• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    GREGIDřevo
    Vše o dřevu, fotky dřevěných věcí, rady a návody na zpracování, tipy na koupi atp.
    rozbalit záhlaví
    R6ANDREW
    R6ANDREW --- ---
    1 odpověď
    tak to nevim z ceho je. Koukal na to kolega, co se ucial truhlarem, a rikal, ze je to dost letity uz, ale porad drzi, a ze to bude asi obycejnej smrk nebo tak neco, asi jak rika GREGI.

    GREGI: smiril jsem se s tim ze to jako novy nebude, nicmene rad bych, pro ucely vnitrniho pouziti v byte, omezil znecisteni na minimum.

    MTJ: návod prosím:)
    GREGI
    GREGI --- ---
    1 odpověď
    MTJ: a drevo to vydrzi?:) porp jakou pak bude mit barvu... hadam ze bedna nebude z nejakeho moc kvalitniho
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    MTJ: To nezní špatně. Jak se to dělá? Vezmeš buničinu, namočíš v acetonu a přiložíš na dřevo?
    MTJ
    MTJ --- ---
    3 odpovědi
    R6ANDREW: celulozový zábaly s rozpouštědlem (pradvěpodobně bude nejlíp fungovat aceton) – musíš to měnit a bejt trpělivej, ale podstatná část toho oleje vymejt jde.
    GREGI
    GREGI --- ---
    1 odpověď
    R6ANDREW: no imho jestli je to drevo nasaknuty nejakym motorovym olejem nebo naftou tak to z toho nedostanes... a co vim tak laky a oleje se musej davat na odmastenej povrch aby to drzelo... takze na chvilku to mozna zakonzervujes ale nejspis to opraska za chvilku
    R6ANDREW
    R6ANDREW --- ---
    3 odpovědi
    Ahoja lidi, mám dotaz (jak jinak).

    Asi se mi vysmějete, nicméně - mám takovou starou pracovní bednu, líbí se mi, tak jsem si z ní chtěl udělat skříňku. Jenže jsem posléze zjistil, že tam skladovali bůhvíco, asi díly do motorů, či co, a dno je totálně prosáklé jakousi mastnotou s nádechem vůně vlakového depa nebo skladů s dílama na vrakovišti. To by nevadilo, dno odstraním a vyměním, jenže si to nasákla i první řada prkýnek, do výšky tak 3 cm. Ty už vyměnit nechci, páč by to nebylo pěkné napohled a ztratilo by to nádech prožitých let. Dalo by se to něčím ze dřeva vytáhnout, případně aspoň povrchově vyčistit a zabezpečit z hlediska zdraví? Nevim, co se z toho může uvolňovat, tak třeba to do dřeva nějak uzavřít, voskem, lakem...

    Díky za rady
    GHOSTDOGG
    GHOSTDOGG --- ---
    COLOMAN: Kvalitní mořidla jsou třeba Clou. U levnějších asi bude problém s dlouhodobou barevnou stálostí, ale osobní zkušenost nemám. Ale mořidla jen tónují barvu, není to žádná ochrana a poměrně rychle by se zničilo. Musí přes to být něco dalšího, vosk, olej, lak.

    LINKOS: Co vím, tak dřevomorky se nedá téměř zbavit jinak než zlikvidováním samotného dřeva, protože spóry zůstanou ve dřevě a ve chvíli, kdy mají vhodné prostředí, tak se zase rozjedou. Jedině zajišťovat podmínky, aby jí to nevyhovovalo a nic nedělala, tj. sucho a větrat.
    ROZCOS
    ROZCOS --- ---
    COLOMAN: lepší je dle mě olej, napustit to olejem, nebo voskem..zvlášť ten vosk je ale drahej..podívej sem http://cestadreva.cz/page/obchod/prirodni-oleje-na-drevo
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    1 odpověď
    chci se zeptat jak to je s dřevomorkou. Některé informace se dost rozchází. Jaká je šance, že napadené dřevo v kulatině se podaří zachránit, jak a dá se takové dřevo použít ještě jako stavební řezivo?
    COLOMAN
    COLOMAN --- ---
    2 odpovědi
    zdravím majstri, chystam sa davat smrkové palubky do obytnáku. Plánujem ich ošetrit morením. Budú vystavené vlhkosti (kondenzované páry), preto nechcem lakovat, nech to dýcha.
    Otázka: aké volne dostupné nábytkové moridlo použit,,, bude mi treba cca 20 litrov, tak aby to bolo i z lacnejších možností...
    díky
    ZCR
    ZCR --- ---
    +1
    dřevěná trumpeta...

    How a trumpet is made wooden
    http://www.youtube.com/watch?v=Hrg5sv1UQ18
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    Vyrábíme si doma postel. Na ni zatím máme tenkou pěnovou matraci. Chtěli bychom ale něco pod ní, tak aby lamely příliš netlačily. Něco tenkého a pevného. Nejlépe kokos, takový co je v matracích. Nevíte někdo kde by se dala sehnat samostatná kokosová vrstva, nebo něco podobného? Především aby to bylo prodyšné. Díky.
    SANCHA
    SANCHA --- ---
    JUNIOR: A nejake tituly treba v cestine nebo v anglictine bys nemel? Mne by to taky dost zajimalo.
    MTJ
    MTJ --- ---
    Samozřejmě jsem pohyb hladiny na kaluži nebo rybníčku nikdy nepozoroval ale taky nijak nezatracuju tu možnost že by to bylo možný a… víte mě je to v podstatě i jedno – pro mě je zásadní aby bylo dřevo kácený v zimě (což už dneska taky zdaleka není samozřejmost) a když ho budu kácet sám tak ho navíc rád pokácím i za ubývajícího měsíce. Proč ne. Mám toho k tématu víc ale když mě se opravdu nechce to psát, neumím to (nebo jsem línej) to shrnout do několika málo vět.

