BORGDOG: podívej, já naprosto pochopím, když si něco stáhne nemajetný student nebo český důchodce. já dokonce pochopím - říkal bouchi? - když si někdo stáhne, podívá se a pak jen něco z toho pořídí. ok. chápu. ale pak je několik věcí, s kterými mám problém je chápat, a to až takový, že je prostě pochopit vědomě odmítám, a nejsem kvůlitomu extremista, protože je to naprosto normální. jsou to:

- suma X mi připadá moc (za věc Y), tak si ji věc Y prostě vezmu a ponechám v misce zlomek/Y, který jsem se rozhodl já ponechat - v žádném případě. připadá mi suma X moc? tak si věc Y nevezmu a odejdu se bez ní. protože cenu si určuje prodejce, já ji mohu a nemusím akceptovat. a na základě toho vzít a nevzít. (a taky smlouvat, jít ke konkurenci, vyrobit si sám, pořídit v bazáru, pardon, antíku atd.)

- totální přizdisráčství typu "budu si brát, co se mi zlíbí, a nejen, že nepřiznám, že něco možná dělám v rozporu s normami, ale ještě budu drze tvrdit, že autorům sloužím a osvobozuji je". zejména poté, co mi v tomto klubu různí spisovatelé, překladatelé, grafici a hudebníci (a byli tu zástupci všeho toho, věř mi, znám ty lidi) řeknou, že a) práva jsou definována poněkud jinak a b) o takové osvobozování nestojí a že si poradí sami a ať to nechám na nich. to je už jen absolutní chucpe a skutečná nestoudnost. (příklad: ubohý zlodějíček second guy.)

- "hrdina bojující za společnost": příklad kldr. zjevně si neuvědomuje, jak komplikovaný proces je a co všechno je ve hře, tos nakonec viděl sám, a navrhne - obvyklé nekonkrétní vizionářství - "určitě to musí jít jinak"... jak ví každý soudný člověk, "samo se" nic se nese, leda posere. ale tyto naivní vizionáře zdaleka nechovám v takovém disrespektu jako přizdrisráče z bodu 2. ty chovám ve velkém disrespektu. (protože i kdyby stokrát věřili, že bojují za svobodu, tak by, kdyby chtěli být slušní, laskavě osvobozovali ty, co jim řekli, že mohou, ne ty, kdo jim explicitně řeknou, aby je laskavě "ponechalitrpět ve spárech systému". je vůbec zajímavé, že respekt ke svobodě končí u osvobozovatelů z bodu 2 přesně tam, kde by svobodně potenciální osvobozovaný objekt měli nechat neosvobozený, poněvadž objekt si jejich osvobození nepřeje.)

zcela bokem od těchto rovin stojí případná teoretická debata o možném a nemožném alternativním systému. na dobrovolné příspěvky zkrátka nevěřím - to bychom museli být v anglii, kde sice zajdeš do kostela na "koncert zdarma", ale drtivá většina příchozích ten "doporučený dar 3 liber" slušně odevzdá anebo víc. tak takhle vychované obyvatelstvo tady nemáme, tudíž třeba tenhle systém fungovat nebude. ale to už je spíš technický problém.

TRISMEGISTOS: Naprosto s tebou souhlasím. Já také nikdy nevolal po naprostém ZRUŠENÍ patentů, copyrightu, apod. Jsem také autor. A nikdy jsem netvrdil, že mě stahování nepoškozuje. Ovšem také jsem realista. Vím, že mu nezabráním a že existuje hranice, za kterou mu ani NECHCI bránit. Nechci například kriminalizovat lidi za to, že si čtou moje knihy - i když tak činí ilegálně. Raději jim chci vysvětlovat a přesvědčovat je zdvořile, logicky, že není fér, číst si zadarmo a že pokud mají mít co číst, měli by mi za to zaplatit. Také udělám vše, aby si mohli přečíst mé dílo i elektronicky legálně a mohli za něj zaplatit slušnou cenu. Co mi vadí je extrémismus na obou stranách - na jedné ho tu předvádí FIN, na druhé KLDR a občas BOUCHI. Tím, že budu vlastním čtenářům nadávat do zlodějů nebo je apriori označím za zloděje všechny nepomohu sobě, jim ani ničemu, co pokládám za správné. A naopak, odmítám být "rukojmí, lidu," jehož jedinou nadějí na zisk je žebrání.

Myslím, že není snad tak těžké toto pochopit.

KLDR:
SHINIGAMI:
BORGDOG: já myslim že jste to hodně zjednodušili. Podle Vás zřejmě jsou všechny patenty, copyrighty a jiný ochrané známky nesmysl. Ale vžij se do situace že jsi třeba vědec, vynálezce. Věnuješ polovinu života výzkumům, investuješ do toho všechny finanční prostředky, zadlužíš se, obětuješ osobní život abys lidstvu přinesl svůj vynález. Podaří se ti to. Jsi na dně, všechno si do toho vrazil a teď by se ti to mělo začít vracet. Jenže jakmile svůj vynález ukážeš lidem, ihned ho někdo, v podstatě bez námahy a mnohem mnohem levněji, (nebo třeba i zadarmo) okopíruje do posledního šroubku. A ty nemáš nic. Kromě možná hřejivýho pocitu že jsi svojí prací obohatil svět. Z toho se ale nenajíš. Ani tvoje rodina. A teď mi řekni, je to správně? neno si zasloužiš za svoji práci nějakou odměnu?
Váš pohled je neuvěřitelně jednostranej. Samozřejmě že bych měl raději všechno zadarmo, ale uvědomuju si tu námahu která za každou věcí, i za posranym upečením rohlíku je, a ta se prostě musí ocenit, jinak ji brzy nikdo dělat nebude.

Stejně tak je to s literaturou, filmem, hudbnou ect.
Pokud napíšu knihu a koupí ji jen jeden člověk kterej jí následně zkopíruje tolikrát že každej kdo by si ji chtěl přečíst ji může mít zadarmo, (a já myslim že toho pravděpodobně využije a platit za ni nebude) pak psát přestanu a začnu dělat něco čím se uživým, protože, a to vám možná nedochází, být spisovatel, produkovat filmy nebo muziku je mnohdy zaměstnání na plnej úvazek, ne jen koníček. ( a možná že váma nejsem fakticky okraden protože nejde dokázat kolik lidí by si moji knihu koupilo ale určitě se tak budu - a to mi nemůžeš mít za zlý - cejtit, protože díky vám mám jistotu že si ji nekoupí nikdo. Vzali jste mi tu možnost, okradli jste mě o ni)
Takovej scénář mě dost děsí, když si představim že by se to stalo některýmu z mejch oblíbenejch autorů a vaše původní myšlenka zpřístupnit jejich díla všem by vlastně vedla k tomu, že další, třeba i lepší díla už nebudou mít možnost vzniknout.

No a nez to tu pro dnesek zabalim tak bych si dovolil jeste jeden 15 let stary sileny clanek od jednoho sileneho pana.

The Right to Read - GNU Project - Free Software Foundation (FSF)
http://www.gnu.org/philosophy/right-to-read.html