JOSEF_K: ja sem asi jedinej clovek na svete co dela se drevem a nema v dilne dlato nebo hoblik:)) musim to napravit.... jinak ty pily mi k necemu budou kdyz mam pasovku? nejaky vyhody?

GREGI: Proč drahý:)? Ta sada pil stojí něco přes dvojku, což není zadara, to je fakt. Ale jinak hoblíky jsou z aukra a bazarů každý tak za 50-100 Kč. Dláta mám různorodá, ale nic speciálního. Nejlepší je pár věcí z narex premium wood line, což je tak 250 Kč/ks, takže taky žádná pálka. A zmíněný řezbářský nůž je narex za asi 120 Kč. Mám hodně nářadí, ale moc peněz v tom nemám, na hoblíky veritas z dřevořezby za 5k fakt nehraju:).

Jinak tu kulatinou jsem přeřízl podílně ryobou komane, co je i na první fotce:
Zcela konkrétně je to tahle pila
Dřevořezba.cz | Ryoba Komane
http://www.drevorezba.cz/detail.aspx?kategorie=2025

A já mám celou tuhle sadu:
Dřevořezba.cz | Sada pil Basic - 3 ks
http://www.drevorezba.cz/detail.aspx?kategorie=2044

Dalo by se to teoreticky i štípat, ale to sebere kvanta materiálu.

JOSEF_K: krasny nastroje:)) skoda ze je to tak silene drahy!!! a nevedel sem ze se da kmen takhle rozrezat bez pily... je to nejakej ostrej nuz ne?:)


jinak nejakej sraz by byl fajn rad bych pochytil nejaky rady:))

těch tříslovin je spousta i v kůře (která se používá i v lékařství), ale o duběnky není nouze... mělo by stačit vyvařit a přidat zelenou skalici, přefiltrovat a zahustit arabskou gumou (tolik třeba wiki)...

Další pěkný experiment je s kůrou jírovce - odvar pod UV světlem slabě modře fluoreskuje...

LINKOS: :D hele já nejsem zase takovej old mástr ale přijeďte klidně všichni, povím co vím, no problemo!

MTJ: a co já? :)

JOSEF_K: Domluveno!

MTJ: Já chci taky:)!

MTJ: Já jen jednou ze zvědavosti zkusil na kousek dubového dřeva položit mokrou rezavou matici a po asi hodině bylo kolem matice všechno tmavě modrý. Z duběnek jasně, tam je koncentrace tříslovin obrovská, ale reaguje to i se dřevem. Jen nevím, jak toho kloudně využít:).

JOSEF_K: Nemám. On právě s železem nejvíc reaguje ořech i když dub taky (ten jsem níže zapomněl zahrnout, pravda). Ale takhle ne inkoust… nevím. Jediný co vím že se z dělával z duběnek. Ale podívám se ti do nějaký tý literatury.

NIKOPOL: Hej, přijeď, udělám ti soukromej vorkšop a ty mě za to třeba pozveš na čaj! :D
(ale jak fakt!)

NIKOPOL: Na youtube pod klíčovým slovem wood joints. Skvělá kniha se spoustou nákresů různých spojů je pak tato:
Truhlářství.Tradice z pohledu dneška
http://knihovna.bydleni.cz/kniha/Truhlarstvi-Tradice-z-pohledu-dneska

A jinak spojů bez lepidel zase tak moc není. Hledej hlavně japonské a čínské postupy, které jsou v tom hodně daleko, ale zase je to většinou hodně náročná věc. Nicméně jestli ti jde o to, aby to bylo všechno přírodní, tak to neznamená zapovězení lepidel. Nauč se s klihem a máš to.

A dost spojů, které se standardně lepí, je možné místo lepidla zajistit dřevěným kolíčkem. Např. takto:
Zajištění čepu kolíčkem
http://www.truhlarstvi-postaru.wz.cz/podstranka3.10.html

a ještě .. nevíte náhodou někdo, kde se daj někde (třeba online) zkouknout postupy, metody spojování dřeva bez cizích spojovacích materiálů?

případně top 10 s popisem proč se to dělá zrovna tak by byl nejlepší :-)

MTJ: Nemáš nějaké zkušenosti s využitím reakce mezi železem a dubovými tříslovinami? Dělal se tak inkoust, protože je to hodně tmavě do modra, ale nevím, jestli se toho nedá i nějak kreativně využít, nebo jestli je to jenom k vzteku, protože ti modraj kraje kolem hřebíků a šroubů:).

NIKOPOL: Dub čpavkovou vodou – lze úplně jakkoliv silně, od zelenohnědý přes tmavou fialkovou klidně i do černa když chceš. Vložit dřevo do pytle spolu s kelímkem čpavku – fungujou hlavně výpary. Lze ale i natírat. Doporučuju masku. V uzavřeným prostoru bez ní absolutně ne-e. A kdybys měl pocit že to není přírodní tak se nenechej zmýlit – dřív se používalo koňskýho hnoje kterej má v sobě ze všech hnojů čpavku nejvíc. Čpavek máme všichni!
Ořech rezavou vodou – hřebíky apod. ve vodě, vložit dřevo, nechat nějakej čas. Není vhodný zdaleka na všechno (leda šperky a švartny na inkrustace).
Ostatní dřeva tak jak píšou ostatní, příp. výluhem z toho nejobyčejnějšího šitovýho černýho čaje. Funguje taky skvěle!

XAJA: No vida, zas o znalost víc. Mám někde flašku denaturáku, tak asi vyrobím zásobu mořidla. Jen u těch lihových bází je blbý, že je dřevo neskutečně rychle vsakuje, zejména mají jinou nasákavost na řezu, takže je lepší dřevo před tím něčím penetrovat, aby na řezech nebyly fleky.

JOSEF_K: rozpúšťa. nakladám nezrelé orechy do alkoholu na výrobu orechového likéru. je takmer čierny:)

a skúšali sme práve minulý rok namoriť kúsok borovice - fungovalo to. ak ten odrezok nájdem, tak odfotím, asi pred mesiacom sme ho práve obzerali, lebo bol schválne vonku, čo s ním spravia poveternostné vplyvy. vyzeralo to pekne, ale kde je teraz, to neviem.


NIKOPOL: ok:)

NIKOPOL: To by byl macerát, tak se dělá třeba absinth:). Ale nevím, jak by to dopadlo v tomto případě. Netuším, co je to chemicky za barvivo, takže ani netuším, jestli se rozpouští v lihu nebo ve vodě. Ale zkusit to můžeš, v téhle oblasti není experimentů nikdy dost:).

JOSEF_K: :-) jú paráda, děkuju ... napadá mě, šlo by to taky třeba rovnou naložit do lihu, slivovice a nechat .. to bude pak taky mořidlo ?

XAJA: ... nevím, co si pomyslíš, ale při čtení tvých slov, se mi vybavila legenda o tom, jak Marie s rodinou prchá před herodotovými vojáky a protože už jsou blízko, žádá o pomoc rostliny v okolí. Několik, včetně keře růže, blíže nespecifikovaného druhu bodláku a ještě něčeho, co plodilo chutné plody, ji však pomoci odmítnou z osobních důvodů většinou souvisejících právě stím, že s velikou námahou piplají svoje květy a plody.

takže ne, nechtěl bych obětovat pár dozrávajících ořechů :-) ale děkuji

NIKOPOL:
JOSEF_K: a nemusíš čakať na jeseň. pravda, ak si ochotný obetovať pár práve dozrievajúcich orechov. už v tomto čase farbia pekne.