JELLYBEAN: ma to tak rozosmialo, az som sa zakuckala :D

LLEENNTTIILLKKA: to na něm stáhli tchoře? :-D

JELLYBEAN: ten kobereček to báječně podtrhuje

jak zmenit klasicke panelakove jadro - záchod do stylu provance

CNV: máme to tak už 11 let a na našem sídlišti byla s touto dispozicí postavená většina bytů. Když chtěl člověk kuchyň oddělenou, musel si během stavby říct, že chce dispozici změnit. A přijde mi, že už je to velmi, velmi časté. Máme hlavní místnost 30 m², do které se zcela nenapchaně a vzdušně vejde solidně velká kuchyňská linka, jídelní stůl pro 4-8 lidí, velká knihovna přes celou zeď, jednoduchá (nerohová) pohovka a piano.

GENTIANA: pokud můžu soudit podle sebe, tak "sednice" je ideál pro lidi, kteří nejsou televizní typy, televizi jako kulisu nepoužívají prakticky nikdy a bedna se pouští pouze cíleně, tedy v okamžiku, kdy se sednice jako kuchyň a jídelna zrovna nevyužívá.

U nás je běžné, že já vařím, jedno dítě si na gauči čte, druhé dítě si na zemi hraje s playmobilem, hraje hudba a všichni jsou spokojení.

SARGO: Já teda soudím, že u lidí je to jako u koček, kolik kusů, tolik hajzlíků, ono se to sice plně využije málokdy, ale když se tím lososem přiotráví všichni, tak to taky všichni ocení.
ATUARFIK: V kontejneru na elektroodpad.

Navrhuji přizvat diskutující z "Před a po" a pouvažovat o tom, KDE v by té obytné kuchyni měla být televize. :)

BLOWUP:
1. my ostatní to tak taky děláme, ale nemusíme o tom psát román na internet.
2. člověk se přátelí s takovými lidmi, kteří mají podobné hodnoty, názory atd., takže je logické, že lidé v tvém okolí dělají věci podobně.

uzavřeme to prosím s tím, že si to každý udělá, jak mu to vyhovuje, a když na to nemá, tak si to tak neudělá a bude o tom snít?

BLOWUP: miluju tvoje pribehy o tom, jak ses skvelej. dycky nenapadne propasujes par zminek navic o tom jak to delas jak se ma a z toho nejlepsiho. top.

ETERNITY:
Jejda, to je nebezpečný! Aby to tu zase nevydalo na týdenní diskuzi o potřebách a zbytečnosti předsíní:-)

TABBY: Ja to muzu ted vztahnout na sebe: varim rad a kuchyni mam v obytnym prostoru. Nicmene, varim hlavne kdyz to nedelam pouze pro sebe ale jsou i jini spolustolovnici (moje deti, pritelkyne, navstevy). Pouze pro sebe varim spis jednodussi veci (zeleninovy polivky, omelety, nebo hodim na grilovaci panev stejk a k tomu salat).
Fastfood mi presto nesmi do baraku. Jediny convenience food ktery kupuju jsou plus minus pelati v konzerve jako vychozi surovina na sugo, nakladana zelenina (pepperoni, kapary), konzervovanej tunak v oleji a bujony v mistickach od Knorr.

Takze budto varim, pokazdy z cerstvejch surovin - kazdej druhej den kdy jsou u me deti, o vikendech kdy je u me pritelkyne - nebo si treba k veceri po treninku koupim cerstve grilovany kure, nebo jim studenou veceri - salat, syry, tunaka, suseny maso. Nebo jsem u nekoho pozvanej, pripadne s nekym jim venku.

TABBY: Kdyz jsou u me hosti, tak sedej u jidelniho stolu kterej je hned vedle kuchynsky linky a behem ty doby po kterou pro ne varim se spolu bavime - kvuli tomu nakonec u me jsou. Varit zacinam zpravidla pote co jsem s nima mel apero, oni dal popijej a ja si v technologickejch pauzach k nim muzu prisednout, aniz bych ztratil deni na sporaku z dohledu. Nekdo ma i sklony mi s varenim pomahat - treba pritelkyne udela zeleninu na salat a podobne. Pri vareni pouzity nadobi budto prubezne meju, nebo odkladam do mycky, takze po jidle zustanou jenom hrnce a panve ve kterych je jidlo, ty stojej na sporaku a nikomu nevadej. Pouzity talire, servirovaci misy a pribory se behem minuty sklizej primo do mycky. Zadny krimi to neni :-)

Kdybych mel oddelenou kuchyni kam bych musel zmizet a nechat hosty samotny, tak bych nejspis nevaril skoro vubec a chodil s nima jist do restauraci.