MUM: Díky, to je asi všechno co sem potřeboval vědět.

Jako ochrannou znamku muzes (chtit) registrovat temer cokoli. V tomhle pripade ale IMHO nemuzes uspet, protoze doslo k posunu vyrazu a nyni jde o obecne oznaceni, ktere sice bylo predtim chraneno copyrightem, nicmene ted je Public Domain. Dalsi veci prober s pravniky - slovo Dracula ale IMO nesplnuje jedinecnost ani tradici, tudiz jej uz nelze registrovat. Obchodni pravo v jinych castech sveta ovsem muze byt jine.

MUM: Ok. Díky za rady, promiň, že jsem tak natvrdlej, nemam s tím žádné zkušenosti. Jen mě překvapilo, že si někdo může registrovat jméno historický fiktivní postavy pro hru i když je her na tohle téma i se stejným názvem víc

HIJACKER: Ehm, operujes tou "legendou" tak volne, az se bojim, ze nemas poneti, co ti vlastne pisu. Dracula je kniha od irskeho spisovatele Brama Stokera. Ten umrel roku 1912 a tudiz je jeho dilo volne k pouziti dle ceskeho autorskeho zakona - jak kniha samotna (muzes si ji prelozit a vydat, pokud chces, a nemusis platit jeho dedicum) tak dila odvozena z tohoto zakladu. Ceske preklady maji stejne omezeni - dilo je uvolneno 70 let po smrti prekladatele. Problem muze nastat, pokud pouzijes znacku Bram Stoker's Dracula, podle filmoveho zpracovani, budes mit razem problemu nad hlavu. Co je na tom k nepochopeni?

MUM: jasně, já nikomu nechci bránit ať si dělá svojí verzi legendy, jen nechci aby nikdo bránil mě. V názvu to jméno potřebuju v nějaký formě mít a nerad bych aby mi potom někdo hrozil žalobou, Proto se ptam jak nejlíp postupovat aby se člověk vyvaroval možným sporům a zároveň nemusel dávat tu postavu do pozadí jako nějaký "vampire tales"

Takze co vlastne resis? Dracula je uz synonymum pro upira, tudiz ti nikdo nezabrani ho pouzit, ale ty nemuzes branit nikomu jinemu. http://www.mobygames.com/search/quick/q,dracula/sFilter,1/sG,1/

MUM: zápletka, náplň hry a vizuální styl jsou naprosto jiné, shoda je jen v klíčových postavách z legendy a ty jsou také vizuálně odlišné. Pokud byl copyrightovaný dracula registrovaný a oznámený několik měsíců po uveřejnění naší verze je to po pořád napadnutelný? Jak by se takové věci dalo bránit?

Stoker to zabalil v roce 1912 - takze si teoreticky muzes s Drakulou delat, co jen budes chtit. Pokud to ale napadne autor jineho - dosud copyrightovaneho - dila a bude argumentovat, ze pouzivas jeho zapletku nebo veci charakteristicke pro "jeho Draculu," muzes mit problem.

MUM: nevim jestli tomu správně rozumim... takže nestačí odlišení názvu, je třeba mít i charakteristicky jinou postavu? V základu jsou hry žánrově stejné, ale pojetí legendy je jiné a postava zůstává stejná (i když vizuálně zpracovaná jinak ). Pokud mají registrovanou trademark Dracula, tak nemůže vzniknout hra se touhle postavu vycházející ze stejné legendy?

HIJACKER: Tohle AFAIK neni vec autorskeho prava, ale obchodnich znamek (trademark.) IMO zrovna Dracula je Public Domain - Publication date 26 May 1897. V pripade hry by se tudiz melo prihlizet k tomu, nakolik bude druha takova podobna - hernimi principy a !pridanou hodnotou" k obecnemu popisu literarni postavy - http://en.wikipedia.org/wiki/Count_Dracula

Ahoj, můžete mi někdo prosím vysvětlit jak funguje autorské právo na názvy jako Dracula? Když má jedno studio registrovanou značku Dracula pro hru, může jiné studio mít hru s názvem např. Dracula of Transylvania?

GEGI: jestli chces bejt trochu krytej, nech si od nich pro sichr napsat papír, že nejsou ve své domovské zemi zastupování kolektivní správcem práv, případně pokud jsou, tak že za tento český koncert nepožadují autorskou odměnu

Ahoj, chtěl jsem se zeptat, jak funguje autorské právo na reprodukci (např. obrazů). Když vidím někde obchod, kde prodávají kopie různých známých fotek a obrazů, tak to řešili nějak s autorem?
Někde jsem narazil na člověka, kterej prodával autogram a výslovně do popisu napsal, že prodává pouze ten papír a práci, kterou strávil při zajišťování podpisu. Zbytek je zdarma (tedy obrázek na papíře a podpis), protože k němu nevlastní práva.

FERRYH: no já to právě už ani nestíhám, takže to teď risknem. dozvěděla jsem se, že se to nejspíš musí dělat, teprve včera.. A tak - je to na veřejným místě, ale není to zas moc velká akce, tak snad se to nikdo nedozví.

principem, tak jak to chape OSA, tak ano... rozumim-li tomu spravne ze jde o verejnou produkci ...
spis jde o to jestli ma sanci se to dovedet nekdo z agentu a otravovat te... pokud ne, tak bych se tim dal nezabejval... :))

ahoj, mám pravděpodobně velmi laickou otázku: když pořádám akci, na které zahraje jedna zahraniční kapela (ale není to primárně koncert), je nutné to nějak řešit s osou?

Díky za odpověď, případně nějaké přesměrování.

Canada-based telecom Nortel went bankrupt in 2009 and sold its biggest asset—a portfolio of more than 6,000 patents covering 4G wireless innovations and a range of technologies—at an auction in 2011.

Google bid for the patents, but didn't get them. Instead, they went to a group of competitors—Microsoft, Apple, RIM, Ericsson, and Sony—operating under the name "Rockstar Bidco." The companies together bid the shocking sum of $4.5 billion.

Patent insiders knew that the Nortel portfolio was the patent equivalent of a nuclear stockpile: dangerous in the wrong hands, and a bit scary even if held by a "responsible" party.

This afternoon, that stockpile was finally used for what pretty much everyone suspected it would be used for—launching an all-out patent attack on Google and Android. The smartphone patent wars have been underway for a few years now, and the eight lawsuits filed in federal court today by Rockstar Consortium mean that the conflict just hit DEFCON 1...

Patent war goes nuclear: Microsoft, Apple-owned “Rockstar” sues Google | Ars Technica
http://arstechnica.com/...013/10/patent-war-goes-nuclear-microsoft-apple-owned-rockstar-sues-google/

[ Diskuze na téma svobodné kultury / konferenceconference / 5.11.2013 / CR - Praha - klub Cross, P7 - kavárna ]

Otevřenou diskusi rozehrají dokumentarista Jan Šípek a vizuální umělec Kryštof Pešek.

Diskuze na téma svobodné kultury (FREE CULTURE) jako obecného pojmu i stejnojmenné knihy jednoho ze zakladatelů iniciativy Creative Commons, Lawrence Lessiga. Problematika patentovaných softwarů, soukromě vlastněných vědomostí a restrikcí k užívání děl se v informačním věku, více než kdy předtím, stávají překážkou přirozeného kulturního rozvoje ve společnosti. Jestliže je informační veřejný prostor vystavěn na kódu, do jaké míry je legitimní jej soukromě vlastnit?

Večer je připraven ve spolupráci s Centrem audiovizuálních studií FAMU.

VSTUP ZDARMA