MAR_TINA: Já myslím, že to jsou i ty prášky, ketrýma se rvou a pak je z nich ta horda chemky cítit a je z toho onen stařecký smrádek. Moje prababička se hojně mazala ibuprofenovou mastí a bylo to cítit i v bytě. Do toho 50 let staré oblečení z umělohmotného materiálu. Méně se koupou, protože se už třeba bojí / nemůžou vlézt do vany...a tak. To je jedno s druhým.

GALE: čím ten pach vzniká? Bojím se, že se mi to stane taky :/ Nechci smrdět jako stará bába. Jo a u mojí babičky to nesmrdělo, nebo si to neuvědomuju.

ANDR3_I: taky mi to přijde šílené, ale koukni na ceny jiných bytů v Praze. Zájemce má, kdyby si nevybírala památkáře, má prachy už doma v igelitce.

WERKA: No, Chodovec je to pořád - a já taky říkám "na Chodově," i když odtamtud není přímá viditelnost na metro ;)

MAR_TINA: No tohle zrovna za mých mladých (hodně mladých) let bývalo pole mezi Spořilovem a Hostivařskou přehradou. Máma kdysi kousíček odtud dělala a říkalo se na Na Chodovci. Já bydlím docela blízko a a musím říci, že za Chodov to moc nepovažuju, byť katastrálně to tak je.

ANNAWA: Mně dvířka v knihovně v užívání nebrání - máme tedy klasická otvírací (ta šoupací skla u knihoven ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století byla zlo). A jak tak koukám na knihovnu vedle sebe, tak nebýt dvířek, z poličky "mapy" mi to pravidelně vypadává na podlahu ;-)

ANNAWA: já to mám taky a rozdíl vidím. Zlaté doby, kdy měla moje knihovna dvířka. Na užívání neměla vliv, na prach ano.

KATIA: mazlila si to s manželem, co jí chudince umřel, a je jí 70, tak je trochu hysterka

MAR_TINA: normální panelák, co je na tom k "památkové ochraně"?;-)

SPIKE411: věřím. Roky a kočky byl klid. Pak přišla Bestie a začla žrát látkové záložky. Zastrkala jsem záložky do knih, aby nekoukaly. Pohoda klid a pak přišel Maru, který skočí na knihy (jako každý), zapadne do mezírky za knihy a vystrčí je ven :). Posunula jsem knihy na doraz a přerovnala knihovnu (to mě i baví) a zatím dobrý. Na okusovače zatím čekáme :)

MAR_TINA: Mám jiné zkušenosti, jak s prachem, tak s kočkou (kocour mi knížky, které nejsou za sklem, okusuje a vyhazuje). :)

SILVEIG: to máme my a není to horší než knihovna bez skel pokud jde o prach a je to výrazně lepší, pokud chci knihovnu používat a mít ji živou, my z ní taháme pořád něco. Jen to samozřejmě generuje to, že není dokonale srovnaná. Ale co už, jednou za čas to udělám.

SPIKE411: bez problémů funguje.

SILVEIG: zkušenosti ukazují, že to není výrazně horší.

Knihovna bez skel (dvirek) mi připadá neprakticka kvůli prachu.

TAPINA: oblečení, prádlo (ložní a spol.), náhradní deky a věci na šití, nějaké fotověci apod. jsou ve vestavěné skříni v ložnici. Pokud by nestačila, je na místě se zamyslet a přebrat to 4,5 x 2,8 x 0,8 m musí stačit :) Výhoda je, že chodíme spát +/- spolu a vstáváme taky tak, nikdo nechodí na noční apod.
Knihy v knihovně, papíry a dokumenty v psacím stole (mám obří). Pracovní archiv v krabicích v té ložnici (je povinný, nikdy do něj nelezu, po limitu skladovací doby jde do kontáče.) Data na discích a úložišti. Neaktivní počítačové krámy má muž v jedné komodě, volné věci prodává nebo vyhazuje, neskladuje nic roky neb to stárne.
Navíc máme ještě trezor, ale tam já zatím nic nemám, i když se chystám tam šoupnout krabičku zásadních dokumentů.

Vcelku mi přišlo dobré řešení pár nových bytů, které jsem viděla. Měly větší (širší) chodbo-předsíň a tam tu obří vestavnou skříň na vše.


LEJIMADA: ano, skleničky, šálky a konvičky máme v kuchyni, neb tam se vaří káva, čaj a nalévají nápoje. Pamatuji se jasně okamžik v mém děství, kdy matce došlo, jak se to s tím sklem má, půlku přemístila ze stěny do kuchyně a druhou někomu dala a byla šťastná. Ta jejich stěna (tmavý mahagon) měla ještě v 2. patře podivné výklenky na vystavení předmětů a sedání prachu. Peklo.

stěny také vlastníme :) ... jen jsme je rozhodili po domě do té doby než dořešíme vestavěné skříně/knihovny. Jednu stěnu máme dokonce ze 47.roku od dědy. Zdála se mu moc malá a tak k ní přidělal nějaký umělec "skoro stejné" vrchní skříňky. V zavíratelných máme sbírku MTG, v ložnici oblečení a nejmladší obyvatel z jedné vyházel všechny ručníky (ty se ještě budou hodit přece) a jal se ji okupovat sám. V otevřených policích samozřejmě knihy (ty máme ale všude). Skla jsem vypáčila a předala k recyklaci. Skleničky vystavené nemáme.