RCROW: Promiň, ale máš v tom trošku zmatek... Polsko znovuvzniklo po WWI na území, které do té doby patřila Rusku, Německu a Rakousku - tohle je natolik vydatné téma, že přesahuje běžný přispěvek do diskuze.

Rudí se v první řadě snažili o ovládnutí Německa, v souladu s Leninovou a Trockého tehdejší doktrínou, která (zase velmi stručně) říkala, že aby "socialismus zvítězil musí ovládnout Německo", bylo to součástí doktríny permanentní revoluce. Teprve později přjal Stalin doktrínu "socialismu v jedné zemi".
No a Polsko jaksi stálo v cestě...

RCROW: tohle vypadá zajímavě:
World War I Eastern Front
https://www.youtube.com/watch?v=ATuMxyoVh_8


tady nějáký mapy:

First World War.com - Battlefield Maps: Eastern Front
http://www.firstworldwar.com/maps/easternfront.htm

z toho plyne, že spojenci ke změnám vojenství emzi 1. a 2. válkou přistupovali o mnoho laxněji než němci. (a kdo se zabýval kdy druhou válkou v pacifiku, musí vědět, že podobně zpočátku zběsile nakopali prdel američanům japonci, protože jako první na světě do důsledků pochopili, že letectvo warféru zcela změnilo a pořádně zavedli letadlovky.)

co se původního von schieffenova plánu týče: usuzuji z formulace
"Jeho záměrem bylo využít dvě uskupení: první mělo napadnout Belgii a Nizozemsko a potvrdit spojencům, že původní plán stále platí."
v první citaci, že spojenci o původním plánu věděli - a nejspíš předpokládali, že němci jej dodrží beze změn. (v druhé válce.) jen už nějak nedomysleli, že nové prostředky umožní němcům jim hrozně napat prdel, přestože ta vojska do beneluxu a nizozemí vysunou (stalo se)
a zároveň že němci nově překonají ardeny hladce (stalo se), čímž se z částečně dodrženého původního plánu stane past pro britská a francouzská vojska (stalo se)

EBARTT: nevím, hledej a dohledej :-) co se inovativnosti týče, mohu jen ocitovat (jen částečně na toto odpovídající) jinou pasáž:

1. světová válka skončila v roce 1918 a byla nazývána „Velkou válkou“. Z dobrého důvodu: než si Evropa v roce 1939 konflikt těchto rozměrů zopakovala, šlo o největší válku vůbec. Velká válka přinesla i velké novinky. Poprvé v ní operovalo letectvo. „Dobrý den, kolego, to máme dnes hezky, že?“ První nebeská setkání se nesla ve zdvořilém duchu a piloti se zdravili. To se změnilo: ke slovu přišly kulomety a na konci války už letouny prováděly kromě průzkumu i bombardování. Další novinkou byla pohyblivá ocelová pevnost – tank. Když válčící strany uvízly v zákopech obehnaných ostnatými dráty a pěchotu kosily kulomety, bylo o nástupu nového bojového prostředku rozhodnuto. Z původně opomíjeného konceptu se stala zásadní zbraň.
Co se vývoje nových prostředků týče, byli zdaleka nejprogresivnější Němci. Ačkoliv měli po 1. světové válce vlastnictví letounů zakázáno, vybudoval Hermann Göring (1893–1946) v letech 1935 až 1939 elitní vojenskou složku Třetí říše: Luftwaffe. Část jejích pilotů prošla výcvikem i v sovětském tajném středisku Lipeck 400 km jihovýchodně od Moskvy. V předvečer 2. světové války už létali na výkonných moderních strojích, mj. i na proslulém stíhači Messerschmitt Bf 109 anebo středním bombardéru Heinkel He 111.
Stejně přistoupili Němci i k tankům – i ty měli zakázané, nijak jim to ale nebránilo cvičit s atrapami. Tajná cvičení se skutečnými tanky se, opět, odehrávala i v Rusku. Němečtí generálové v čele s Heinzem Guderianem (1888–1954) přezdívaným „Rychlý Heinz“ vypracovali vlastní teorii tankového boje, která se pak v praxi ukázala jako nejlepší na světě. Guderianova kniha Achtung! Panzer! z roku 1937 je dodnes považována ze jednu ze základních učebnic taktických a strategických zásad tankového boje.
Vrcholem vojenských inovací se stala doktrína Blitzkriegu založená na hlubokém průniku motorizovaných a mechanizovaných jednotek obranou nepřítele. Ideou je rychlé obsazení velitelských a zásobovacích uzlů, přetnutí klíčových tras a narušení komunikace a smysluplného uspořádání bojových formací. Ústřední roli hrají tanky, ovšem aby byl tento způsob boje opravdu účinný, vyžadují podporu a spolupráci plně mechanizovaných jednotek pěchoty, vysoce mobilního dělostřelectva a letectva.
Zatímco Němci novou doktrínu dovedli k dokonalosti, Britové ji podrobněji nerozpracovali a časem na ni zcela rezignovali. Ve Francii zůstalo jen u několika teoretických spisů mladších důstojníků. Jedním z nich byl i Charles de Gaulle (1890–1970). Italové neměli na vývoj pořádných tanků peníze. A Sovětský svaz? Někteří maršálové význam moderní taktiky pochopili, ale pak provedl Josif Vissarionovič Stalin (1878–1953) své čistky a samostatné tankové svazky byly rozpuštěny. Němci se tedy na válku připravili nejlépe ze všech evropských národů – v květnu 1940 na to doplatila nejen Francie, ale i celý Benelux.

Tak si říkám, v době kickstarerů všeho možného - je škoda, že se ještě nenašel nikdo, kdo by příběh legionářů zfilmoval s řádným patosem...