Posílám slíbený komentář k Santiagovým makrům. Omlouvám se, že mi to trvalo tak dlouho.

Všechny komentáře se vztahují výhradně k popisu na stránce http://santiago.wz.cz/stranky/popis.html - pokud se aktuální makra chovají v určitých situacích odlišně od popisu, nevšiml jsem si toho. Na reálné testování bohužel dostatek času nemám (což mne mrzí, protože některé věci by opravdu stály za pořádné otestování kvůli některým svéráznostem Wordu - viz poznámka na konci).

Když jsem procházel celý popis, tak jednou z věcí, která mi hodně vadila, byla nejednotnost v používání termínů. Je vidět, že Santiago nezná zažitou terminologii, což je docela tristní. Nejde mi přitom o žádný sazečský slang či odborný typografický žargon, ale o běžné výrazy, které lze najít i v pravopisných příručkách. Typicky to je vidět na označování jednoduchých uvozovek slovem apostrofy (to je úplně jiný znak s jiným účelem), neznalost tzv. francouzských uvozovek (říká jim šipky), neznalost spojovníku (nevadilo by mi, že tomu říká krátká pomlčka, kdyby to aspoň držel konzistentně na všech místech) apod. Pak už v momentě, kdy píše o kapitálkách, tak fakt netuším, jestli tím myslí opravdu kapitálky (tj. velká písmena psaná na výšku písmen malých), nebo verzálky (všechna velká písmena). Je to o to více mrzuté, když už před deseti lety vyšla velmi dobře udělaná knížka Praktická typografie, která i pro laiky zpřístupňuje velmi jednoduchým a názorným způsobem (nejen) typografická pravidla. Tam se zažitá terminologie dala snadno dohnat a ta knížka by měla být základem každého, kdo to myslí trochu vážněji se zpracováním textu - od redaktora a korektora až po kreativce a sazeče. Také bych ještě podotkl, že druh fontu je v zásadě nesmysl - znamenalo by to, zda jde o OpenType, TrueType či PostScript, ale to evidentně Santiago neměl na mysli. Font je pouze provedení jednoho konkrétního řezu písma v nějaké rodině. Nicméně zrovna tohle zmatení pojmů mi tam vadí zdaleka nejméně. To jen tahá za oči, ale nebrání to v pochopení autorova záměru.

Ale k samotným makrům. Komentáře budu přidávat postupně, tak jak jde popis na výše uvedeném webu.


Konverze_apostrofy (Konverze apostrofů) – Převádí apostrofy z tvaru ‚xxx‘ do tvaru ‘xxx’

Proč se zbavovat korektních českých jednoduchých uvozovek (ehm, apostrofů) a převádět je na anglické? Jasně, pokud budu dělat anglickou knihu, tak se to hodí, ale to asi nebude běžný případ uživatele těchto maker. A pokud ten, kdo upravuje text, nezná patřičné jazykové nároky na uvozovky, napáchá to v textu zbytečné chyby. Ale fajn, nemusí to pouštět (doufejme, že to neudělá).


Uprava_textu (Základní úprava textu) – Provede zakladní upravu textu

Bylo by to šikovné a užitečné makro, pokud by se daly volitelně zapínat/vypínat jednotlivé části (nevšiml jsem si té možnosti):


Odstranit ruční zalomení řádku

Bacha na případy, kdy se v knize vyskytnou třeba verše nebo nějaké výčty. Tam by odstranění ručního zalomení řádků nebylo ideální. Ale to je jen upozornění na základě vlastní zkušenosti z převodů OCR.


