SALVATOR: jj, moje pritelkyne mi obcas rika, ze kdyz vidi co to znamena takovej barak nejak citlive zachranovat, tak vubec nechape jak to muze nekdo kdo neni architekt vubec delat. Ja ji na to rikam, ze my jsme treba takovej barak jeden uz v jiznich cechach zachranili, v dobe kdy jsem jeste architektem nebyl. Spoustu veci jsme tehdy udelali blbe a po asi dvaceti letech jsem s brachou tu rekonstrukci udelal znova a lip - ale byl jsem tehdy vdecnej ze jsme se do toho napoprve nepustili prilis destruktivne a spousta veci zustala zachovana.

Co tim chci rict je to, ze architekt muze pomoct videt pet tahu dopredu, muze pomoct vymyslet koncept podle kteryho se da jet i s vedomim ze se bude za pochodu upravovat. Ono casto jde treba i o poradi jednotlivejch praci, aby vibec sly provest, o vyreseni detailu ktery by u novostavby byly peanuts, ale tady k nim uz nemuzes a najednou je to jak stehovat pyramidu.

Dobrej projekt i koncept usetri spoustu trabli i penez, za ktery se da poridit. Co za penize poridit nejde je vasen a nadseni, bez kteryho tohle cely muze bejt nakonec slusny drama. Taky jim drzim palce :)

SALVATOR: nemůže v tom hrát roli i nějaký umělý drama, aby to bavilo lidi co je sledujou?

BLOWUP: To co píšeš mi zní rozumně, u nich mám ale pocit, že mají trošičku pomíchaný priority. Spotřebu elektřiny mají jako deset čínskejch těžíren bitcoinů, ale hlavně že mají dlažbu z pískovaný žuly z nějakýho nádražního peronu. To mi nepřijde jako ideální pořadí řešení problémů.
Na druhou stranu z těch textů mám pocit, že tam sou přese všechno šťastný a to je asi důležitý, no. Tak snad jim nedojde drajv.

ZUZKAOU: na tohle „pricetnej projekt“ skoro udelat nejde. Jako architekt bych to nemel rikat, ale naprojektovat jde jenom spojnice mezi tim, co povazuju za soucasnej stav, a tim co chci mit. Problem je, ze ten opravdovej soucasnej stav zjistim az pri stavbe a ta spojnice u takovyho objektu je vsechno jenom ne primka. Nekdo jako jsem ja, nebo jako jsou ti dva, se projektu drzi vicemene priblizne a reaguje na to co pri stavbe objevi s prioritou ktera se od te prumerneho stavare dost lisi. Tim nechci rict, ze projekt je neco zbytecnyho, samozrejme. Tim mam na mysli, ze kdyby se muj barak renovoval podle mejch vlastnich planu z doby nez jsem s renovaci zacal, tak by nejspis uz budto spadl nebo by to byla napul novostavba pomerne tristniho charakteru. A to jsem to ponevadz to je muj projekt vzal opravdu dukladne a jenom vypracovani dokumentace puvodniho stavu mi u spis malyho statku trvalo ctvrt roku, neco co by zadnej stavebnik nikdy nezaplatil. Krivy zdi promenny tloustky a sklonu, krivy tramy, krivy kamenny klenby - ty se daji zamerit az kdyz se nahore odkryji - atd. Pri odkryvani konstrukci se dejou prekvapeni prakticky pokazdy, nekdy pozitivni, vetsinou negativni. Pro kazdej kousek se kreslej novy plany a stejne se obcas stane ze je potreba se rozhodnout a udelat to jinak. Napriklad: v patre nekdo prede mnou udelal hnusny stropy z nabilo natreny drevotrisky. Ty sly samozrejme ven, a bylo nutny na miru mezi krivy stary tramy utruhlarit novy - ale ze staryho dreva. To jsem nekde sehnal, jedna deska mi trvala asi tri hodiny a v urcitym momente jsem zjistil ze dva tramy jsou tak krivy, ze jejich odstup je o 2cm vetsi nez jsou moje zbyvajici desky dlouhy, takze se kreslily plany na layout jedny mistnosti znovu (a nakonec jsem to na stavbe zavrhl a udelal to jeste jinak).

