My jsme na tom měření "vydělali". Ulice domků přilepených na sebe (řadovka), náš má na trámu vyryté 1826, nejchudší část podhorské dědinky, takže nudle od sedmi do zhruba desíti metrů uliční šířky táhnoucí se do kopce téměř za obzor.....
Kamarádka, od které jsme to před pár desetiletími koupili tvrdila, že soused uorává každý rok. Tehdy ještě záleželo na každém řádku brambor aby se nakrmily děti a aspoň jedno prase...:-) Mávli jsme nad tím rukou, mysleli jsme, že kamarádka pomlouvá. Sousedi orali, my s nimi sousedili selským sadem. Jen mi bylo občas divné, proč některé švestky stojí v hraniční brázdě. Pak umřeli, děti chaloupku prodaly. A celkem brzy poté přišli zeměměřiči a EJHLE - už zmíněné švestky stojí uprostřed šířky pozemku! A proč píšu vydělali s uvozovkami ? No musíme kosit o hodně velký kus víc :-))))))))))))))))))))))

AIJA: Co to proboha blábolíš? Motáš dokupy víc věcí, co spolu nesouvisí. Jedna věc je, že katastrální mapy a zaměření nemovitostí prošlo dost složitým historickým vývojem a v různých dobách se dělalo různými technologiemi, s různou přesností a taky s dost různou precizností. V některých obdobích byla i údržba takové evidence dost problematická (válka, některá období komunismu). Takže v závislosti na konkrétním místě může být vytýčení konkrétní nemovitosti různě přesné. Někdy jsou v terénu alespoň částečně vyznačené body, někdy ne. A ano, v případě některých mapových podkladů je přesnost malá takže určit polohu hranice v terénu lze jen s relativně velkou nepřesností. Obvykle se pak postupuje dohodou a zápisem nově digitálně vytýčených hraničních bodů do katastru. Ty už jsou přesné.

Druhou věcí je, že se realita s evidencí prostě často rozchází. Cesta byla nějak vychozená nebo vyježděná, ale postupem doby se z různých důvodů posunula někam a sice v mapě cesta je, ale jinde, než v terénu. Nebo si prostě někdo postavil plot pozemku na nějaké přirozené hranici (terénní vlna, stromořadí a podobně) i když správně má být jinde. K tomu varianty, že si prostě někdo zabral kus pozemku, co mu ve skutečnosti nepatřil, ale protože vlastníkem byl stát, nebo někdo, kdo se nemohl bránit, nikomu to nevadilo a v některých případech tam pak vznikly i stavby (takže pak nastávají situace, kdy dům byl několikrát v historii přestavěn a rozšířen a teď je jeho část na pozemku ve vlastnictví někoho jiného a tak.... Další věcí je, že se stavby různě přestavovaly a rozšiřovaly (ať už s povolením nebo bez) ale nový stav se do katastru nezapsal, takže rozměry zakreslené stavby nesouhlasí s realitou. S tím jsou pochopitelně různý trable v okamžiku, kdy dojde na nějaký majetkový transfer (chceš koupit barák se zahradou a ejhle, právní stav tak docela nehraje s reálným stavem a teď co s tím).

No a pak tu je proces pozemkových úprav, což je další věc sama o sobě, která má nějaký účel a cíl a taky nějaký stanovený proces, jak se to dělá.

Zkus se podívat třeba na tuhle prezentaci https://is.muni.cz/el/1431/podzim2008/Z8120/um/SMD_3.pdf a zjistíš, že ta problematiky je dost komplexní a soud "že mapy byly špatně zaměřené a teď má spousta lidí problém" je prostě úplně mimo.

S nějakým točením na obyčejných lidech jdi k čertu, to je prostě blbost.

AIJA: Pozemky jsou jedna věc, proč se to řeší.. druhá je ta, že si lidi bez stavebních povolení roztahali baráky přístavbama mimo vyznačenou plochu pro zástavbu, tak musí dodatečně papírovat/platit.