If you can
allow the soft palate to relax upwards, in the same way the respiratory diaphragm rests upwards on
the exhalation, you might be able to feel the perineum disengage from low-level tension. Once this
happens, the groin also tends to soften, and the hip joint can open more fully into both external and
internal rotation. Such instructions, refined in our present generation by yoga practitioners that study
structural alignment and visceral contiguities, serve to correct our early hominid evolution. We’ve
recognized that mandibular tension keeps the nervous system on high alert, and obstructs receptivity
to internal and external experience. This can arise from either needing to eat all day, or to think all
day.
(yoga 2.0)