Upravit krátké / dlouhé pomlčky – pomlčky obklopené textem jsou krátké, v ostatních případech dlouhé

Hrubá chyba. Sice spojovník (krátká pomlčka) skutečně nemůže být nikdy obklopen mezerami, tak je to vždy (dlouhá) pomlčka, ale ten druhý případ už tak jasný není. Spojovník je použit v případech jako třeba "není-li", Frýdek-Místek, kulturně-politický apod., ale (dlouhá) pomlčka má bez mezer také hodně uplatnění. Pomlčka označuje rozsah (0–10, tj. nula až deset; A–Z, tj. A až Z nebo od A do Z), trasu (rychlík Praha–Brno) či nějaký vzájemný vztah (zápas Sparta–Slávie). Bohužel neexistuje žádný jednoznačný algoritmus, který by umožnil v případě bez mezer určit, zda bude pomlčka nebo spojovník, protože lze psát číslice se spojovníkem (typicky ISBN kódy) i s pomlčkou (rozsahy, letopočty), i písmena se spojovníkem i pomlčkou (Frýdek-Místek vs. Praha–Brno).

A ne, opravdu to není jedno, jak se to píše. Čeština je schopna nést v interpunkčních znaménkách mnoho přidaných informací a pokud to jedna strana umí správně použít a druhá správně číst, je komunikace stručnější a přitom informačně bohatá.


Odstranit mezery před ?!.;:trojtečka

Globální odstraňování mezer před tečkou a dvojtečkou je nešťastné. S mezerou před tečkou se sice v beletrii často nesetkáme (jsou to spíše specifické případy jako třeba "soubor .pdf"), ovšem dvojtečka může mít mezeru před oprávněně i v beletrii. Používá se např. pro označení skóre či poměru - vyhrál 10 : 0, namíchej mi to v poměru 1 : 3. Tam mezera být má (ideálně by měla být zúžená, ale to Word nenabízí).

Ironií u tohoto případu je to, že jsem to před časem měl ve svém vlastním skriptu. Ale poté, co mi přišla vynadat jedna korektorka (oprávněně), že jsem zprasil text, který po autorovi předělávala mnoho hodin, tak jsem to hodně rychle ze skriptu vykopal. Je to zase další případ neexistence jednoznačného algoritmu, který by byl případy schopen odlišit. Používat se to dá jedině v případech, že si je dotyčný opravdu naprosto jist, že tam nebude mít žádnou výjimku.


Doplnit mezeru za :;?!trojtečka pokud následuje písmeno [a-Ž]

Bacha na použití vykřičníku v některých jazycích - Romština ho používá jako vokativ před poslední slabikou (Roma!le), zapisuje se tak také tzv. mlaskavka v některých jazycích (herec N!xau) a oblíbili si ho v tomto využití i někteří autoři, kteří drze nechávají mluvit mimozemšťany kuriózními jazyky místo toho, aby použili univerzální jazyk č. 7.


Upravit apostrofy… (uvozovky!)
mezera čárka libovolné písmeno

Mno, mám tady jeden text, který jsem omylem dostal ještě před korekturou. Autor tady sice náhodně, zato velmi vytrvale dělá tutéž chybu - zhruba třetinu interpunkčních čárek píše až po mezeře ,tj. to vypadá takhle. To potřebuje ruční úpravu, pustit na tohle makro bez předchozího projití textu by nic nevyřešilo, jen bych tam měl místo blbě umístěné čárky blbě umístěnou dolní uvozovku.

Jinak oprava uvozovek a interpunkce po některých autorech je opravdu mor. Za funkčním algoritmem šel bych světa kraj…


Nahrad_pevna_mezera, (Vložení pevných mezer) – Doplňuje nezalomitelnou mezeru v následujících volitelných případech.
před trojtečkou

To je hrubá chyba. I trojtečka (výpustka) je normální interpunkce, která se váže k předchozímu znaku (resp. slovu) bez mezer. Sice se najdou specifické případy, kdy mezera před trojtečku patří (např. přerývaná řeč hlavního hrdiny, který, chroptící těsně před smrtí, musí vyjevit zásadní životní pravdu), ale takových případů je mizivé procento.


po dlouhé pomlčce

Velmi nevhodné. Pokud je pomlčka normálně v textu, stejně se nesmí objevit na začátku řádku, tj. musí být pevná mezera před pomlčkou (to v makru je, to je ok). Ovšem v momentě, kdy svážu s pomlčkou slovo před i slovo po, mohu získat velmi dlouhý výraz, který se bude držet při sobě, což vzhledem k prakticky neexistujícím dělicím slovníkům ve čtečkách znamená, že v textu budou vznikat zbytečné díry na konci řádků. Velmi podobný problém ale vzniká i v papírové sazbě na úzký sloupec (typicky novinová sazba) - tam je svázání pomlčky se slovem po také nevhodné.


