MONI: Tento autor má i velice zajímavý názor na to, proč čeští lékaři nezpochybňují jakékoliv očkování:
“ No a pokud hledáte české lékaře, kteří se staví proti některým očkováním, tak jich moc nenajdete. Bojí se s tím jít „proti všem“ a proti tomu osmanském svinstvu, které má své harémy na našich ministerstvech i v některých odborných společnostech. Jak chcete udělat atestaci nebo dělat kariéru na klinickém pracovišti, když několika profesorům a docentům budete mediálně dlouhodobě prasit jejich lobbistická stanoviska a špinit šaty jejich štědrým plátcům? Takových hrdinů není. Proto je velmi zajímavé, že z center naší vakcinační vědy žádný „odboj“ nezpozorujete. Kdo by si jej totiž dovolil proti své vlastní vrchnosti, velmi rychle by opustil „centrum vědy“ a možná by řekl, že dobrovolně. Kariérní postup a seberealizace v medicíně je velmi závislý systém. Je to dáno specifickým obsahem tohoto oboru. Jiným názorem zde totiž neprezentujete jen jiný vědecký názor, ale současně poukazujete na to, že si myslíte, že se vaši kolegové špatně a neodborně starají o své pacienty, případně je přímo poškozují. To je přece extrémně citlivá situace, která v jiných oborech nenastává, nebo jen nesrovnatelně méně. Dnes to již mohu porovnat, protože jsem poznal i jiná vědecká společenství (právo, ekonomie), která jsou mnohem svobodnější a kde se nemusíte bát nadřízených a kolegů s jiným názorem jako malý bílý panáček. – To je medicína příteli. Nikdo nechce být LÉKAŘ, KTERÝ SE
MOŽNÁ MÝLÍ. Názorová unifikace zde svým způsobem ochraňuje odbornou image jednotlivců jako členů tohoto společenství. Není v zájmu celku, aby si každý jednotlivec myslel a povídal něco odlišného. JAK POTOM VYPADAJÍ TI OSTTANÍ PŘED PACIENTY! Určitě jste takové situace zažil nebo jednou zažijete jako pacient, až se vám postupně tři lékaři vyjádří proti sobě a ještě jeden naznačí, že si o tom druhém myslí to nejhorší. Bude to na vás jako na pacienta působit strašně. Tahle strašně si nesmí dovolit působit celek. Názorová unifikace ochraňuje kredit samotné medicíny jako takové – alespoň tedy v působení vůči laické a semiodborné veřejnosti.