abych nelhal: o jednom pokusu autorů se nuceně, na základě nějakého principu nebo normy, "někam dostat" vím, je to všem spíše záležitost dosti obskurní a hlavně k smíchu :-) funguje to takto:
jak jsem během doby zjistil, někde v čechách existuje jakési vydavatelství (jméno si již nepamatuji a možná víc než jedno), které vydává amatérské autory (poezie). nemusím snad dodávat, že dost často hrozné bláboly a brak grafomanů, kteří by patrně jinde neuspěli. no a podmínkou je, že si lidé ty své knihy kupují navzájem - z toho to patrně vydělává a financuje. pak to milým, často špatným, básníkům vydají v rámci onoho nakladatelství v určitém minimálním nákladu. no a protože knihovny, alespoň ty státní snad (opět, normy si přesně z hlavy nepamatuji), dostávají povinné exempláře, tak se tímto obskurním sice, ale v posledku legálním způsobem někteří grafomani dostanou až na police několika knihoven (nebo do jejich depozitářů, vím já?).
a tam taky končí, protože povinně si to půjčovat nikdo nemusí :-)
to je snad jediný případ, o němž já vím, že se někteří autoři na základě určité spolupráce a využití normy někam dostali, i kdyby je třeba nikdo nechtěl :-) ale nakonec, kupovat je nikdo pořád nemusí, ani si to v té knihovně půjčit. jenom tam prostě jsou :-)
svého času mě to hodně pobavilo.