Mám Lotu, Moire a tak dál ráda. Nicméně jsem učinila velký objev. Mám totiž rozečtenou Amelii, neboť s Petrou vážně koketujeme o její dramatizaci. Jako, já vim, že je to kniha pro děti. Ale zažívám u Petry něco, co se mi už dlouho nepodařilo a sice - nemám odhad, jak se budou věci vyvíjet a obě hlavní postavy mě zaujaly a přitáhly mojí pozornost, přestože se vzájemně neřežnou, neznásilňujou a tak podobně. V Amélii nic takovýho není a přesto se to čte strašně dobře. Ale jako fakt. Dramatizaci si tedy rozhodně zkusím, i když zatím vůbec nevím jak, ale na to přijdu :)