• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MEAJak zvládat sebeovládání, agresivitu, agresivní chování? Víme jak, je to na nás.
    LODBROG
    LODBROG --- ---
    MEA: Mně teda nepomáhají.
    Možná někomu, ale pro mě je to další návod typu "Chcete být šťastní? Ok, tak tady je rada: když se ráno vzbudíte, buďte štastní".
    Když to člověk čte, tak v prvotním okouzlení se to zdá jednoduché,
    logické a funkční,
    ale okamžiky krize jsou okamžiky krize, a ve chvílích kdy je to opravdu potřeba to nijak nepomůže.
    Třeba rada "neberte si nic osobně" je v kamžiku klidu úžasná, jenže když vám zaútočej na citlivé místo, tak je na podobnou radu už pozdě - už v těch emocích a zraněních člověk jede.
    Pomůže to je k tomu, že člověk následně sám sebě ubíjí výčitkami "zas jsem si to vzal osobně, a přitom to bylo tak jednoduché podle té knížky, jsme to ale hlupák že nedodržím tak jednoduchou věc..."

    Rady typu "prostě strach/trému/úzkost nemějte" jsou dost k ničemu.
    Pouze budují iluzi, že člověk "ví jak na to". Propříště.
    Jenže pro věci na které to potřebuje to nepomáhá (emoce jsou rychlejší než rozum, vždycky),
    a tam kde to pomáhá, tam to člověk zase nepotřebuje.
    MEA
    MEA --- ---
    pomáhají mmj. taky 4 dohody (vč. 5. dohody), kdo je četl a kdo je nezná?
    MEA
    MEA --- ---
    Zkusím sem nahrát úryvky z knihy Psychologie od Atkinsonvé, jde o výzkumy agresivity a její vysvětlení... Snad to bude čitelný z obrázku, případně v příspěvku níž je jiný formát.



    MEA
    MEA --- ---
    MEA
    MEA --- ---
    -----------------------------
    agrese - záchvat hysterie jakožto využití nežádoucího ventilu
    (asi hysterie, nejsem si totiž jistá, zda-li je pojem zvolen opravdu správně, ale přijde mi, že může trochu být zavádějící)

    když se tak zamyslím, tak určitými záchvaty hysterie nebo agrese trpívám už od dětství, vůbec netuším, kdo nebo co se na to podepsalo, že to tak mám.. ale nějak častěji mne napadá dlouhé odloučení od matky v prvních dnech života? to se na mne hodně podepsalo, to sálá z každýho koutu mých pocitů zla, negativismu a dalších nepříjemností, nesvádím to jen na toto, ale vnímám, že to má velký potenc.

    určité druhy (nebo spíš asi všechny druhy) silného hysterického záchvatu pro mne představují ventilaci a následně hluboký "úklid" ať už v domě, bytě nebo - a to asi především - v sobě..
    mám pocit,že jakmile mohu už rozumně uvažovat a vidět záchvat zpětně a s trochou nadhledu,připadá mi, že ten záchvat je výbuch, že už toho mám v sobě moc, prostě klasický papiňák, když se s ním neumí pracovat.. přestože se snažím ventilovat průběžně, včas, dostatečně a vedu poměrněsebereflex svých pocitů, chování, minulosti, tak právě proto je těch informací na mne kolikrát fakt moc a musí to ven.. možná právě pro zpytování minulosti, které někdy nepředstavuje okamžitý pocit zátěže a může se střádat a následně při ztrátě trpělivosti nebo schopnosti ovládání bouchnout..
    v tom záchvatu vnímám naprostý a 'absolutní' nekonečnosti problémů, které mám, jejich neřešitelnosti.

    ----------------------------------
    agrese - zneužívání

    ale např. zneužívání, který u mne trvalo cca půl roku (naštěstí ale ne denně!), mi naprosto sebralo důstojnost a sebevědomí a jaksi silně zvýšilo egocentrismus, ale v té sebedestruktivní podobě a je jedno, že se mnohdy tvrdí, že si za to lidi mohou sami.. ovšem, nicméně často si to nevybírají a často není úniku, což málokdo chápe.. úniky jsou spíš myšlenkový, když není úniku fyzicky. takže poté jsem trpěla silnou sebedestuktivní nutkavou představou zmizet před tím trápením a následně se u mně zvýšila desturtivní část vůči druhým, věcem.. já sama začala tvořit věci, zvala jsem tvůrčí proces jako pozitivum, ale byla jsem násilná vůči druhým lidem, trpěla jsem záchvaty zuřivosti, když jsem měla pocit ponižování, odporu.. tak jsem začala řešit, proč to tak je? a došlo mi to po několika letech, hold u těchle věcí se nedá čekat, že to bude mávnutím proutku za pár měsíců pryč.. u někoho to trvá i celý život, záleží na citlivosti, úzkostlivosti a dalších aspektech lidské povahy. po letech mi došlo, že zárodek problému je mmj. hlavně v problému zneužívání.

