TRUHLIK: jj myslel jsem buk :-)

CUKI: Myslis Ton zidle? Ton - ty klasicky zidle jsou buk. Dub se ohyba o hooodne hur.

PLAGUEDIL: Tak ono je jedovatý a jedovatý. Hobliny akátu nejsou totéž co sarin:)). Ale vydržej tam dýl. Já hoblinama v kompostu prohazuju posekanou trávu a třeba dubový hobliny vydržej klidně rok, než se rozpadnou. Javor je pryč hnedka.

jinak hobliny akatu skoncily omylem v vermikomposteru a zizaly vypadaji stale stejne cile.

OMNISLASH: On mívá po vysušení šílené vnitřní pnutí. Umí se kousnout na kotouč takovým způsobem, že musíš řez rozevřít klínem, jinak to ven nedostaneš. Ale když už ho naformátuješ na nějaký příčetný rozměr, je to v pohodě. Ostatně i hoblíky se dělaly kombinace habru na plazu a buk na zbytku hoblíku. Celohabrové hoblíky se hrozně kroutí, ale bukové se drží docela slušně.

buk tvarove staly? neni prave tezka tvarova nestalost buku jeho nejvetsi slabina?

VODNIK: co vím, bývá tak na pomezí. Tvrdé je to jak šutr, ale chemicky to v sobě nemá nic, co by ho bránilo před dřevokazy. Nicméně ten luxol tomu mohl hodně pomoct. To dřevo má obrovský póry a cokoli do něj zateče hodně hluboko.

CUKI: buk se pouzival ponoren do vody, v nadzemní konstrukci nikoliv..

JOSEF_K: Netuším proč se tak používal, navíc často v místech kde byl k dispozici více dub, který je velmi odolný, ale trochu sázím na tu tvarovou stálost bez otevření pórů, tedy vysoká vhodnost k opálení. Ale na můj vkus se třeba velmi špatně suší, je potřeba hodně pomalý proces. Tedy těm stavbám musela předcházet dlouhodobá příprava. Jak dlouho museli v Doxanech například schnout trámky odhadem 40x40?
BTW z dubu jsou Tonetky ne?

JOSEF_K: proč jasan na ven ne? Mám ze zbytků udělaný kompostér, natřený nějakým zbytkem luxolu a už asi 6 let se máčí v hlíně bez známek poškození

CUKI: Když to opálíš, tak ještě možná, ale nevsadil bych si na to. Jinak má ale buk značný obsah cukrů, takže chutná všem dřevokazům, nejen plísním. Což je ten rozdíl proti jedovatému akátu, hořkému dubu etc. Buk je fajn na nábytek, dá se ohýbat, je tvarově stálý, rozumně se obrábí a když se namoří, tak se na něj dá docela i koukat. Nicméně ven bych to nepoužil stejně jako javor, habr, jasan, lípu, třešeň apod.

JOSEF_K: Na opálených bukových kůlech se donedávna zakládali stavby. Tím, že je málo pružný a má vysokou hustotu dřeva je díky tomu velice odolný. I když bez úpravy nedobře odolává plísním.
Například založení stavby Doksanského kláštera v podmáčené půdě je právě na bukových trámech.

Tam je to ale řešeno trvalým "ponořením". Bohužel nejvíc trpí části které jsou na rozhraní vlhkostních poměrů. Tedy ve vodě dobrý, nahoře taky, ale u hladiny odolá máloco...

Osobně bych ale použil jedovatej akát, buk má tu výhodu, že je v tuto dobu relativně levnej.

A docela zajímavá tabulka: https://stavba.tzb-info.cz/drevene-konstrukce/9638-odolnost-a-trvanlivost-drevenych-konstrukci
Ale moc mi to nesedí. Zrovna ten buk má odolnost pouze 2, tedy by to potvrzovalo co píšeš...

Dřevo na zemi je prostě naprd. Volil bych alespoň dřeviny odolnější. Akát, buk, tis,... Jak píše Linkos alespoň opálit. Běžné řezivo bude za pár let v tahu.

STEMBUS: Proč to nejde na patky, nebo zemní vruty?

Na tohle ti stačej běžný 650mm. Žádnou stopu to nezanechá.

LINKOS: mám 4 roky v zemi prkna a dobrý

ROZCOS: to je k nicemu

STEMBUS: napustit bezbarvým lignofixem nebo něčím takovým

Chtěla bych se zeptat, jestli někdo z vás nezná nějakou pěknou příručku pro návrh dřevěných konstrukcí (spíš obalářství), s výpočty, kofíky, atd. V práci nás nutí dělat většinu přepravních loží pod výrobky ze dřeva, prý je to levnější než svařence, a výpočtářům se nechce počítat, protože mají programy jen na železo. Hmotnost výrobků je v rozmezí cca 2 000 - 30 000 kg, jsou všech tvarů, velikostí a s těžištěm klidně i v 1500 mm. Nechci šéfům předkládat výpočtové zprávy, za to ani nejsem placená, spíš líp proniknout do tajů dřeva a mít jistotu, že se nám lože cestou, na autě nebo lodí, nerozvalí. Zatím kreslíme jen basic design "podle zkušeností". Díky :-)