    Jinak doporučuju knížku Třísky z dílny řezbáře od Heřmana Kotrby, tam jde taky najít zajímavý informace.
    ZCR
    ZCR --- ---
    MTJ: no, Měsíc sice dokáže způsobovat příliv a odliv, ale pozorovals nějaké slapové jevy na kalužích nebo menších rybníčcích? V různých rozměrových měříkách se různé síly uplatňují s naprosto nesrovnatelnou měrou.
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    +1
    MTJ: Ale jo, mně to právě vesměs přijde logický a ta "magie" je ke škodě. A ano, původně to muselo vzniknout z pozorování. Jiný zdroj informací stejně neměli. Např u jasanu mě vždycky fascinuje, že kůra a lýko jsou samej tunýlek od bůhvíčeho a dřevo netknutý.

    Jen mám u těchto tvrzení, kde sám nemám dostatek detailních informací, strach z argumentace stojící na chybné premise. Např. tvrzení, že parazitům chutná míza, je asi pravdivé. Dá se to odvodit z toho, že jdou na "sladká" dřeva. Ale co kdyby nebylo a kdyby se prostě živily celulózou? Pak se mi celá konstrukce bortí, protože celulóza tvoří buněčné stěny, které tam jsou furt, a s dobou kácení se můžu jít klouzat. Podobně jak s tím měsícem. Jasně, oceán ovlivňuje, ale co já vím, jestli ovlivňuje i stromy.
    MTJ
    MTJ --- ---
    2 odpovědi+1
    JOSEF_K: IMHO je napadnutelnost škůdci právě jenom další „produkt” toho že ve je dřevě v tu dobu nejmenší množství mízy. Právě živiny přenášený mízou mají škůdci nejradši, viz třeba jasná znalost (která jak bohužel pozoruju dneska už často vůbec lidem není jasná) toho, který dřevo je vhodný na co, do čeho jde červotoč víc a do čeho míň. Např. javor, olši, buk apod. (velmi „sladký” dřeva) napadají hodně. Dub prakticky vůbec. Ale pak třeba dubovou běl naprosto zdrcujícím způsobem.
    Prostě lze snadno vysledovat tu souvislost s množstvím mízy (toho „sladkýho”) a napadnutelností škůdci.

    Samozřejmostí je teda kácet v zimě a to že za ubývajícího měsíce je mízy (vody) ve dřevě ještě míň (když měsíc dokáže každej den hejbat oceánama tam a zpět) snad nikdo nebude zpochybňovat. Nehledal bych v tom magii a ani bych to (právě kvůli nařknutí magií) nezatracoval. Ono se stačí zklidnit a nějakej čas pozorovat. Dřív na to taky myslím přišli takhle.
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    +2
    ZCR: To jo, akorát nevím, jak kácet jednotlivá prkna v různých fázích měsíce. Umím kácet jen celé stromy:).
    ZCR
    ZCR --- ---
    1 odpověď
    JOSEF_K: vždyť by stačilo nařezat z toho prkna a udělat sloupcový graf z nich :-]
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    1 odpověď
    ZCR: Bohužel nemá. Ale rozhodně by to byla nejpracnější statistika, co bych kdy dělal:)).
    ZCR
    ZCR --- ---
    1 odpověď
    JOSEF_K: jj, ta stejnorodost materiálu udělá asi hodně, a pokud najde správný postup, tak to prostě funguje, to je prostě know how... ale vysvětlovat to nějakou magií atd., to už zpravidla smrdí, a přenést stejnou metodu do jiných podmínek jít může, nebo taky nemusí (nemá tam těch vejmutovek třeba třicet čtyřicet, že bys to vzal trochu statističtěji? :-]
    JOSEF_K
    JOSEF_K --- ---
    1 odpověď
    ZCR: Ale jo, s tím naprosto souhlasím. Osobně mám opačnou tendenci - cokoli, kde se mihne slovo magie apod. ausgerechnet označit za blábol:). Thomu jsem četl a docela z toho na mě dýchá velmi dobrý marketing a snaha zpropagovat vlastní produkt:). Nicméně spousta těch věcí má hlavu a patu. Spíš než houby by mě zajímalo, nakolik správná doba kácení má schopnost eliminovat pozdější pracování dřeva. Jestliže on si těží horské smrky prakticky jeden jak druhý správného věku, tak si umím představit, že se pak nehýbou, ale zkusil bych experiment s nějakým nížinným stromem s nějakou vadou. Což se mi konec konců asi brzo podaří. Mám kamarádce pomoct (resp. mám to udělat) pokácet vejmutovku u nich na parcele. Bude jí tak 60 let, průměr kmene tak 35cm. Do konce ledna to snad stihnu. Tak zkusím postupovat plus mínus, jak radí Thoma, a pak na jaře odvézt na katr. Uvidíme:).
    ZCR
    ZCR --- ---
    1 odpověď
    JOSEF_K: no kácení v zimě jednoznačně, a přesně jak píšeš - nižší obsah vody atd., o tom žádná, jednoduchý a přímočarý princip... ale s tím dřevokazným hmyzem, to už je jiná věc - jednak zda by to tvrzení obstálo při nějakém rozumnou metodikou provedeném testování, jednak zda potom lze ten pozorovaný výsledek přisoudit ausgerechnet měsíčnímu svitu... ještě upřesním, že mi nejde o ohrnování nosu nad moudrostí předků, ale je potřeba si uvědomit, že se kolikrát chytali stébla a hledali kdejakou zdánlivou kauzalitu, nezřídka magickou, a pak se to mohlo tradovat, aniž by na tom vůbec co bylo...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam