GUDRUN: Já hrozně ráda řídím, takže jsem raděj, když mi chlap podává pití a mění cd :) Když řídí přítel, trpím :) On možná taky, ale ve městě je rád, nejezdí po praze vůbec.

GUDRUN: fakt? ja si prijdu docela sexy za voalntem, obzvlast kdyz vezu unaveneho muze z mejdanu.) to si prijdu vylozene hezka a kypici zdravim.))

GUDRUN: Jistě, aby řídila ženská, musel být chlap buď bez řidíčáku, nebo na plech. Dneska to zní divně, ale fakt to tak fungovalo.

GIO: Neomlouvá, no, ale vysvětluje to jejich chování. :) Taky se s nima blbě za volantem komunikuje a jsou trochu sexisti. No, někteří dost :)

ALRAUNE: nezapomenu jak jsme se stehovali skodovkou z Gabcikova do Varnsdorfu a nekde u Melnika se nam pozde v podvecer vysypalo (rozbilo) auto kousek od mistniho autokempu, kde jsme pak v chatickach prespali, aby nas rano nekdo opravil. Vsechno skoro, co jezdilo, byly skodovky, a vubec to byla jina doba. Ridil tehdy muj dedecek. Mama i babicka maji ridicak, ale nikdy si nezvykly jezdit, babicka ho dokonce kolem odchodu do duchodu vratila.

ALRAUNE: to je ale neomlouva.) zvladli se naucit pouzivat mobil.mohli by zvladnout i toto.)

Nejspíš jste tu všichni mladší, ale já ještě pamatuju dobu, že řidičák měl v rodině většinou jen tatínek a když se jelo autem, tak se jelo, s taškama, prostě byla to výprava :) Proto dnešní šedesátníci v levém tak neradi uhýbají, jezdili v jiné době. V době, kdy stovka byla "rychlost" a auta si lidi opravovali na koleně.

GUDRUN: Tady je řízení ještě pořád trochu "statusová" záležitost, v Americe se počítá s tím, že řídí prostě každý.

MADIETTA: I český chlap by ti vycouval, to jim zas křivdíš :)

DIVA: Ano, když vyjíždíš z pravého, tak jistě... ale vem si, že jedu v levém třeba padesát kilometrů, a někdo se mi najednou nalepí na zadek, protože prostě jede o hodně rychleji, než se tam průměrně jezdí. Tak holt blikne, já uhnu. Nemyslím, že bych ho brzdila x kilometrů, ale on prostě nechce zpomalit z dvou set na mých stopade, pustím ho, skočím zpátky a je. Ne, že by se mi to stávalo často, ale tak párkrát se mi to stalo.

MADIETTA: jj v Americe na silnicich je to super pohoda, ja jsem zacinala jezdit na Floride, a hrozne se mi libilo, ze me nikdo nesikanoval a naopak, mi pomahali, kdyz videli, ze jsme dve zmatene holky ve stare kraksne. Nic takoveho jako v CR na silnici odtamtud neznam. Pravda, jednou jsme se se segrou zakoukaly na zapad slunce a nevsimli si auta za nama, dlouhej most a zakaz predjizdeni, ale neblikal, netroubil, jen na nas ukazal fakace, kdyz nas konecne mohl predjet. nebyla jsem si moc vedoma slepeho mista, tak jsem udelala par blbosti, ale ty ridici uhejbali a chovali se k sobe ohleduplne.
predstavim-li si chovani z ceskych silnic na ceskych chodnicich, tak uz vidim, jak mladik dojde parek duchodcu a rekne = uhni, dedku, vysmahni. nebo nekomu loktem zabranis, aby te na semaforu predesel a postavil se bliz silnice. Nastesti mezi chodcema je ta ohleduplnost vcelku primerena, chovame se k sobe jako lidi, a ne jako nepratelske plechovky, jako na silnicich. proste mam pocit, ze auto dava tem lidem nejaky pocit odtrzeni od reality, ze si v nem muzou dovolit to, co by si nikdy z oci v oci nedovolili. A opak toho se mi v Americe moc libil, porad jeste tu po tom lkam.

ALRAUNE: tak to já se soustředím při každém předjíždění. vybočuju chováním ze skupiny okolojedoucích aut = musím to dělat naprosto uvědoměle komplexní situace, ostatní počítají s ustálenou situací. vím kdo jak jede, kdo se co chystá, kdo se chová divně, kdo mě možná nevidí, prostě vnímám. tzn znám obzor za sebou

ale třeba jsi jen lepší řidička, to musím připustit .)

DIVA: No, nevím... v podstatě je to spíš souběžná jízda, než předjíždění, na českých dálnicích. Plně, tj. nemluvím, nejím, nepiju, držím volant oběma rukama, se soustředím při rychlostech nad sto osmdesát, nebo za špatnýho počasí. Na suché dálnici ve stopadesáti si ještě užívám pohody. A navíc, někdy neodhadneš, jestli se za tebou někdo vyváží, nebo jestli chce dopředu. Někdy ho pustíš a on jde za tebou, protože chce jet v pytli.

Já, po pravdě, řídím ráda, je to pro mě relax. Za mlada jsem závodila na lyžích, teď to dávno nedělám, řízení mi poskytuje podobný druh zábavy. Ne, když se sunu po praze, samozřejmě.

ALRAUNE: imho předjíždění vyžaduje plné soustředění které vylučuje překážení rychlejšímu za tebou

TIMA: No, protože to nemají zažité. V Itálii se to používá běžně.

SMALLRICCIO: já služební vyměnila berlingo na kango. a je to ještě horší pixla .( nedrží a nejede

DIVA: Mám sedmileté dítě, stačí, když s ním mluvíš. A nepředjíždím v levém, prostě na dálnici nasadím nějakých 160 a jedu v levém, pokud nemusím uhýbat někomu rychlejšímu. Na D5 zdaleka nejpohodlnější způsob jízdy. Levý jede okolo sto šedesáti, pravý 120 a je klid.