V této části makra je škoda, že nedoplňuje nedělitelnou mezeru také po dvoj- a trojznakových předložkách (ve, pod, na…). U knih by to měla být naprostá samozřejmost, u papírové sazby, která umí dobře vázat text do bloku, nastavuju většinou nedělitelnou mezeru i po delších předložkách (před, pode).


Spojovani_textu (Spojení odstavců) – spojuje chybně rozdělené odstavce v případě když:
spojení odstavců kde je nakonci "–" a nasledující řádek začíná malým písmenem

Tady váhám, jestli je myšlena opravu pomlčka, nebo to je spojovník. Ale to je jedno. Společně s

spojení odstavců kde je nakonci malé písmeno nebo čárka a následující řádek začíná malým písmenem

je to další zrádný zdroj nových chyb v rukou nepoučeného uživatele. Už jsem to psal výše - tohle se nesmí udělat tam, kde se v textu často vyskytují verše (což je třeba u fantasy poměrně často u různých věšteb, zaklínadel apod.) a podobně strukturované texty.


Uprava_pismen (Úprava malá / velká písmena) – převádí špatně rozpoznané malá pismena na velká a naopak v těchto případech:
malé písmeno je z obou stran ohraničené velkým písmenem
velké písmeno je z obou stran ohraničené malým písmenem
velké písmeno na konci slova pokud mu předchází malé písmeno
malé písmeno na začátku věty
velké písmeno na začátku slova ve větě

Tohle je celé dost k ničemu a je to jen zdroj nových chyb.

Malé písmeno z obou stran ohraničené velkým (a naopak) - chudáci Irové i Normani s jejich McDonaldy, MacCormacky, FitzPatricky a další.

Automaticky rozpoznávané malé písmeno na začátku věty vede ke wordovským zvěrstvům jako 16. Listopadu, 5. Ročník apod.

Odstranění velkého písmena uprostřed věty zase odstraní všechna vlastní jména, tedy praha, martin apod.

Jediné, co je z tohoto bloku užitečné, je odstraněné velkého písmena na konci slova. Tedy pokud to nevypustím na knihu o WoW.


Odstraneni_vsech_prazdnych_radku (Odstranění všech prázdných řádků) – Odstraní všechny prázdné řádky.

Tohle mne neskutečně štve, když občas sáhnu na xtrance po nějakém textu. Tam, kde v knize byl prázdným řádkem označen nějaký oddíl (že je děj na jiném místě, v jiném čase apod.), případně kde byla báseň či píseň rozdělena na sloky, tam je to smatlané celé v jednom bloku. Kdyby aspoň ten umělec, co tohle makro pustí, tam doplnil v rámci stylu odstavce mezeru před odstavcem, tak by se to dalo přenést a zobrazit, ale formátování textu a odstavce je pro většinu bohužel pojem neznámý.

Já makro na odstraňování prázdných řádků mám. Ted makro… Je to uložený GREP dotaz pro InDesign, který při tvorbě ePubu pouštím. Ale jedu tak, že ručně potvrzuju každou záměnu a hlavně tam měním styl odstavce tak, aby odstavec měl jako vlastnost mezeru před. Tj. neexistuje mi tam prázdný řádek, který by dělal bordel na konci/začátku stránky, ale opticky je to pro čtenáře i nadále oddělené tak, jak to autor textu zamýšlel.

V tomhle kontextu mne fascinuje, jak proti duchu odstranění prázdných řádků jde makro vkládání prázdných řádků, které se má pouštět před odstraněním stylů. Odstranění stylů bych tedy neřešil takhle hrubou silou. I když ono to ve Wordu asi o moc lépe nejde, se styly pracuje velmi mizerně. Vhodnější je cesta záměny za jiné, dobře připravené styly. Výsledkem by rozhodně neměl být text bez jakýchkoli stylů s formátováním prováděním ad hoc lokálně, ale měl by to být text s dobře strukturovanými styly (včetně znakových stylů pro zvýraznění textu - tučně, kurziva apod.), které lze snadno upravit a dosáhnout tak rychlé a efektivní změny vzhledu bez poškození obsahu či předávané informace.


