• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MEAJak zvládat sebeovládání, agresivitu, agresivní chování? Víme jak, je to na nás.
    Jak se naučit vhodnému neafektivnímu chování?
    Jak se úspěšně sebeovládat?
    Jak zvládat vlastní i cizí agresivní choutky, pohnutky, agresivní chování?
    Jak na stres?
    Čemu se vyhýbat a co naopak podporovat?
    Jak nezůstat v začarovaném kruhu...

    Textový dokument obecných rad ke zlepšení sebeovládání dle Nešpora
    http://drnespor.eu/sebeow.rtf

    http://www.kosmas.cz/knihy/156882/hnev-a-jeho-smysl/

    http://www.psychologicalselfhelp.org/Chapter7/chap7_8.html
    rozbalit záhlaví
    MASOO
    MASOO --- ---
    MEA: mela jsem odpor k sexu, ne k lidem a o mych obcasnych choutkach na devcata neco vis;)

    ten clovek si musi vyresit svoje a me se to netyka, navic zvolil strategii utek, takze good luck

    zas tak nedavam, ale je to lepsi, jenze porad to muze byt jeste lepsi a az jednou budu v klidu stat a bude to po me stekat, jak po skle, tak budu spokojena
    MEA
    MEA --- ---
    MASOO: a tobě se stalo něco podobnýho? smím-li se ptát..

    MASOO: jasný, tak jestli to jde, tak to zkus pustit, ten člověk má svý mouchy a jestli tě nepřitahujou a nemáš pocit, že bys je chtěla nějak a někdy řešit, tak k čemu se jich držet, viď? :)

    MASOO: zdá se, že ty konflikty dáváš fakt dobře, ty se máš! už se těšim, až to taky budu dávat zas o něco líp :)

    MASOO: jjj a nenechat se stahnout je imho nejdůležitější, když je člověk vtažen, ještě má velkou naději, když je stažen, ta naděje se výrazně zmenší noooo :)))
    MASOO
    MASOO --- ---
    MEA: mame to podobne;)

    MEA: jednu vec mozna trochu, zasadil do me seminko pochybnosti, ale ciny te osoby mluvi jasne, navic vim, ze se me to netykalo, navic vetsina tech slov nedavala smysl

    MEA: nejdriv jsem se snazila striktne drzet tematu, omluvit se a prakticky jednat, ale kdyz uz to neslo, tak jsem to vzdala a pak teda rekla 1 az 2 veci, co jsem nemusela, ale to uz bylo jedno....uz stejne vyblil, co mohl a potreboval a odchazel

    MEA: hlavni je nenechat se vtahnout a stahnout
    MEA
    MEA --- ---
    MAKROUSEK: jj, jak píšeš.. ve zkratce.. však o tom dole píšu :))

    jenže ono.. ta pasivní se těžko pozná, hlavně ji rozezná málokdo, dost lidí to bere jako součást života, jako projev člověka a nic s tím nedělá, možná jim to ani nevadí - dokud neví.. no..
    pro každýho takovýho - chce to mít trochu přečteno aspoň pár knih o agresi a projevech člověka jako takového (obecně), aby bylo možno definovat manipulaci, citové vydírání a další zpočátku nenápadné projevy, které se tváří jako běžné..
    dost lidí běžně mluví vyděračsky, manipulátorsky, ale to už tu kdysi padlo za zmínku..

    "typický" pasivními agresor se dá docela poznat, stačí s nim chvilku mluvit.. jako takhle - jsou to fajn lidi, určitě není dobré nad nima lámat hole nebo se jim vyhýbat, bát se jich podobně jako u těch aktivních (pokud nejde o život, narušení psychiky, pokud na to má člověk sílu a chuť, na vztahu mu záleží), prostě chce být připraven na pravděpodobnou interakci s nima, větčinou se tváří a projevují někdy až přehnaně pokorně, úslužně, rádoby dobrosrdeční, přehnaně snaživí, spíš tišší, ale při vnímámí i pozorovování dotyčného může být cítit něco prapodivného, což se nyní těžko popisuje, často ani neví o svojí agresi, ale jakmile se agresivnější člověk neudrží, tak startují - pochopitelně (jsou přeci vyprovokování druhým také k agresi, tak to chápu), zatim jely různé mechanismy..

