Já jsem původně chtěla ČVčko, se přiznám. Ale. Mám byt 30m2, v kterém jsem sice většinou fakt jen přes noc, ale stejně. Navíc, v době kdy jsem si zamlouvala štěně jsem měla práci, kdy jsem občas měla dvanáctihodinový směny. Mohla jsem si psa vzít s sebou, nebo jsem mohla odběhnout venčit (bydlela jsem naproti práci) ale prostě jsem musela být pryč.
Samozřejmě mojí první podmínkou bylo, že pokud by tohle čekání psa trápilo, tak žádnýho nechci.
Navíc tohle měl být první pes kterého budu já osobně vychovávat od štěněte. A ČVčka jsou přeci jen.. trochu jiná :) v dobrém. Ale říkala jsem si, že bude vhodnější naporpvé zvolit něco jiného.
Tak jsem si vybrala krátkosrstou kolii. Chovatelka mě ujistila, že tenhle pes v pohodě snese i to čekání doma a nestrádá. Já navíc chtěla psa který bude ve všech možných situacích chodit se mnou. A pak takového kterého můžu vzít s sebou na několika hodinovou vyjížďku a neumře :))
No, jenže.. moje trenérka (od koní) má bšo čubu. Znám ji dobře, protože ji brala vždy s sebou na tréninky, čuba s námi absolvovala stokilometrový koňský vandr a posléze jsem ji o prázdninách nějakou dobu hlídala. Fascinovala mě její povaha a právě její cvičitelnost.
Pak čuba zabřezla a já si furt stála na krátkosrsté kolii.. nicméně přenášel x dní, trenérka už asi pátý den nespala, prcci se nakonec narodili císařem (včetně dělohy to šlo), noc porodu byla krušná, fena oblbnutá, štěňata bez sacího reflexu... trenérka už ani neviděla, poněvadž týden v kuse na nohou.. tak jsem se nabídla, že druhou noc po porodu budu prcky hlídat já.
Přišla jsem do místnosti kde mamina s prckama bydlela - Loreen na mě jednou zavrčela, očuchala mě a během dvaceti vteřin jsem mohla mít nějakou z těch bílých myšiček v ruce a klidně ji nést pryč. Čuba samozřejmě sledovala co s prckem dělám, ale povahou absolutně vyrovnaná a bezvadná. No a to rozhodlo :) Za osm týdnů jsem si brala štěně :)
Trenérka mi vybrala ze tří pejsků toho nejakčnějšího (další dva byli takoví líní medvídci), zároveň to byl pes který nejvíc připomínal povahou mámu a taky byl ze psů nejpěknější co se výstav týče.
Takže mi za zády právě stahuje polštář z postele :D chceme uričtě výstavy a když se zadaří a složíme zkoušky tak záchranařinu.