Dále už pak následují formátovací a kontrolní makra. K formátovacím mám sice spoustu výhrad, ale aspoň je tam nějaká snaha a navíc upravit formát není takový problém (většinou). Ke kontrolním makrům pak nemám větších výhrad - to jsou aspoň nedestruktivní zásahy.

Celkově mi tedy velmi vadí makra, která provádějí změny v textu tam, kde to nemá co dělat. Kromě vyložených chyb tam je hlavně spousta případů, které to devětkrát udělají dobře a v desátém případě je z toho chyba. Takové náhrady nejsou a priori špatné, ale nemají co dělat v žádném globálním makru či skriptu. Mluvím z vlastní zkušenosti, naběhl jsem si s tím nejen sám, ale opravoval jsem dost textů, kde nadšený redaktor či korektor pustil velmi nevhodnou globální záměnu (příkladem budiž třeba záměna "za druhé" na "zadruhé" - ano, pokud autor píše něco zaprvé, zadruhé, zatřetí, pak tam nemá mezera co dělat, jenže jakmile žák dostane známky zadruhé pololetí, už nadšení z automatické záměny mizí).

Pokud tady (nejen) Ferryh horuje za to, aby se takováto makra dostala do rukou sazečům produkujícím špatně udělané knížky, pak není divu, že tady prskám. Tele, které neumí pořádně udělat svou práci, by s těmito makry nasekalo spoustu úplně nových chyb. Tohle je výsledek, po kterém čtenáři touží?

Je opravdu naivní a velmi nebezpečné si myslet, že nějaká makra mohou nahradit odfláknutou redakční práci. Když dělám knihy pro sebe a pro své blízké, mohu si dovolit nehledět na čas a dělám práci velmi pečlivě. Makra používám (konkrétně své vlastní skripty a GREP dotazy pro InDesign), ale přesto pak následuje mravenčí práce s několikerým čtením hotové sazby, kdy si vyznačuji všechny chyby, o které mi oko zakopne. Běžně si tak aktualizuju knihy, které mám ve čtečce. Jenže tohle není reálné ani ve větším měřítku pro větší skupinu nadšenců ochotných chybu reportovat, natož v běžné vydavatelské praxi, kde je nutné zaplatit čas všech lidí, kteří se na knize podílejí (a když slyším ten řev, jak jsou vydavatelé nenažraní, tak už vidím to nadšení, že by si vydavatel řekl o pár korun navíc, aby mohl nechat knížku projít ještě jedním čtením u dalšího korektora).



-----
Pozn. - chyby Wordu

Word v určitých situacích vykazuje velmi nestandardní chování a ignoruje některé znaky. Typickým příkladem jsou uvozovky. Pokud v textu nechám najít znak " a nahradit znakem " (tj. ty klasické "počítačové" uvozovky), nahradí to korektně za klasické typografické uvozovky dle nastavení jazyka (tj. v češtině to je „takto“ - dolní devítky ALT+0132 na začátku a horní šestky ALT+0147 na konci). I pokud jsou tam korektní české uvozovky (tzn. „ a “), nahradí je taky správně - nebo aspoň tam, jak si myslí, že to je správně, tedy řídí se tím, jestli je před/za nimi mezera). Problém nastane, když jsou v dokumentu původně uvozovky anglické - tedy “English” (na začátku horní šestky ALT+0147, na konci horní devítky ALT+0148). Wordovské vyhledávání pak ty horní devítky vůbec nenajde, a tedy ani nenahradí. Vyzkoušeno na českém Wordu 2010 a 2013, ale pokud vím, je ten bug výrazně starší.

