Pak už jen finální šroubing toho všeho dohromady a tadá.

Mimochodem, hraje výborně. :)




A vtipnej detail: Při barvení se mi tam hned nalepila jedna malá muška, ten její otisk jsem tam nechal, nijak jsem ho nezamaloval, přišel mi tam děsně vtipnej, takže jsem ho zalakoval se zbytkem kytary. :)

Po stavbě přišlo na řadu barvení a lakování, což je časově i technicky ještě náročnější než stavba samotná, pokud ček opravdu chce skvělej výsledek. Obecně platí, že bez profi nástrojů na lakování, jako je pistole, nějaká absolutně bezprašná lakovací cimra a vysokootáčková leštička nebude výsledek nikdy tak dokonalej jako lak na kytaře z krámu. Bohužel. Ale co, naleštěná kytara stejně neni rokentrol :D

Moje bezprašná profi lakovací cimra vypadala takhle: :D Základní nástřik je bílej akrylát. Několik vrstev s jemnym mezibrusem.


Následovalo broušení do hladka, zaplnění všech nerovností akrylátovym tmelem, zaplnění pórů ve dřevě tim samym tmelem. (Jasan má velký póry a vcucnul by do sebe veškerou barvu, takže bez zaplnění pórů by bylo potřeba moc vrstev barvy, což je pro hudení nástroje nevhodný – tlumení vibrací atd.) A znova dobroušení do hladka.

Jako "barvu" jsem zvolil tzv. swirling a natočil to na video. Dlouho jsem s tim experimentoval a stejně jsem to nakonec musel dělat nadvakrát, protože se mi první výsledek nelíbil. Pro ponoření kytary do vody přeskočte rovnou na 4:32

Guitar Swirling II
http://vimeo.com/13498039


Pak následovalo lakování transparentním polyuretanem. Ten se mi podařilo vyleštit do takovýho saténovýho lesku, víc to fakt nešlo. Ale jak už jsem řekl, naleštěná kytara stejně neni rokenrol. :D



Nakonec už jen odstínění mědí a pájení elektroniky. Stínění tam je kvuli eliminaci šumu a brumu. Snímače s jednou cívkou fungujou jak anténa, sbíraj všechen možnej bordel ze vzduchu a když člověk nehraje, nebo nemá aspoň na nějaký kovový uzemněný části kytary položenou ruku, místo ticha se z repráků hrne šum. A to je co? Ano, to je na hovno. :)

Sice starší věc, dával jsem to myslim někdy do "malujete, ktreslíte...", ale chci ji mít i tady na svym písečku. :)

Postavil jsem si kytaru. Tvarově je to kopie klasickýho Fender Stratocasteru, akorát s drobnýma úpravama. Rozměry těla jsou odvozený ze Stratu z roku 1962 a hardware jako ladící mechaniky, snímače, potenciometry, atd. jsem si poskládal podle svýho, žádnej konkrétní model Stratu jsem nereplikoval. Tělo je z jednoho kusu jasanu ztepilýho. Na Stratocastery se běžně používá olše nebo jasan bahenní, nepodařilo se tenkrát sehnat dobrej kus ani jednoho, tak jsem použil jasan ztepilej, kterej má oproti dvěma zmíněným jednu jedinou nevýhodu a to je větší hmotnost. Krk jsem si sám nevyráběl, protože se dřevem jsem nikdy předtim nijak zvlášť nepracoval a stačí, aby mi při stavbě krku jeden z 22 pražců ulítl třeba i o půl milimetru a už ta kytara nebude ladit a takovej krk je pak ničemu. A hlavně jsem na to neměl potřebný nástroje. :) Takže jsem si na něj při první stavbě netroufl a nechal si ho vyrobit v Hořovicích (Tam, kde se vyráběly a stále vyrábějí český kytary Jolana).

Víc k hardwaru psát nebudu, předpokládam totiž, že konfigurace potenciometrů, kapacity kondenzátorů, odpory rezistorů, zapojení snímačů, konkrétní model snímačů, materiál nultýho pražce, tremolo, materiíl sustain blocku, a všechny tyhlety další věci, který maj zásadní vliv na konečnej zvuk a funkčnost toho nástroje nezainteresovaný lidi moc nerajcuje :D Pokud to někoho fakt ale zajímá, tak se klidně rozepíšu, stačí se zeptat. :) Kdyžtak by to mělo bejt i detailně popsaný v těch článcích, na který odkazuju pod fotkama.

Tak jen tapetka z obrázků ze stavby:

Základní tvar nešel vyříznout, protože na mojí 350Wattovou přímočarou pilu je 5cm tlustý jasanový dřevo až moc velklej hardcore, je to jak řezat do kamene, ani si neškrtla. :) Takže jsem improvizovaně musel odfrézovat okolní dřevo, aby mi z prostředka vypadla vyřízlá kytara.:)

Kapsa na uložení krku. Ta musí být vyfrézovaná s přesností na desetiny milimetru, čim těsněji v ní krk sedí, tim líp pro přenos vibrací z javorovýho krku (javor u stratovskýho zvuku zodpovídá za zvonivý výšky) směrem do těla. Volná a špatně tvarovaná kapsa na krk je průser levnejch kytar.:

Uložení krku:

Frézování všech děr:

Frézování všech děr:

Charakteristickou stratovskou ergonomii jsem si seřízl řetězovou pilou, páč jasanový dřevo je fakt jak šutr a kdybych to měl celý brousit růčo, asi bych měl pak ruce jak Arnie. :)

Charakteristickou stratovskou ergonomii jsem si seřízl řetězovou pilou, páč jasanový dřevo je fakt jak šutr a kdybych to měl celý brousit růčo, asi bych měl pak ruce jak Arnie. :)

No a pak dobrousil:

No a pak dobrousil:


Kontrola přesnosti/šikmosti uložení krku pomocí dvou natažených vlasců – jakože krajních strun.


Celej fotoset hír: http://www.flickr.com/photos/mejla/sets/72157624169718579/
Seriál článků o stavbě od začátku do konce hír: http://plumm.cz/tag/stavba-kytary/

Dvě komiksový cvičení.
Téma "Stalo se za bílého dne". A protože mě tyhlety cvičení fakt nebaví, tak jsem si to aspoň zpříjemnil tim, že jsem nakreslil tu nejnezábavnější banalitu, jaká mě v tu chvíli napadla. Jízdu výtaham. Je to taková blbost, že jsem se u toho fakt bavil. :) Díky bože za muj zvrácenej smysl pro humor. :) Ta červená tam je, bo tam měla být jedna barva.



Téma "Za 5 minut 12" podle cizího scénáře, kterej měl dýlku tak na 5 komiksovejch stran nejmíň. Limit byla jenom jedna. :)