    -------------------------------------
    ukázkové chování při zažívání záchvatu druhého

    muž mi už několikrát ukázal, že se mne nebojí, že si nebere osobně, co zrovna říkám, protože jsem ho připravila na to, že to jsou naprosté bláboly, které nemají racionální podtext a tedy se jimi nemusí zabývat, mluví se mnou racionálně, rozumně na místo reakcí na mé afektivní kecy, snaží se mi pomoct. dokonce mi i říká, že mne má rád! no, to je zatím jediný člověk, co je tohohle schopen. fakt respekt!!! :)

    MEA
    MEA --- ---
    myslim, že jsme na tom ještě dobře, někteří..

    tahle pravděpodobná psychotička, je dost chudák..

    počátek ventilace..

    Mám právo sedět - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=YfPMo1BO8II


    tvůrčí proces, který by prospěl také té paní..

    Mám právo sedět remix by CHerokee - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=rx4Q61bBYRo


    tuc......................
    MEA
    MEA --- ---
    MASOO: zkusila bych to přímo sdělit.. vím, že na mne tlačíš, možná o tom ty sám nevíš, co se děje? něco takovýho..
    LODBROG
    LODBROG --- ---
    MASOO: Nevím jestli je to ještě aktuální.
    Ale: Vědět že Tě tlačí někam kam nechceš a pozorně sledovat kterými kroky to dělá (kam by to vedlo kdyby mu to vyšlo).
    Uvědomit si, že dotyčný/á nemá právo situovat Tě někam proti Tvé vůli a Ty máš naopak plné právo (možná i povinnost sama k sobě) podnikat kroky které to zastaví.
    Nenechat se tím dostat do emocí - vidět to nezaujatě a být v klidu (nenechat se vyprovokovat, naštvat nebo vybuchnout).
    Zamezit tomu - buď promyšlenými činy, nebo (pokud dovedeš být asertivní a jedat na rovinu) i upřímným přiznáním, že tohle není to co chceš (klidně s omáčkou typu "vím že to myslíš dobře, ale...").
    MASOO
    MASOO --- ---
    jak zvladat sofistikovany a mozna i nevedomy natlak?
    MEA
    MEA --- ---
    MASOO: jj rozumím, tak to někdy můžem třeba probrat osobně, kdybys měla chuť nebo pocit..

    jinač já jsem se teda před nedávnem koukala do auditka o znásilnění a nevim no.. nějak na to furt nemám si nechat někde poradit a vůbec to přímo ventilovat.. furt naznačuju nebo o tom občas mluvím s lidma, co mi nemaj jak poradit, ale trochu mi to pomáhá, pač se aspoň vybrečim, už to v sobě nedusim jako dřív.. ale furt je to nějaký o hovně, s prominutím. ani nevim, jestli by to tam v auditku pochopili, nejsem standard případ. vypadá to asi na poradnu nebo psychologa nebo já už nevim, ale to jsem chtěla zvolit jako poslední, prostě primárně to chci řešit na pohodu někde..
    MASOO
    MASOO --- ---
    nekolikrat, z ruznych duvodu, ale ty sem nepatri;)
    MEA
    MEA --- ---
    MASOO: a je to tajný, proč jsi měla odpor k sexu?
    já to měla podobně - vlastně a ten odpor mi způsoboval agresi, protože to byla jediná obrana, kterou jsem v tu chvíli dokázala aplikovat, byla rychlá, jasná, účinná a tak jsem se to žel naučila používat, bála jsem se toho, že nic jinýho nedovedu používat, že jsem slabá a zbytečně jsem se ponižovala před sebou. proto jsem mmj. tak vysazená na ponižování, jednak šlo ode mne k sobě a druhak od druhých k sobě a to už bylo prostě moc!