    například jeden člověk se může chovat tak jako by se zprvu jen bránil a pak taky útočí, takže tam se pasivita začne míchat s aktivitou, druhý člověk to může brát větčinou pasivně, nechat do sebe bušit s tím, že to dá, že je přece možno se na něm vyvztekat a pak, jako obranou reakci a ublížení, může vydírat, lhát a celou dobu sám sebe přeceňovat, namlouvat si, že to přeci zvládne a pod. a taky může vracet fyzický úder (chápu). a další člověk může vypadat, že občas ujede s nervama a zaútočí, ale více méně ten afekt bere spíš jako obranu, minimálně reaguje, což je právě potřeba, na neadekvátní výzvy k řeči během situací, může odejít a zas se vrátit nebo si nevšímat vzteku, držet se, jak to jen umí a jak muto jde, apod.
    myslím, že takový člověk by měl šanci nenechat se vtahnout do kolečka vzteku a agrese a tím vzít vítr z plachet agresorovi.
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    MEA: Pasivni agresivita je uplne stejne spatna, ne-li horsi, jako ta aktivni. Jedina rada podle meho je, pryc od takoveho cloveka.
    MEA
    MEA --- ---
    MASOO: takhle s těmadle lidma, smysluzbavenejma, se nedá něco řešit, v ideálním případně bych na něj vylila kýbl vody, kdyby to šlo :)

    já když mám pocit, že už lítám v afektu a pokouší se o mne smysluzbavení, tak na mne nejlíp funguje rozumná řeč bez pouček, případně když dotyčný v klidu odejde s nějakou rozumnou poznámkou, která nemá emoční zabarvení ani nikam neponižuje a takhle..
    pak funguou třeba konstatování faktů, co se právě děje (žádná minulost, budoucnost) a otázky, co se ve mně děje.. formulace je důležitá stejně jako obsah, protože je to už přecijen vyhrocené - je to tedy principienlně divadlo.. tak se k tomu pak snažíme přistupovat.. většinou mi to bere vítr z plachet a uklidním se.. ale to je přecijen jinej level asi.. nebo ne level, ale situace, případ..
    MEA
    MEA --- ---
    MASOO: ajaj.. to je mi líto.. drž se.. a vzala sis něco od toho člověka z toho konfiktu osobně?

    třeba já jaxem dopsala ten post níže, tak jsem chtěla začít psát o bagatelizaci problému, kterého jsem se dočkala od jednoho člověka, kterýmu jsem důvěřovala.
    začala jsem mu sdělovat ty bolesti, co mám z toho, co se talo (o čem se zminuju níž), on, že mu mohu věřit atp....
    nakonec jsem ale nabyla normálně dojmu, že ten člověk si myslí, a taky to v řeči naznačoval, že si za to vlastně můžu sama..
    (jako jasně chápu ten názor, že si mám dávat bacha na lidi se kterýma se stýkám a tak.... ale když někoho něco kurna bolí, tak mu citlivej člověk v životě neřekne, že si za to může sám, ale snaží se mu pomoct empatií, pochopením situace, nabídne mu řešení třeba, ale neanalizuje příliš nebo vůbec)
    dál teda bagatelizoval problém, že jiný holky dopadly hůř, ať si z toho nic nedělám. od tý doby jsem myslela, že mu pokaždý naférkovku rozbiju držku. takhle na hrubo! když se mi reje v mým nitru, který mu s důvěrou odhalím a on mi do tý rány strčí prst nebo zasadí další bolestivou ránu jako svatej tomáš ježíšovi, tak já nejsem ježíš, takže křičim a bránim se prostě, jsem přece člověk.
    tohle se prostě nedělá, takhle rozhodně ne a už vůbec ne ženský, nechci teda nějak genderovat tady, to ne.. i chlap by to nemusel snést v pohodě, kdyby se mu to stalo..

    ten samej člověk mi pak v afektu taky vyčetl veškerou minulost, všechny moje afekty, na kterých jsme pracovali vědomě, udělal ze mne vlastně něco jako je bezprává osoba s poruchou chování nebo osobnosti nebo čeho, tu práci hodil "do koše" s tím, že se stejně nikdy nezměním, že jsem neschopná apod. , zkoušel různá další vydírání a lámání holí.
    tenhle člověk byl nenormální agresor, a to je kámen úrazu (on má výhodu, že je nenápadnej)..
    normální agresor je uchopitelnej - už jsou na něj metody, jak jej zneškodnit, jak s ním mluvit, dá se mu bránit, když je teda plně vědomej a snaží se na sobě makat a spolupracovat s okolím, ale nenormální "agresor" je pasivní a afekty vyvolává pasivně, nenápadně, neuchopitelně, tiše, manipulativně a vychcaně, ty nejsou o nic lepší než klasický agresoři..
    MEA
    MEA --- ---
    MASOO: jsem z většiny heterosexuální, ale díky tomu zážitku jsem začala utíkat i k ženám a dokonce jsem si chvíli myslela, že jsem nafér bi, nicméně pak mi došlo, že to záleží na mnoha okolnostech a spíš mě přecijen přitahují muži..

