MEA: mame to podobne;)

MEA: jednu vec mozna trochu, zasadil do me seminko pochybnosti, ale ciny te osoby mluvi jasne, navic vim, ze se me to netykalo, navic vetsina tech slov nedavala smysl

MEA: nejdriv jsem se snazila striktne drzet tematu, omluvit se a prakticky jednat, ale kdyz uz to neslo, tak jsem to vzdala a pak teda rekla 1 az 2 veci, co jsem nemusela, ale to uz bylo jedno....uz stejne vyblil, co mohl a potreboval a odchazel

MEA: hlavni je nenechat se vtahnout a stahnout

MASOO: jsem z většiny heterosexuální, ale díky tomu zážitku jsem začala utíkat i k ženám a dokonce jsem si chvíli myslela, že jsem nafér bi, nicméně pak mi došlo, že to záleží na mnoha okolnostech a spíš mě přecijen přitahují muži..

u mně byl výběr různý, nicméně nyní vidím, že i člověka, kterýho bych mohla milovat asi se vším, tak u něj dokážu pociťovat odpor a to není jen níže zmíněný muž, už jsem to cítila i u jiných mužů, kteří se mnou měli vztah a hlavně sexuální vztah..
ale ten mechanismus vnímám už docela dlouho a nedávno jsem si všimla, že je to právě mechanismus.. nějaká obranná reakce.. a tak jsem šla hloub a došlo mi, žeto vypadá odpor ze znásilnění, že to poznamená, i když u toho neteče krev a není křik a násilníci se tvářej jak mílijové a konejšej, uklidňujou, ale násilněj, a změní to dost vývoj a hlavně člověka a jeho chování.

uvědomila jsem si, že i představa muže se kterým jsem styk neměla a najednou bych jej měla a pak s ním trávila čas, tak bych ten odpor prostě dřív nebo později začala pociťovat a byla možná taky hrubá. a tohle mě způsobuje hodně silný napětí v těle.

jinak musim se podelit, opet setkani s agresi...(NE OD PARTNERA)
totalni vyliti vzteku a negace na me kuli zastupnemu duvodu, posleze se to svezlo i na dalsi lidi
bylo pouzito verbalni nasili, urazky, vulgarismy, vytahl na me citlivou minulost, o ktere pritom ma jen omezene informace
vyhruzky taky probehly
vzhledem k tomu, ze jsem jiz predtim byla v nevyrovnanem psychickem stavu (rozchod, stehovani a dalsi hakliva temata v reseni, do toho novy necekany vztah a odlouceni /povoden/), tak to podle me ten clovek nejen podvedome vycitil (i kdyz je to jinak dost ignorant imho) a proto me pouzil ke svemu "vybliti", nasledne do toho zapojil i stare "krivdy" a hodil k tomu do jednoho pytle i cloveka, ktery za to mohl minimalne a jeste k nemu ani neprokazal minimum ucty a ohleduplnosti a zacal chctit propirat nas intimni zivot pred ostatnima (coz je ve fazi tesne po rozchodu, a kdyz se jeho ted uz byvala /ja/ stehuje, dost necitlive - jemne receno)
bylo to poucne, ale zaroven silene
moje reakce nebyla uplne idealni, ale aspon jsem se uplne nesvezla na jeho uroven, rekla jsem jen jednu vec, kterou jsem nemela, jinak padla fakta (byt v emocnim havu lehkym), ani jsem se nesnazila za kazdou cenu branit, ona ta debata nemela vubec smysl, protoze on byl totalne smyslu zbaveny, demagogicky a nelogicky a vlastne nemelo cenu reagovat, protoze to vubec diskuze nebyla, jen vykriky a zlost....

to ja jen tak do sbirky zkusenosti...

MEA: neco takovyho jsem pocitovala taky...ale pokud mohu posoudit ze zkusenosti, tak to bylo pouze spatnym vyberem
a nebo mozna nejsi tak uplne heterosexualni?;)

MEA: a nyní mám knedlík v puse, tlak v těle, chtěla bych brečet i se vztekat, prostě afekt ve mně začíná vřít.. a tyhle věci popsané níže plus ponižování ve mně vždycky vyvolávalo vztek, agresitivtu a neovladatelnost. potřebuju to ventilovat, tak ať to jde..

MAKROUSEK: no, ono je fakt, že každý vztah prochází šťastnou i nešťastnou fází, o tom to je, proto to je vztah. asi správně tušíš, že nemám moc chutí v tomhle moc setvrvávat, bilancuju, bojuju, nenám moc chuti a energie a tak...

protože cítím už dlouhodobý odpor, který tedy chci prozkoumat, pač to není samožřejmě jen jeho vina, to je logické, že na tom se podílejí dva..
žádný vztah není od začátku do konce pouze šťastný.. ale..

co mne na tom celém dostalo, jak je z toho sdělení cítít, a jak je z tohoi vidět, to strašné přehánění, opravdu mi připadá strašné - ad to přirování, že by ho někdo naložil a pak ho ještě nakopal nebo něco v tom smyslu, pak ten hodně viditelný sebelítostný princip (ad že pak působí cizí vinou zničený a nezdravý, ač si tu zničenost a nezdravost zavinil sám), prostě mne irituje, když mi někdo dává za vinu vlastní viny, ale nevim, proč mne to tak irituje?
například... že bych to taky dělala a nebyla s tím vnitřně spokojena? nebo jsem si tím někdy ublížila a nyní mne to takhle zraňuje?

MEA: No jestli to stoji za to zkusit to nejak resit nebo ne.

MEA: Protoze podle toho, co popisujes (a pokud to je tvuj partner), neprijde mi, ze by to byl uplne stastny vztah. Proto se ptam (a mozna je to otazka spis pro tebe), co vas spolu drzi.

MAKROUSEK: čemu má otázka pomoci?

MAKROUSEK: proč? to je složitá otázka. já to od začátku nechtěla a teďka se už blbě couvá. páč tam je hodně společnýho i protikladnýho - dynamickýho.. ale kams tou otázkou směřoval?

MEA: Pokud je to partner, tak proc jste spolu? Pokud to neni partner, tak ti to muze byt jedno.

přestávám dýchat - resp. zadržuji dech, a tím pádem se hecuji ke vzteku, když mi někdo tvrdí něco ve smyslu, že, když vidí nějaký můj velmi negativní pohled v očích, tak se cítí jakoby mu někdo naložil na záda velké množství kilogramů a ještě by jej brutálně napadl...

dále pak tvrdí něco jako, že tím pádem není divu, že pak působí zničeně, nezdravě nebo vyřízeně....

a já vím, že to není moje vina, ale vina jeho dostavadního nezdravého životního stylu, neschopnosti vlastní sebepresentaci postavit na vyšší úrovni a nechuť k ponukám typu "tak by bylo lepší pořiit si lepší oblečení, mluvit bez ironie, jasně a korektně...

prostě pak se hecuju jak papiňák, jak pak mám být v klidu, když mi přijde tohle pomalu jak křivé obvinění?!

vůbec se mi totiž ani nelíbí obsah toho sdělení právě, mám z toho dojem, jakoby chtěl tu velkou vlastní vinu svalit na mne...

myslím, že model hodně souvisí s agresivitou (útočností)

Bojím se s ní být, ale bez ní je mi strašně: Se svým strachem bojujte. | poradna Psychologie.cz [Vztahy: partnerství, vztahy, strach, děti]
http://psychologie.cz/pribehy-ctenaru/bojim-se-s-ni-byt-ale-bez-ni-je-mi-strasne-se-svym-strachem-bojujte/

MEA: sice tenhle dotaz může vypadat jako výkřik do tmy formulovaný nějakým pubertálním adolescentem :)), nicméně zdání klame.. tento dotaz mi pomohl, že jakmile jsem ventilovala ven otázku a psala věty, přičemž mi hlava těkala naštvaností, agresí, nejistotou, touhou po útěku, samotě a také strachem, tak se začaly formovat postupně odpovědi ve mně samotné.. ale hlavně mi přestala během chviličky těkat hlava a mysl, mohla jsem se poměrně klidně cítit vedle přítele, i když jsem chtěla být fakt sama. s odstupem, když se pak dívám na svůj dotaz, tak otázky jsou trochu zodpovězeny, ale mám dojem, že takových dotazů za můj život ještě padne xyz...

jinak zajímavý dotaz zde - meditace a cholerik

[ MYKO @ AYP - pokročilé jógové techniky (i pro začátečníky) ]

v poslední době na sobě pozoruju dlouhodobější pnutí, jsem stále nespokojená s tím, že se často stýkám s přítelem, nelíbí se mi na něm x a y a nevím si moc rady, jak se toho zbavit. co se to děje? nějaký období vzdoru a tak, opozice, nespokojenost, nejradějc bych utekla a tak...

MEA: Hmm, s malejma detma taky moc nepokecas. Takze domluva na tom jak predchazet konfliktum je veskera zadna

RIVA: jj, je dobře, že sis to uvědomil, to je podstatný krok, ať se daří jít směle dál ku předu k opětovnému klidu :)

já jsem si všimla, že už díky těm analýzám a vědomým afektům, "hraním divadel", hovorům o "onom divadle" a hovorům se spolupracujícími lidmi, co jim na mně záleží, že jsem se zas o kus posunula a něco, co mne dřív startovalo, tak dnes vnímám poměrně klidně :) ale potřebuju prostě spojence - protože afekt začíná často lidskou interakcí a komunikací a proto i diskuse a pomoc je třeba opět od lidí.. (kdo je např. agresivní na zvířata, tak to je pak horší v tom, že si s ním moc rozumně nepokecá..)

na mne to působí jakoby v člověku byla buď nepoznaná či potlačovaná agrese a pak přijde nějaký spouštěč a je to..
musím za sebe nakonec konstatovat, že velmi děkuju za tyto nepříjemnosti i za ty lidi, kteří ve mně agresivitu vzbuzovali, protože ukázali, na čem mám dělat (přestože někteří si z toho nic neodnesli nebo dokonce odešli nasraní bez poučení a nebo také ukřivdění, přestože je jasné, že agresivita se zpravidla neděje jen tak pro nic za nic a bez příčiny, či vyprovokování), a mohla jsem odhalit onu potlačovanou agresivitu..
lidi, co netuší, že tu výbušnou agresi v sobě mají, neprojevuje se u nich díky jejich (často zdánlivému) pocitu klidu, tak je pro ně takový spouštěc kladem, dokáží-li ale pružně reagovat a včas s tím začít pracovat, včas si onen fakt, že se ocitli ve stresu, že jsou agresivnější, že jsou jiný než dřív, že mnoho dalšího, uvědomit si to a přiznat si ten fakt upřímně a bez lhaní sám sobě a pak i okolí..