Kromě toho český Word sice během psaní umí správně vytvářet uvozovky podle jazyka textu (tj. pokud píšu česky, mám „“, pokud anglicky, mám “”, ovšem jakmile nechám v celém textu nahradit " za ", pak se pokusí i v anglickém textu nahradit uvozovky za české, ovšem s kombinací výše uvedeného bugu to celé podělá a první uvozovka bude česká, druhá anglická.

A ještě jeden uvozovkový bug by tady byl. Pokud je v textu před uvozovkou nedělitelná mezera, tj. například v•"lese", Word chybně umístí první uvozovku nahoru, tj. měl by to správně nahradit na v•„lese“, ale místo toho tam bude v•“lese“.

Dalším oblíbeným "bugem" či spíše nedomyšleností, tentokrát už mimo uvozovky, je velmi špatné zobrazování a používání znakových stylů a lokálních úprav textu. Ve Wordu vypadá text jednotně, všude je stejné písmo, stejná velikost, ale při exportu je odstavec plný oblastí se špatným znakovým stylem či jinou barvou. Tyto úpravy textu se ve Wordu hledají těžko, ale při exportu napáchají spoustu starostí - a to jak v klasické sazbě, tak i při převodu do ePubu. Santiago s tím počítá u čištění textu, ale Word dokáže být občas velmi aktivní i při všech vypnutých automatických náhradách. Stačí někam vložit jiný text…



-----
A ještě na okraj - jsem si vědom toho, že jsem v tomto příspěvku používal setrvale špatné uvozovky i pomlčky. Do sazby bych to nepoužil, v diskusních fórech to beru ale laxně, i když technicky by to nebyl problém.

ERGOSUM: jinak skoda ze na tohle nikdo nereaguje... ja vim jen o jedne hrube typograficke chybe a ta je jen mensi zlo, ktere se snadno napravi dalsima vyhledavacima makrama... zajimali by me pripadne dalsi, aby se jim dalo v praci s Santi makrem vyhnout...

No nic... je evidentni ze se tu hazi "faktama" bez radnych podkladu a to neni moc fer hra...

ERGOSUM: souhlas na 100% ja samozrejme vim jakej je rozdil mezi redakcni praci u nakladatele a beznou korekturou... muj puvodni navrh a postesk byl jen o tom ze ani jedna skupina tak nejak neni ochotna prijmout v systemu prace neco noveho co by pri setrnem a vyberovem zachazeni mohlo VYRAZNE pomoci zkvalitnit knizky i ebooky...
A jako priklad jsem uvedl to vecne a nekonecne (uz od dob Gutenberga a ba dokonce i drive! ;O) neuzavirani uvozovek nebo spatne uzavirani uvozovek ... pricemz na prikladu tech Santi maker je zjevne, ze je uzasne proste a jednoduche v pocitaci to pomoci maker najit a napravovat rucne ...
a podobnych prikladu stale se vyskytujicich dokola chyb co jde snadno odchytat je mnoho; sami je urcite nejlepe znate! Me jenom proste silene STVE jak zbytecne jsou tyhle chybky v dnesni dobe se zpracovavanim knih na pocitaci ... :O(( a pritom je to tak proste napravit ... jednu variantu jsem pak nabidl ...

LEXIK: Máš pravdu, až na to že STARE_CASY nezmiňoval náročnost, ale nezkušenost s tím jaký bordel a hrůzy přichází do redakce. Jak se zdá FERRYH to ví.

Pak tu máme dvě věci kdy často(podtrhuji, že to neplatí vždy) platí.
1) Redaktoři a typografové s dlouhou praxí nemají zažitá specifika e-knih. Kdo zná e-knihy neumí ještě dostatečně DTP a redakci.
2) Zůstávají zbytečné chyby přes možnost je automaticky zkontrolovat. (Bílek a Pastierik zamakali)

Možná díky nedorozumění se do toho připletly emoce, ale takový je život.

LEXIK: ale to pořád srovnáváš korekturu s korekturou. Redakční práce je výrazně širší - uhlídat, že sedí jména postav a není tam najednou Derek místo Toma, že sedí reálie a cestou na jih hrdinovi nevychází slunce po pravé ruce, že když se objevil pátý milenec, nemohlo přitom být o 300 stran dříve pět milenců před ním atd. (vše to jsou reálné chyby, které se objevily v autorských nebo překladových textech).