    u mně byl výběr různý, nicméně nyní vidím, že i člověka, kterýho bych mohla milovat asi se vším, tak u něj dokážu pociťovat odpor a to není jen níže zmíněný muž, už jsem to cítila i u jiných mužů, kteří se mnou měli vztah a hlavně sexuální vztah..
    ale ten mechanismus vnímám už docela dlouho a nedávno jsem si všimla, že je to právě mechanismus.. nějaká obranná reakce.. a tak jsem šla hloub a došlo mi, žeto vypadá odpor ze znásilnění, že to poznamená, i když u toho neteče krev a není křik a násilníci se tvářej jak mílijové a konejšej, uklidňujou, ale násilněj, a změní to dost vývoj a hlavně člověka a jeho chování.

    uvědomila jsem si, že i představa muže se kterým jsem styk neměla a najednou bych jej měla a pak s ním trávila čas, tak bych ten odpor prostě dřív nebo později začala pociťovat a byla možná taky hrubá. a tohle mě způsobuje hodně silný napětí v těle.
    MASOO
    MASOO --- ---
    jinak musim se podelit, opet setkani s agresi...(NE OD PARTNERA)
    totalni vyliti vzteku a negace na me kuli zastupnemu duvodu, posleze se to svezlo i na dalsi lidi
    bylo pouzito verbalni nasili, urazky, vulgarismy, vytahl na me citlivou minulost, o ktere pritom ma jen omezene informace
    vyhruzky taky probehly
    vzhledem k tomu, ze jsem jiz predtim byla v nevyrovnanem psychickem stavu (rozchod, stehovani a dalsi hakliva temata v reseni, do toho novy necekany vztah a odlouceni /povoden/), tak to podle me ten clovek nejen podvedome vycitil (i kdyz je to jinak dost ignorant imho) a proto me pouzil ke svemu "vybliti", nasledne do toho zapojil i stare "krivdy" a hodil k tomu do jednoho pytle i cloveka, ktery za to mohl minimalne a jeste k nemu ani neprokazal minimum ucty a ohleduplnosti a zacal chctit propirat nas intimni zivot pred ostatnima (coz je ve fazi tesne po rozchodu, a kdyz se jeho ted uz byvala /ja/ stehuje, dost necitlive - jemne receno)
    bylo to poucne, ale zaroven silene
    moje reakce nebyla uplne idealni, ale aspon jsem se uplne nesvezla na jeho uroven, rekla jsem jen jednu vec, kterou jsem nemela, jinak padla fakta (byt v emocnim havu lehkym), ani jsem se nesnazila za kazdou cenu branit, ona ta debata nemela vubec smysl, protoze on byl totalne smyslu zbaveny, demagogicky a nelogicky a vlastne nemelo cenu reagovat, protoze to vubec diskuze nebyla, jen vykriky a zlost....

    to ja jen tak do sbirky zkusenosti...
    MASOO
    MASOO --- ---
    MEA: neco takovyho jsem pocitovala taky...ale pokud mohu posoudit ze zkusenosti, tak to bylo pouze spatnym vyberem
    a nebo mozna nejsi tak uplne heterosexualni?;)
    MEA
    MEA --- ---
    MEA: a nyní mám knedlík v puse, tlak v těle, chtěla bych brečet i se vztekat, prostě afekt ve mně začíná vřít.. a tyhle věci popsané níže plus ponižování ve mně vždycky vyvolávalo vztek, agresitivtu a neovladatelnost. potřebuju to ventilovat, tak ať to jde..
    MEA
    MEA --- ---
    trochu mimochodem taková poznámka, která mne tedy hluboce bolí a díky ní se otvírá pandořina skříňka..
    nevim, zda je ideální to nyní řešit, ale možná i je.. uvidí se.

    kdysi jsem si uvědomila, že cítím odpor k jakémukoliv muži, který se mnou naváže sex. poměr, a jsem na něj pak agresivní, nyní už vím, odkud vítr vane, ale bojím se to sdělit, protože tady už je potřeba trochu víc citlivého jednání, vnímání, empatii, vážit slova a slovních spojení, být maximálně opatrný a ideálně o tématu něco vědět, aspoň trochu.. jde totiž o to nejhorší, co se může stát ženě spolu s mužem (pokud ji přímo nezabije).
    MEA
    MEA --- ---
    MAKROUSEK: no, ono je fakt, že každý vztah prochází šťastnou i nešťastnou fází, o tom to je, proto to je vztah. asi správně tušíš, že nemám moc chutí v tomhle moc setvrvávat, bilancuju, bojuju, nenám moc chuti a energie a tak...

    protože cítím už dlouhodobý odpor, který tedy chci prozkoumat, pač to není samožřejmě jen jeho vina, to je logické, že na tom se podílejí dva..
    žádný vztah není od začátku do konce pouze šťastný.. ale..

    co mne na tom celém dostalo, jak je z toho sdělení cítít, a jak je z tohoi vidět, to strašné přehánění, opravdu mi připadá strašné - ad to přirování, že by ho někdo naložil a pak ho ještě nakopal nebo něco v tom smyslu, pak ten hodně viditelný sebelítostný princip (ad že pak působí cizí vinou zničený a nezdravý, ač si tu zničenost a nezdravost zavinil sám), prostě mne irituje, když mi někdo dává za vinu vlastní viny, ale nevim, proč mne to tak irituje?
    například... že bych to taky dělala a nebyla s tím vnitřně spokojena? nebo jsem si tím někdy ublížila a nyní mne to takhle zraňuje?
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    MEA: No jestli to stoji za to zkusit to nejak resit nebo ne.
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    MEA: Protoze podle toho, co popisujes (a pokud to je tvuj partner), neprijde mi, ze by to byl uplne stastny vztah. Proto se ptam (a mozna je to otazka spis pro tebe), co vas spolu drzi.
    MEA
    MEA --- ---
    MAKROUSEK: čemu má otázka pomoci?
    MEA
    MEA --- ---
    MAKROUSEK: proč? to je složitá otázka. já to od začátku nechtěla a teďka se už blbě couvá. páč tam je hodně společnýho i protikladnýho - dynamickýho.. ale kams tou otázkou směřoval?
    MAKROUSEK
    MAKROUSEK --- ---
    MEA: Pokud je to partner, tak proc jste spolu? Pokud to neni partner, tak ti to muze byt jedno.
    MEA
    MEA --- ---
    přestávám dýchat - resp. zadržuji dech, a tím pádem se hecuji ke vzteku, když mi někdo tvrdí něco ve smyslu, že, když vidí nějaký můj velmi negativní pohled v očích, tak se cítí jakoby mu někdo naložil na záda velké množství kilogramů a ještě by jej brutálně napadl...

    dále pak tvrdí něco jako, že tím pádem není divu, že pak působí zničeně, nezdravě nebo vyřízeně....

    a já vím, že to není moje vina, ale vina jeho dostavadního nezdravého životního stylu, neschopnosti vlastní sebepresentaci postavit na vyšší úrovni a nechuť k ponukám typu "tak by bylo lepší pořiit si lepší oblečení, mluvit bez ironie, jasně a korektně...

    prostě pak se hecuju jak papiňák, jak pak mám být v klidu, když mi přijde tohle pomalu jak křivé obvinění?!

    vůbec se mi totiž ani nelíbí obsah toho sdělení právě, mám z toho dojem, jakoby chtěl tu velkou vlastní vinu svalit na mne...
    MEA
    MEA --- ---
    myslím, že model hodně souvisí s agresivitou (útočností)

    Bojím se s ní být, ale bez ní je mi strašně: Se svým strachem bojujte. | poradna Psychologie.cz [Vztahy: partnerství, vztahy, strach, děti]
    http://psychologie.cz/pribehy-ctenaru/bojim-se-s-ni-byt-ale-bez-ni-je-mi-strasne-se-svym-strachem-bojujte/
    MEA
    MEA --- ---
    MEA: sice tenhle dotaz může vypadat jako výkřik do tmy formulovaný nějakým pubertálním adolescentem :)), nicméně zdání klame.. tento dotaz mi pomohl, že jakmile jsem ventilovala ven otázku a psala věty, přičemž mi hlava těkala naštvaností, agresí, nejistotou, touhou po útěku, samotě a také strachem, tak se začaly formovat postupně odpovědi ve mně samotné.. ale hlavně mi přestala během chviličky těkat hlava a mysl, mohla jsem se poměrně klidně cítit vedle přítele, i když jsem chtěla být fakt sama. s odstupem, když se pak dívám na svůj dotaz, tak otázky jsou trochu zodpovězeny, ale mám dojem, že takových dotazů za můj život ještě padne xyz...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam