ULO: Gratulace! Poporodní pečovatelka je sen :)

Tak se nám včera narodila holcicka. Protože jsem byla 41+2 a následující den bych musela na kontrolu do nemocnice, tak mi nabídla Hamiltona, s kterým jsem souhlasila. Večer mi volala, že bude pravděpodobně velkou část noci u porodu v nemocnici, a volá mi, abych se mohla rozmyslet, jestli chci za ni přijet do porodnice, nebo jestli budu chtít rodit doma s porodní asistentkou z partnerské organizace. Když ve 4 ráno začaly byt kontrakce pravidelné, tak jsme se rozhodli pro porod doma. V 7:32 už byla Lumi na světě. Všechno proběhlo hladce, bez problémů a šití (při váze 4,4kg). Pupecnik jsme stříhali až po porodu placenty a nůžky dostali jako suvenýr ;). Poporodni pecovatelka uklidila byt. Bylo to fajn, ale bohužel podle tabulek byla Lumi moc velká a navíc plodová voda nebyla čistá, tak jsme musely na pozorování na 24 hod do porodnice. Byla to zajímavá zkušenost, kdyby tato vypadaly všechny porodnice, byly by maminky mnohem šťastnější. Sestřičky byly úplně úžasné, péče nevtíravá. Naštěstí pozorování dopadlo dobre a od dnešního rána už jsme zase doma. Ještě se u nás stavila PA, aby zjistlila jak jsme se měly (lékařskou zprávu dostala z nemocnice), a poporodni pecovatelka aby pomohla s péčí o domácnost.

Konec hlaseni

Porody v Česku: s paternalismem na věčné časy? | A2larm
https://a2larm.cz/2018/08/porody-v-cesku-s-paternalismem-na-vecne-casy/
porodní domy u nás asi nebudou... protože to nechtějí...porodníci.

ANGIOLETTO: Já jsem první dítě pouze nosila, bydleli jsme v malém bytě v Pze. Nikdy nebylo v kočárku. Pro druhé mám úplně obyčejný kočár - sporťák - jen na odložení na spaní na zahradě. Abych třeba něco udělala. Ale dceři je právě rok, je to dračice, na kočár zvykla není, ale zase jezdíme autem, poněvadž bydlíme skoro na samotě bez dopravní obslužnosti. Jinak nosím. Já nejsem vůbec kočárkový typ, nějak nevím, co s ním. A obe děti jsou naštěstí kontaktní. (No, neměly jinou možnost, hehe)

Řeknu vám, že udržovat byt před porodem v těchto vedrech se dvěma detma ve stavu, aby se vůbec dalo doma rodit a člověk se přitom nemusel brodit duplem a legem, je fakt náročné.

Ja koupila Maclaren z druhe ruky (po dvou detech) a ted po mych dvou uz zacina silne dosluhovat. Ale pravda, ze byl mnohokrat v letadle a dost se tam pokrapal. Na tu subtilni konstrukci porad docela drzak.
Korbickovej jsem mela novej, CAM za 8 tisic ve vyprodeji a ten byl desnej. Korbicka se rozkrapala po prvnim letu (po 3 mesicich pouzivani, rozbilo se polohovani tak, ze bylo mimino permanentne hlavou dolu a museli jsme ho podpirat polstarem) a sportak byl silene uzkej, ze se mi tam mimino ramenama nemohlo vejit. CAM rozhodne nedoporucuju!

ANGIOLETTO: Jsem taky celkem "útlá tělesná konstrukce" (180 cm a touhle dobou cca 57 kg), bydlíme v domě ve druhým patře bez výtahu, točitý schody, "hlavní" kočár ještě po dalších točitejch schodech ve sklepě a na ulici se dostávám po cestičce k brance a asi pěti schodech.
Přičemž u nás takto: Dostali jsme darem 2kombinaci Xlander X-move, jsem s ním spokojená (obzvláště oceňuju úžasnej rejd a ovladatelnost jednou rukou a pičičmundiny typu integrovaná clona/moskytiéra). Do cca 8++ měsíců, kdy bylo možný vyměnit korbu za sportovní verzi, jsem dcerku po všemožnejch pokusech v podstatě odnosila v šátku. Z toho jsem cca v jejím roce přesedlala na rostoucí šátkový nosítko (MoniLu) - velká spokojenost, nicméně šátek má neoddiskutovatelnej bonus, že se s ním hmotnost lépe rozloží. Podle mě. I když křížení popruhů nosítka je taky celkem funkční.
No a s tím kočárkem: Jakkoli jsem byla svědomitá spokojená kontaktní nosnice (s dítětem i v roce a půl spícím s náma v posteli atd. atd.), čím byla dcerka starší a bágl na zádech těžší a těžší, tím více jsem začala oceňovat kočár a plesala, že v něm konečně vydrží i dýl než 15 minut a ani neřve (tzv. dráždivý temperament; co "legrace" my si s ním stále ještě užíváme...), a že nakonec v něm dokonce i usne a vydrží spát někdy i celých 90 min. Na kočáru jednoznačně oceňuju, že je možný dítě odložit, nelepíme se na sebe a nepotíme se tolik (ano, vzájemně jsme se tělo na tělo ochlazovaly a tohle všetko, co šátek nebo nosítko nabízí...), natáhne si nohy a záda (navíc čím je starší a víc se zajímá, přestává je bavit i trávit čas na zádech), no a pak samozřejmě tam můžu naložit spoustu věcí. Jako nákup, oblečení, látkový pleny, věci na písek, no a taky jídlo a pití pro mimi, který se od nějakejch 6 měsíců postupně přidává... I tak můžu mít ještě na zádech bágl. A mám za to, že staršímu dítěti se líp spí naležato než v šátku či nosítku - to jsou ale jen výsledky mýho pozorování... Nemluvě o tom, že si po celodenní péči a intenzivním kontaktu mám šanci odpočinout, pokecat si bokem od kočáru, najíst se apod. Já prostě plesám, že kočár můžem používat, a dítě jezdí povětšinou fakt rádo.

Krom toho Xlandera mám ještě jako verzi golfek kočárek Valco (Snap 4 Sport, nafukovací kola) - ten tahám do komplikovanějšího terénu, na cesty autem, rychlý nebo krátký výpravy. Ten by ostatně pro tebe mohl být, zvláště na období od sezení děcka, dobrou variantou (pokud nebude dítě nějak moc náročný, to už je na posouzení - mně to jako verze "hlavní kočár" po zkušenosti s tím Xlanderem moc nepřijde) - je celkem lehkej, skladnej variabilní, funkční, má ho spousta lidí a cirkulujou k němu náhradní díly a všemožnej (byť mnohdy celkem dementní) tůning.

ANGIOLETTO: Já mám Babydesign Husky, kupovala jsem ho s tím že je to levný polský krám co asi nic nevydrží, ale že jsi na něm alespoň ujasním co od kočárku chci. Nakonec drží už 17 měsíců a je tak skvělý, že ho chválily i učitelky v nursery co kočárky garážují, že se skvěle ovládá a je dobře odpružený (tady v uk ta značka vůbec není, máme ho z ČR) a to tam mají běžně bugaboo a iCandy. Akurát designově není tak hezký jako drahé kočárky.

ANGIOLETTO: Ja mela Inglesinu Magnum po ctyrech detech, po svejch dvou jsem ji dala zadara na nyx a pred nedavnem se tu znova objevila pro osmy mimino :-)

ANGIOLETTO: Mam deti, ktere jezdily v kocaru jen obcas, ale i dite, ktere nositko a satek nesnasi a je stastne v kocarku - do te miry, ze je v nem stastnejsi nez na dece. Za mne: poridit satek, nositko a kocar z druhe ruky, pripadne jeste lepe si je jen pujcit, a rozhodovat se podle toho, co se osvedci. (Nas kocar z druhe ruky "na dojezdeni" za dva a pul prave vozi nase ctvrte dite a je ten nejlepsi, jaky jsem kdy videla. Inglesina magnum.)

ANGIOLETTO: Určitě to jde, pokud s tím bude souhlasit i mimino ;) Mám dokonce tři kamarádky, které kočárek nemají vůbec/ koupily a nepoužily ho. Dvě teda proto, že bydlej v domě bez výtahu, kde kočárek nejde zaparkovat u dveří, a časem seznaly, že než se s kočárem tahat, je prostě lepší najet výhradně na nošení, třetí prostě chtěla bejt co nejkontaktnější. Na odložení dítěte maj takovou prťavou nepromokavou termopodložku, jedna z těch kamarádek je fakt hodně outdoorový typ a neměla s odkládáním ani přebalováním vůbec problém, ale ona je taková celkem drsná, že praktikovala i v pěti stupních pod nulou venku bezplenkovku.
Já jsem s první dcerou nepoužila kočár během jejích prvních pěti měsíců života vůbec, respektive snažila jsem se, ale prostě v něm nikdy nedělala nic jinýho, než že řvala, a já neměla nervy ji tam trápit. Druhá dcera naopak vydržela v šátku vždycky tak hodinku a půl a pak začala brečet - a v kočárku se vždycky zklidnila. Mně se zdá dobrý ten kočárek mít pro případ, že by se dítě ukázalo jako nekontaktní/ že byste třeba potřebovali někam vyrazit a vzít s sebou hodně věcí/nákup apod. Ale šátek rozhodně hrát prim může.

ANGIOLETTO: hoodne nosici kolegyne mi doporucovala variantu: minimimi nosit, uplne preskocit fazi kocarku s korbickou, a az mimi trochu povyroste a bude tezsi na noseni, tak se poohlednout rovnou po sportaku.
(Ja prvni dite nosila hodne, i tak jsem teda kocarek obcas vyuzila: i kdyz to treba bylo na tasky a veci, nakup a tak, kdyz jsem mela dite v satku)

((Jinak se dámy omlouvám, že tu furt starším, za týden, doufám, porodim a už nebudu mít tolik času a sil vám to tu tapetovat. Nám to tu jako predporodni terapii. Jak je léto tak si nemam s kým, kromě deti a muže, popovídat))

ANGIOLETTO: mě přijde dobre, mít dítě kam položit, když jsem venku abychom se oba trochu protahli. Ne všude jde dítě položit na zem, zvlášť v zimních měsících. Nebo když jsem třeba byla v parku a mimi spalo, tak jsem si mohla třeba zacvicit, zaskakat na trampolíně (když tam zrovna nebyly deti;) a nebo si dat v klidu čaj bez obav, ze dítě poleju.