Kdybych doma takovou redaktorku a korektorku v jedné osobě neměl, možná bych mluvil jinak, ale já reálně vidím, kolik a jaké práce úprava holého textu od autora vyžaduje. A to i od dobrého autora, který je gramotný a stylisticky zdatný. A když autor není ani stylisticky zdatný, je to práce ještě násobně více (ale to je problém zejména odborných textů než beletrie, a tam je pak potřeba hlídat ještě jiné věci). Vím, kolik hodin jsme kdysi společně strávili na společné úpravě pitomých filmových titulků, které jsme se v naivním nadšení rozhodli upravit jen sami pro sebe, protože originální byly zprasené - a pak jsme se najednou topili v rešerších na některé reálie, že jsem se nestačil sám divit (a také jsem pochopil, že když to dělá člověk na kšeft a musí těch zakázek vystřihnout X za měsíc, nemůže každé věnovat ani zdaleka tolik péče, jako jsme tomu věnovali my v čirém nadšení).

A je to v zásadě i odpověď na Ferryho a jeho 20 let v DTP. Osobně mám dvacetiletou détépáckou praxi také, prošel jsem si za tu dobu čtyři vydavatelství, tři reklamky a střihnul jsem si i pár měsíců v jedné korporátní firmě pod hlavičkou jejich marketingového oddělení (dělal jsem reálně úplně stejné DTP jako jinde), dělal jsem i v tiskárně, protože mne vždy zajímalo, jak to dělají jinde, zajímalo mne, proč z reklamky nejsou schopni dodat včas a kvalitně inzerci, proč z marketingu nejsou schopni dodat včas rozhodnutí, jak se bude publikace vyrábět, jak se honí termíny v novinách i časopisech, co je potřeba udělat, aby z dat byl potištěný papír... A polovinu z té doby nakonec dělám na sebe a spolupracuji s vydavatelstvími externě, a občas je to skoro švarcík, když se toho nahrne z jedné firmy více najednou a já si jdu sednout k nim do redakce či studia, abych byl přímo u zdroje všeho dění.

A musím říct, že jsem poznal jak neskutečné matlaly, tak i skvělé profesionály v tom nejlepším slova smyslu, a to jak mezi grafiky a sazeči, tak i mezi redaktory a korektory. Mohl jsem se koukat pod ruce výborným typografům i kvalitním redaktorům a moc dobře jsem poznal, že to, co se pokládá za best practice v DTP někde v reklamce, to ve vydavatelství nemůže projít a naopak (a také proč to nemůže projít). A znám osobně dost lidí, kteří typografii knih a elektronického publikování velmi intenzivně řeší, vyvíjejí si vlastní nástroje (nebo spolupracují na jejich vývoji či úpravě) a těch lidí si hodně vážím. Dost mne pak zvedají ze židle ty kategorické Ferryho soudy o obecné neschopnosti profesionálů - jestli on poznal ty neschopné, je to jeho problém výběru lidí a pracovišť. Ty rozdíly mezi lidmi jsou obrovské, těch kvalitních je málo, ale jsou, i když jejich práce nemusí být hned vidět. A rozhodně nestačí délka praxe, ale mnohem podstatnější je její různorodost a přesah také do souvisejících oborů (od redakce a marketingu až po tisk a knihařinu). O sobě samém bych řekl, že i když mám za sebou desítky knižních titulů a stovky vydání časopisů, udělal jsem řádku e-knih a merkantiliemi bych vytapetoval nejednu stěnu, dělám si vlastní skripty, upravuji si pro sebe veškerou svou eknihovnu, je moje praxe stále ještě nedostatečná a chtěl bych toho poznat a zkusit násobně více. Pořád se mám hodně co učit.

A máš-li, Ferry, opravdu těch 20 let praxe v DTP, pak tuplem nechápu, jak můžeš obhajovat Santiagovy skripty, které obsahují typografické chyby. Ale to je koneckonců opravdu tvoje věc.