    tyjo, ten poslední odstaveček, to je ta touha snad nás všech, ale imho to je tak dokonalý, že to je neuskutečnitelný :))) nějakej menší cíl nechceš? ale taky bych to brala, že budu flegmatik s velkým F! ale to bych byla asi nudná :))) i když, třeba to je další strach myslet si, že bych byla jako flegmouš nudná
    MASOO
    MASOO --- ---
    MEA: mela jsem odpor k sexu, ne k lidem a o mych obcasnych choutkach na devcata neco vis;)

    ten clovek si musi vyresit svoje a me se to netyka, navic zvolil strategii utek, takze good luck

    zas tak nedavam, ale je to lepsi, jenze porad to muze byt jeste lepsi a az jednou budu v klidu stat a bude to po me stekat, jak po skle, tak budu spokojena
    MEA
    MEA --- ---
    MASOO: a tobě se stalo něco podobnýho? smím-li se ptát..

    MASOO: jasný, tak jestli to jde, tak to zkus pustit, ten člověk má svý mouchy a jestli tě nepřitahujou a nemáš pocit, že bys je chtěla nějak a někdy řešit, tak k čemu se jich držet, viď? :)

    MASOO: zdá se, že ty konflikty dáváš fakt dobře, ty se máš! už se těšim, až to taky budu dávat zas o něco líp :)

    MASOO: jjj a nenechat se stahnout je imho nejdůležitější, když je člověk vtažen, ještě má velkou naději, když je stažen, ta naděje se výrazně zmenší noooo :)))
    MASOO
    MASOO --- ---
    MEA: mame to podobne;)

    MEA: jednu vec mozna trochu, zasadil do me seminko pochybnosti, ale ciny te osoby mluvi jasne, navic vim, ze se me to netykalo, navic vetsina tech slov nedavala smysl

    MEA: nejdriv jsem se snazila striktne drzet tematu, omluvit se a prakticky jednat, ale kdyz uz to neslo, tak jsem to vzdala a pak teda rekla 1 az 2 veci, co jsem nemusela, ale to uz bylo jedno....uz stejne vyblil, co mohl a potreboval a odchazel

    MEA: hlavni je nenechat se vtahnout a stahnout
    MEA
    MEA --- ---
    MAKROUSEK: jj, jak píšeš.. ve zkratce.. však o tom dole píšu :))

    jenže ono.. ta pasivní se těžko pozná, hlavně ji rozezná málokdo, dost lidí to bere jako součást života, jako projev člověka a nic s tím nedělá, možná jim to ani nevadí - dokud neví.. no..
    pro každýho takovýho - chce to mít trochu přečteno aspoň pár knih o agresi a projevech člověka jako takového (obecně), aby bylo možno definovat manipulaci, citové vydírání a další zpočátku nenápadné projevy, které se tváří jako běžné..
    dost lidí běžně mluví vyděračsky, manipulátorsky, ale to už tu kdysi padlo za zmínku..

    "typický" pasivními agresor se dá docela poznat, stačí s nim chvilku mluvit.. jako takhle - jsou to fajn lidi, určitě není dobré nad nima lámat hole nebo se jim vyhýbat, bát se jich podobně jako u těch aktivních (pokud nejde o život, narušení psychiky, pokud na to má člověk sílu a chuť, na vztahu mu záleží), prostě chce být připraven na pravděpodobnou interakci s nima, větčinou se tváří a projevují někdy až přehnaně pokorně, úslužně, rádoby dobrosrdeční, přehnaně snaživí, spíš tišší, ale při vnímámí i pozorovování dotyčného může být cítit něco prapodivného, což se nyní těžko popisuje, často ani neví o svojí agresi, ale jakmile se agresivnější člověk neudrží, tak startují - pochopitelně (jsou přeci vyprovokování druhým také k agresi, tak to chápu), zatim jely různé mechanismy..

    například jeden člověk se může chovat tak jako by se zprvu jen bránil a pak taky útočí, takže tam se pasivita začne míchat s aktivitou, druhý člověk to může brát větčinou pasivně, nechat do sebe bušit s tím, že to dá, že je přece možno se na něm vyvztekat a pak, jako obranou reakci a ublížení, může vydírat, lhát a celou dobu sám sebe přeceňovat, namlouvat si, že to přeci zvládne a pod. a taky může vracet fyzický úder (chápu). a další člověk může vypadat, že občas ujede s nervama a zaútočí, ale více méně ten afekt bere spíš jako obranu, minimálně reaguje, což je právě potřeba, na neadekvátní výzvy k řeči během situací, může odejít a zas se vrátit nebo si nevšímat vzteku, držet se, jak to jen umí a jak muto jde, apod.
    myslím, že takový člověk by měl šanci nenechat se vtahnout do kolečka vzteku a agrese a tím vzít vítr z plachet agresorovi.
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    MEA: Pasivni agresivita je uplne stejne spatna, ne-li horsi, jako ta aktivni. Jedina rada podle meho je, pryc od takoveho cloveka.
    MEA
    MEA --- ---
    MASOO: takhle s těmadle lidma, smysluzbavenejma, se nedá něco řešit, v ideálním případně bych na něj vylila kýbl vody, kdyby to šlo :)

    já když mám pocit, že už lítám v afektu a pokouší se o mne smysluzbavení, tak na mne nejlíp funguje rozumná řeč bez pouček, případně když dotyčný v klidu odejde s nějakou rozumnou poznámkou, která nemá emoční zabarvení ani nikam neponižuje a takhle..
    pak funguou třeba konstatování faktů, co se právě děje (žádná minulost, budoucnost) a otázky, co se ve mně děje.. formulace je důležitá stejně jako obsah, protože je to už přecijen vyhrocené - je to tedy principienlně divadlo.. tak se k tomu pak snažíme přistupovat.. většinou mi to bere vítr z plachet a uklidním se.. ale to je přecijen jinej level asi.. nebo ne level, ale situace, případ..
    MEA
    MEA --- ---
    MASOO: ajaj.. to je mi líto.. drž se.. a vzala sis něco od toho člověka z toho konfiktu osobně?

    třeba já jaxem dopsala ten post níže, tak jsem chtěla začít psát o bagatelizaci problému, kterého jsem se dočkala od jednoho člověka, kterýmu jsem důvěřovala.
    začala jsem mu sdělovat ty bolesti, co mám z toho, co se talo (o čem se zminuju níž), on, že mu mohu věřit atp....
    nakonec jsem ale nabyla normálně dojmu, že ten člověk si myslí, a taky to v řeči naznačoval, že si za to vlastně můžu sama..
    (jako jasně chápu ten názor, že si mám dávat bacha na lidi se kterýma se stýkám a tak.... ale když někoho něco kurna bolí, tak mu citlivej člověk v životě neřekne, že si za to může sám, ale snaží se mu pomoct empatií, pochopením situace, nabídne mu řešení třeba, ale neanalizuje příliš nebo vůbec)
    dál teda bagatelizoval problém, že jiný holky dopadly hůř, ať si z toho nic nedělám. od tý doby jsem myslela, že mu pokaždý naférkovku rozbiju držku. takhle na hrubo! když se mi reje v mým nitru, který mu s důvěrou odhalím a on mi do tý rány strčí prst nebo zasadí další bolestivou ránu jako svatej tomáš ježíšovi, tak já nejsem ježíš, takže křičim a bránim se prostě, jsem přece člověk.
    tohle se prostě nedělá, takhle rozhodně ne a už vůbec ne ženský, nechci teda nějak genderovat tady, to ne.. i chlap by to nemusel snést v pohodě, kdyby se mu to stalo..

    ten samej člověk mi pak v afektu taky vyčetl veškerou minulost, všechny moje afekty, na kterých jsme pracovali vědomě, udělal ze mne vlastně něco jako je bezprává osoba s poruchou chování nebo osobnosti nebo čeho, tu práci hodil "do koše" s tím, že se stejně nikdy nezměním, že jsem neschopná apod. , zkoušel různá další vydírání a lámání holí.
    tenhle člověk byl nenormální agresor, a to je kámen úrazu (on má výhodu, že je nenápadnej)..
    normální agresor je uchopitelnej - už jsou na něj metody, jak jej zneškodnit, jak s ním mluvit, dá se mu bránit, když je teda plně vědomej a snaží se na sobě makat a spolupracovat s okolím, ale nenormální "agresor" je pasivní a afekty vyvolává pasivně, nenápadně, neuchopitelně, tiše, manipulativně a vychcaně, ty nejsou o nic lepší než klasický agresoři..
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam