• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    GREGIDřevo
    ZCR
    ZCR --- ---
    +1
    dřevěná trumpeta...

    How a trumpet is made wooden
    http://www.youtube.com/watch?v=Hrg5sv1UQ18
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    Vyrábíme si doma postel. Na ni zatím máme tenkou pěnovou matraci. Chtěli bychom ale něco pod ní, tak aby lamely příliš netlačily. Něco tenkého a pevného. Nejlépe kokos, takový co je v matracích. Nevíte někdo kde by se dala sehnat samostatná kokosová vrstva, nebo něco podobného? Především aby to bylo prodyšné. Díky.
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    JUNIOR: A nejake tituly treba v cestine nebo v anglictine bys nemel? Mne by to taky dost zajimalo.
    MTJ
    MTJ --- ---
    Samozřejmě jsem pohyb hladiny na kaluži nebo rybníčku nikdy nepozoroval ale taky nijak nezatracuju tu možnost že by to bylo možný a… víte mě je to v podstatě i jedno – pro mě je zásadní aby bylo dřevo kácený v zimě (což už dneska taky zdaleka není samozřejmost) a když ho budu kácet sám tak ho navíc rád pokácím i za ubývajícího měsíce. Proč ne. Mám toho k tématu víc ale když mě se opravdu nechce to psát, neumím to (nebo jsem línej) to shrnout do několika málo vět.

    Jinak doporučuju knížku Třísky z dílny řezbáře od Heřmana Kotrby, tam jde taky najít zajímavý informace.
    ZCR
    ZCR --- ---
    MTJ: no, Měsíc sice dokáže způsobovat příliv a odliv, ale pozorovals nějaké slapové jevy na kalužích nebo menších rybníčcích? V různých rozměrových měříkách se různé síly uplatňují s naprosto nesrovnatelnou měrou.
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    +1
    MTJ: Ale jo, mně to právě vesměs přijde logický a ta "magie" je ke škodě. A ano, původně to muselo vzniknout z pozorování. Jiný zdroj informací stejně neměli. Např u jasanu mě vždycky fascinuje, že kůra a lýko jsou samej tunýlek od bůhvíčeho a dřevo netknutý.

    Jen mám u těchto tvrzení, kde sám nemám dostatek detailních informací, strach z argumentace stojící na chybné premise. Např. tvrzení, že parazitům chutná míza, je asi pravdivé. Dá se to odvodit z toho, že jdou na "sladká" dřeva. Ale co kdyby nebylo a kdyby se prostě živily celulózou? Pak se mi celá konstrukce bortí, protože celulóza tvoří buněčné stěny, které tam jsou furt, a s dobou kácení se můžu jít klouzat. Podobně jak s tím měsícem. Jasně, oceán ovlivňuje, ale co já vím, jestli ovlivňuje i stromy.
    MTJ
    MTJ --- ---
    2 odpovědi+1
    JOSEF_K: IMHO je napadnutelnost škůdci právě jenom další „produkt” toho že ve je dřevě v tu dobu nejmenší množství mízy. Právě živiny přenášený mízou mají škůdci nejradši, viz třeba jasná znalost (která jak bohužel pozoruju dneska už často vůbec lidem není jasná) toho, který dřevo je vhodný na co, do čeho jde červotoč víc a do čeho míň. Např. javor, olši, buk apod. (velmi „sladký” dřeva) napadají hodně. Dub prakticky vůbec. Ale pak třeba dubovou běl naprosto zdrcujícím způsobem.
    Prostě lze snadno vysledovat tu souvislost s množstvím mízy (toho „sladkýho”) a napadnutelností škůdci.

    Samozřejmostí je teda kácet v zimě a to že za ubývajícího měsíce je mízy (vody) ve dřevě ještě míň (když měsíc dokáže každej den hejbat oceánama tam a zpět) snad nikdo nebude zpochybňovat. Nehledal bych v tom magii a ani bych to (právě kvůli nařknutí magií) nezatracoval. Ono se stačí zklidnit a nějakej čas pozorovat. Dřív na to taky myslím přišli takhle.
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    +2
    ZCR: To jo, akorát nevím, jak kácet jednotlivá prkna v různých fázích měsíce. Umím kácet jen celé stromy:).
    ZCR
    ZCR --- ---
    1 odpověď
    JOSEF_K: vždyť by stačilo nařezat z toho prkna a udělat sloupcový graf z nich :-]
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    1 odpověď
    ZCR: Bohužel nemá. Ale rozhodně by to byla nejpracnější statistika, co bych kdy dělal:)).
    ZCR
    ZCR --- ---
    1 odpověď
    JOSEF_K: jj, ta stejnorodost materiálu udělá asi hodně, a pokud najde správný postup, tak to prostě funguje, to je prostě know how... ale vysvětlovat to nějakou magií atd., to už zpravidla smrdí, a přenést stejnou metodu do jiných podmínek jít může, nebo taky nemusí (nemá tam těch vejmutovek třeba třicet čtyřicet, že bys to vzal trochu statističtěji? :-]
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    1 odpověď
    ZCR: Ale jo, s tím naprosto souhlasím. Osobně mám opačnou tendenci - cokoli, kde se mihne slovo magie apod. ausgerechnet označit za blábol:). Thomu jsem četl a docela z toho na mě dýchá velmi dobrý marketing a snaha zpropagovat vlastní produkt:). Nicméně spousta těch věcí má hlavu a patu. Spíš než houby by mě zajímalo, nakolik správná doba kácení má schopnost eliminovat pozdější pracování dřeva. Jestliže on si těží horské smrky prakticky jeden jak druhý správného věku, tak si umím představit, že se pak nehýbou, ale zkusil bych experiment s nějakým nížinným stromem s nějakou vadou. Což se mi konec konců asi brzo podaří. Mám kamarádce pomoct (resp. mám to udělat) pokácet vejmutovku u nich na parcele. Bude jí tak 60 let, průměr kmene tak 35cm. Do konce ledna to snad stihnu. Tak zkusím postupovat plus mínus, jak radí Thoma, a pak na jaře odvézt na katr. Uvidíme:).
    ZCR
    ZCR --- ---
    1 odpověď
    JOSEF_K: no kácení v zimě jednoznačně, a přesně jak píšeš - nižší obsah vody atd., o tom žádná, jednoduchý a přímočarý princip... ale s tím dřevokazným hmyzem, to už je jiná věc - jednak zda by to tvrzení obstálo při nějakém rozumnou metodikou provedeném testování, jednak zda potom lze ten pozorovaný výsledek přisoudit ausgerechnet měsíčnímu svitu... ještě upřesním, že mi nejde o ohrnování nosu nad moudrostí předků, ale je potřeba si uvědomit, že se kolikrát chytali stébla a hledali kdejakou zdánlivou kauzalitu, nezřídka magickou, a pak se to mohlo tradovat, aniž by na tom vůbec co bylo...
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    2 odpovědi
    ZCR: Už si toho z biologie moc nepamatuju, ale víc než na měsíční fáze bych sázel na celkový útlum, který strom v zimě má. Krom jiného to znamená snížený objem vody a mízy v pletivech a živiny přestěhované někam ke kořenům, protože listí vyživovat netřeba. Jak je to s těmi dřevokaznými bestiemi (prý "měsíční" dřevo skoro nežerou), to vážně netuším. Logický důvod kácení v zimě vidím v tom, že pak dřevo nemusím přirozenou cestou sušit deset let, ale třeba pět.
    ZCR
    ZCR --- ---
    1 odpověď+1
    JOSEF_K: (no, spíš než základy biologie by se na to mělo jít se základy statistiky, hlavně když se na tom pak někdo snaží udělat vejvar - podle mě je dřevo tak blbě predikovatelný materiál, že vyloučit všechny ostatní vlivy a směle nějakou kvalitu přiřknout vlivu měsíční fáze je samo o sobě hodně odvážné a vyžaduje solidní důkazy, ne jenom nějaké 'mě to fungovalo, a Franta povídal...' ... což nepíšu proto, že bych se chtěl kohokoli dotknout, ale když vidím všechny ty svíčkové baby, které buď cynicky, nebo naopak v dobré víře prodávají všelijaké pseudotradiční nesmysly za těžký prachy, vaří ve mně krev :-)
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    1 odpověď
    JUNIOR: To mě zajímá. Nechceš k tomu sepsat nějaký report? Že tam nějaký vliv bude, je vcelku jasné, na to stačí základy biologie, ale sám nevím jak velký. Třeba jak velkou roli hraje, kde strom roste, ve srovnání s tím, kdy je kácen atd...
    JUNIOR
    JUNIOR --- ---
    2 odpovědi
    GHOSTDOGG: Odpověď na první otázku je vcelku pragmatická - sračkoidní materiály, tlak na co nejnižší cenu atd. Jinak dodnes znám lidi co dělají s poctivým masívem a dělají to původně. Dneska je celkem problém sehnat i dobře proschlé a dobře skladované dřevo. Proto se tím na dnešní poměry tak málo lidí sere. Těch knih je docela dost, ale mám jich hodně v němčině.

    S lunárním dřevem jsem dělal ve švýcarsku a prošel jsem si celý proces od kácení stromů až po výrobu a ano. Opravdu to tak funguje. Jako největší osobní zkušenost rád vyprávím pobyt v budově, která byla tímto dřevem postavena. Je tam menší signál na mobily a na wifi.
    77WHITE
    77WHITE --- ---
    GHOSTDOGG: učitel na dřevěný konstrukce říkal o lunárnim dřevu spíš to druhý, že se tomu přisuzuje zdaleka víc než co za tu cenu dostáváš
    GHOSTDOGG
    GHOSTDOGG --- ---
    2 odpovědi
    Nevíte někdo, jestli jsou nějaké knihy nebo jiné zdroje, které by popisovali, jak se zpracovávalo dřevo jako materiál historicky? Nějak mi nejde do hlavy, proč se dnes všechno dřevo napouští a máchá v kdejakých chemkách, které ve výsledku ani mnohdy nemají valný účinek, když historicky, kdy bylo masivní dřevo využíváno mnohem víc, muselo být zpracováváno jinak, avšak ne na úkor kvality. V podstatě mě zajímají povrchovky, stabilizace dřeva apod. Pokud by mi k tomu kdokoliv mohl něco říct či doporučit, budu rád.
    A k tomu i druhá, související věc: máte někdo větší nebo nějakou zkušenost s měsíčním dřevem? Vážně to funguje až tak moc, jak píše Thoma, nebo je to částečně takový naivní optimista. Zpravidla se setkávám spíš s takovým mírným nepochopením, když někomu o Thomovi začnu vyprávět, tak bych byl rád za nějaké přímé zkušenosti.
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    DIXIE: Jo, to jsem četl taky. IMHO se tomu nejvíc blíží srubařina. Lidi z toho odkazu, co jsem ti poslal, ti rádi pomůžou. Dělají i kurzy, kde si to budeš moct zkusit.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam