Domovský právo je obyčejná fašizoidní prasárna a problematiku chudoby a tedy i lidí bez domova (což je důsledek mnoha sociálních jevů, nikoli příčina) neřeší... je to čirý populismus a jak v tom článku říká Ilja Hradecký (mimochodem velmi moudrý pán pozn.), v týhle podobě to není nic jiného, než anachronismus. K tomu je ještě na hraně v konfliktu s ústavou.
Jaké náklady na ně město má se nedá vyčíslit. Jsou to peníze, které jdou na sociální služby, které jsou ale spoludotovány MPSV. Mnoho takových sociálních služeb ale nevyužívají pouze lidé bez domova, ale i další cílové skupiny. Řada sociálních služeb nemá své financování postaveno pouze na dotacích státu (případně kraje), ale mají zdroje od nadací či soukromých firem atd.
Smířit se s existencí lidí bez domova ve městech je jedna věc, avšak nesmí to znamenat rezignaci na jakoukoli práci s nimi. A práce s nimi neznamená za Prahou stavět kolonii stavebních buňek, ale celou řadu intervencí, činností od preventivních služeb až po ty péčové... To samozřejmě stojí hodně peněz, zdrojů obecně. Ale předcházení kterémukoli sociálně patologickému jevu se v důsledku vyplácí a to i finančně.
Domovské právo je ale tak trochu zvrácený model, nejde ani o prevenci ani o péči, ale pouze o represi.