MICKI: Technicky neproveditelné. Speciální vydání se samo o sobě velmi prodraží, prakticky to znamená tisknout další knihu v mnohem menším nákladu. Distribuce si vezmou svá procenta bez ohledu na to, co si vymyslím. U elektronických knih by to šlo o něco snáz, ale buď bych je musel prodávat sám, nebo by kvůli tomu JYRKA musel překonfigurovat sw a úplně změnit způsob, jak se provádí vyúčtování. Což je drahé, a kromě toho by to byl každý měsíc strašný oser. Žena, která mi dělá účetnictví, by mě zabila. Takže ne, je to špatný nápad.
Jednodušší by už fakt bylo, kdyby Petra zveřejnila číslo svého účtu a přijímala na něj dary. Jenže to už není literární činnost, ale žebrání.
SCHRAMM: Přesně tak. A navíc, oni by si zase našli něco jiného. Stačí si vzpomenout na genezi prodeje e-booků v ČR. "Stahujeme, protože nejsou." OK, tady jsou ke koupi. "É, to je drahé. Dám maximálně polovinu ceny za tištěnou knihu." OK, tištěná stojí 228 Kč, elektronická 99 Kč. "É, to DRM je fuj." OK, dáme jenom sociální DRM. "É, chceme formát i pro Kindly." Fajn, děláme PDF, ePub a Mobi. "É, autorovi jde málo... a vůbec, nakladatelé jsou blbci, neumí dělat kšeft."
Takže tady máme situaci, kdy kvůli tlaku čtenářů e-knihy v ČR vypadají takto:
- Brokilon vydal elektronicky cca 80% své produkce, na kterou má ještě autorská práva, a 100% knih, které vydat elektronicky šly.
- jsou obvykle ve třech, čtyřech formátech (což jinde není běžné)
- i při vyšší sazbě DPH stojí méně než 50% tištěné verze (jinde je běžné 70-80% ceny tištěné knihy)
- jsou bez DRM nebo jenom se sociálním DRM (což jinde není běžné).
Co si na nás ti dobráci vymyslí příště? Už tak mám pocit, že jsem udělal maximum, co udělat šlo. A jiní nakladatelé, prodávající knihy na Palmknihách, jsou na tom stejně. Stádo prostě neumlčíš, vždycky si najde nějakou cestu, jak mít blbé kecy.