Projekt hodne pomuze vytycit nejakej konecnej cil, je to pomoc hlavne pro site a podobny veci, ale komu zalezi na tom aby vysledek nepozbyl po ceste urcitej charakter, ten halt radsi jde koupit porcelanovy vypinace i kdyz to znamena ze mu to ten budget rozhodi :)

Kdybych ten barak nechal prestavet na klic stavebni firmou podle mych puvodnich planu, tak by me to stalo min, bylo by to uz dva roky hotovy a bylo by to takovy bezpohlavni. Sice by bylo vsechno „spravne“ ale vysledek by byl rozpacitej. Vsude by byl fermacel s rollputzem, vsechno by bylo rovny, ten barak by to vykastrovalo. S mym pomocnikem restauratorem tu restaurujeme piskovcovy zdi, on dela omitky z vapna a jilu tak aby nebyly rovny, trva to vecnost oproti tomu kdyz se udelaj rovny. Atd, tak je to se vsim. Ja jim drzim palce :)

TOOMIX: to je bezvadny, jsem fakt fanousek :)

(Me nechal delnik nezavrenej kohout k hadici ktera praskla v noci a zacala vytapet sklep :) nastesti je u me absolutni ticho a bylo to slyset v trubkach jak ta voda tece, vzbudilo nas to a sesli jsme to dolu zastavit.)

PISTA1: to je ale něco úplně jiného, než si vzít dvě hypotéky a prodat zavedený byznys kvůli baráku, na kterém šetřím při savební konrole před koupí a na příčetném projetku a nebo na stavebním dozoru a obecně leju peníze do volovin a nechávám být klíčové průsery.

PISTA1: stačí vědět, že máš shodit jistič vodárny :)

Když vezmu jak bydlíme my, tak by to pro spoustu lidí bude taky slušný peklo :D

Skoro 100 let stará nezateplitelná částečná dřevostavba izolovaná škvárou, vytápěnejch 74m2, malá kuchyně, ložnicoobývák, děcák 3,3*4*2,2m pro dva sviště, hajzlík 0,60*1,3 pod schodama na půdu, k umyvadu se musí do koupelny přes kuchyň, všude křivý popraskaný stěny a stropy na rákosu. No prostě taková začínající ruina. :D

Můj sen byl vždycky baráčak někdě na samotě u lesa. Po seznámení s budoucí manželkou, jsme po 14 dnech šli na rodinnou oslavu aby mě "předvedla". Ta byla v baráčku kde bydlela její teta. Pořád je to součást města, ale přitom poloviční samota, 5 baráků a na druhý straně cesty les, do centra cca 2km. Moc rád jsem tam 3 roky jezdil na návštěvy. Jednou sem přijel z práce a manželka mi říká: "Příbuznej co mu to patří chce baráček prodat protože staví a teta se synem co tam jsou ho koupit nechtějí. V sobotu přijedou máme se rozmyslet." Nebylo co, v sobotu jsme se dohodli na ceně a šli jsme do toho. Během 3 tejdnů sem vyběhal půlmega hypo i přes naprosto debilního bankéře, domluvil zkrácenou výpověď z nájmu a čekali jsme až katastr přepíše barák aby banka převedla peníze.
Mezitím jsme se připravovali na maraton. Měli jsme měsíc na to abych udělal komplet novou elektriku a dali to dokupy, tak aby jsme k 30 předat vyklizenej byt... Za tejden to bude 11 let co tu bydlíme. :)

Jasně mohli jsme dál bydlet v nájmu,připadně v tý době koupit za mega 4+1 byt, za 2 - 3 postavit novostavbu. Ale nikdy jsem se nechtěl zadlužit na 30 let. Mít nervy jestli to zvládnem splatit a pod.
Takhle bydlíme sice ve starým baráku, krej má sice spoustu much, ale je na luxusním místě. Každej kdo k mám přijede na návštěvu říká jak je tady krásně a že by tady taky chtěl bydle.
Ještě nás čekají 4 roky v tulhe dobu směšný 4,3k splátky, pak bude jen náš a my bez dluhů. Jsem spokojený a neměnil bych.

Hlavně že maj klenbu co pamatuje Napoleona

Dnešní příspěvek... mají vodu, ale nemají k ní hlavní uzávěr 🤦‍♂️ ale zase budou mít starý kameny na dlažbu...

Zapomenutá chalupa on Instagram: "Zažíváme-li delší dobu idylu, prokáže nám podle saturninovského doktora Vlacha osud dobrou službu, když nás vyhodí na mráz. My neskončili na mrazu, ale objednali pískování. Sháněli jsme 30 metrů žulový dlažby, kdysi ručně opracovaný pro dláždění náměstí, kostelů nebo perónů. Sehnat už skoro nejde. Několikaměsíční hledání tak přineslo jen dva výsledky. Jeden prodejce zřejmě prodával zlatý cihly a ne žulu, druhej byl rozumnější, ale 200 kilometrů daleko, navíc kameny měly rezavej povlak, protože sloužily právě na tom nádražním perónu. Jak dostat 9 tun kamení odkudsi z Vysočiny? Málokdo má takový auto. Kdo má auto, nemá hydraulickou ruku na složení. A kdo má auto i ruku, ten chce za převoz bambilión. Uff. To se to kamení prodražuje. Nakonec ale žulovej poklad dorazil a můžeme pískovat rez. Jde to rychle, a tak přidáváme klenutej sklep a kamennou zeď tamtéž. Jenže… venku bylo hej, prach odvál vítr. V domě je ale jedno, jak pečlivě všechno zabedníte a utěsníte. Tomu nejjemnějšímu prachu se nejde ubránit. Je všude. Na podlaze, v peřinách, v jídle… prostoupil celej dům a my nutně potřebujem koupel, abysme opláchli aspoň sebe. Před půlnocí ležíme ve vaně a přemítáme, co šlo udělat líp. Něco syčí. Divný. Spustila se samovolně ta prokletá pískovačka? Obcházíme chalupu, ale syčení jde zevnitř. Sklep. Gejzíry vody. Voda stříká na zdi, teče dolů a cestou tvoří spolu s všudypřítomnýma závějema písečnýho prachu mazlavý bahýnko. Nevíme, co se děje, ani jak to zastavit. Žádnej hlavní uzávěr vody tu není, protože studna. Po hodině zoufalství konečně zjišťujeme, co se stalo. Ten mizernej prach se dostal i do ventilu, kterej spouští čerpadlo. Zaplo se čerpání, ale nevyplo. Tlak v trubkách stoupal a stoupal… Už sedmej den tu spoušť uklízíme. Plíce máme jak po třiceti letech v uhelným dole, jsme nevyspalí a stavební vysavač čeká na svýho převozníka přes řeku Styx. Máme ale krásný, ručně opracovaný kameny z 19. století. Máme zrenovovanou klenbu z dob Napoleonských válek. A máme předsevzetí, že pískování never ever. Máte-li starý kameny, važte si jich. Je to poklad. #hory #slowlife #rekonstrukce #svepomoci #chalupa #sumava #npsumava #nasamoteulesa #cestazmesta #nasamote #offgrid"
https://www.instagram.com/p/CipxVDbL0Wz/?igshid=YmMyMTA2M2Y%3D

MAR_TINA: meli tam staticku na prohlidce a pak maj kamarady architekty... Ja to dneska precet cely a asi jim celkem fandim

MAR_TINA: Ja taky nemam projekt, ale jak pisu nize, plus muj otec jako docent na cvut a vlatnik vyhlasek vseho stavebniho vcetne elektro mi dela dozor…

Ja je na instaci taky sleduju, to misto je nadherny, ale ry uf ukany prispevky pani domaci mne dlouhodobe sraly. Az do doby co zverejnili rozpocet. Od ty doby je mi jich uprimne lito. Plus jsem rada za stavebni vzdelani, remeslnikum se nedari mne tolik ojebat a postupy dost znam. Taky delam totalku, strechu, steny, elektro, chlivy, stodola, takze si to zoufalstvi dovedu predstavit. Nikdy nebudu mit tak peknej statek jako oni, protoze ten barak na to proste nema, ale zas mam ctvrtinovej rozpocet.

Schválně jsem to zkouknul celý a mysllím že jsou vpohodě. Někdo chce barák v satelitu, někdo chalupu na samotě.

Místo mají parádní, 4 baráky, 7 km od města, 200m k zastávce na státovce 1 třídy která bude v zimě vždycky prohrnutá. Jinak ale v krásný přírodě, co víc si přát. Jasně starej barák bude pandora takže nevíš co tě čeká. Ale vždycky je něco za něco. Podle těch prvních postů je vidět, že převládlo "chci to" nad nad rozumem, ty začátky byli hodně najivní. Ale zakousli se do toho pěkně, evidentně na to mají a jde jim to.