• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MALEMKRALOVNAPoesie bez pranic a tkanic
    SPECTATOR
    SPECTATOR --- ---
    KONZUM23: Mělo ti být ve zpuchrele nice samozřejmě a rozuměl bych tim v rozpadle, zivne esenci, typickem prostředí, plném sracek :)
    SPECTATOR
    SPECTATOR --- ---
    Pokálené čerpadlo,
    ve sklenici vody,
    zurčí, sloní, klopýtá.

    Prorostlé solí,
    unavené hnojí
    zarostlou jímkou proniká,

    jen

    Šlem,
    ve zpuchřelé nika,
    pro nezřetného člověka.
    SCUBAZO
    SCUBAZO --- ---
    Kočka s myší

    pro kočku jako ty
    mám ještě otázku
    chtěla bys povozit
    na myším ocásku?

    kočka se ožene
    co je to za dotaz?
    vždyť myši se kočka
    nevejde na ocas

    nevejde na ocas?
    to by ses divila
    co by ti ocasem
    za divy zrobila

    hotový zázraky
    sotva bys chodila
    za devět měsíců
    možná i rodila
    CLOWNZEPPA
    CLOWNZEPPA --- ---
    11.12.2012-PRAHA:
    ŘEKA MÁYA

    Dlouho jsem se brodil pouští,
    Než jsem pochopil,že Láska neodpouští.

    Za tou pouští čekala mě divoká řeka,
    A roztodivný převozník.
    Svět mi po očích stéká,
    Snad bude důvod říci dík!?

    Vlny mě kolíbají pohledem,
    A převozník,jak by smet!
    Chci se obejmout s druhým břehem,
    Ale něco mi říká,že to nebude med!

    Řeka je divoká jak amazonie,
    Dny plynou jak dým!
    Touhá má žije,
    A já chci na druhý břeh,to dávno dobře vím!

    Den míji černobílou pokrývku krajiny,
    Vím,že nejsem bez viny!

    Řeka se umoudřila a mává nám!
    Vydáváme se vstříc sobě samým!
    Malované krajině chybí jen rám!
    Od srdce se bavím!

    A tak jdu směle tam,kam mě srdce táhne,
    Snad zůstane na opačném břehu vše marné!

    Dnes už nejsem sám!
    Jsem sám sebou!
    Na srdci toho stále spousty mám!
    Ale o tom,až budu s Tebou.)

    Vesmír mi dáva znamení,
    Že Svět není vězení!
    Kdo si zaslouží prozření a kdo se nikdo nezmění?
    Záleží,odkud naše duše pramení!
    KLOUB
    KLOUB --- ---
    Ted nevím kerej je katamtok

    7.5.09

    Nahlédl jsem v okénko života, přehlédl
    v něm skulinku útěku a osmělil se
    vraždou zrzavýho mravenečka, nalifroval
    vodu do pouště, ať užije si života,
    nepodcenil nedostatek zdrojů, jakož i
    starobního připojištění, neunáhlil se
    výběrem úsměvu, jenž nosím stále na tváři.

    Je to úsměv opovržení a podřadného
    mnicha, má v sobě kouzlo úšklebku, přívětivého
    přivítání i odpudivé znuděnosti, sklopí zrak
    když ví si rady, rád chodí proti proudu,
    - má to v srsti -, v hrsti ukrývá svou moc,
    jíž se nevychloubá, pouze se záhadně usmívá,
    je zvláštní usmívat se na pohřbu, leč není
    nemožné - vypadám tam jak nebožtíkův vrah;
    nesl jsem úsměv Sokratovi a když
    Oidipus opouštěl město slepý já měl
    úsměv na tváři, chtě nechtě nese se
    se mnou všude.

    Avšak jednou i mně úsměv z tváře
    zmizí - až odklopí víko a utrhnou mi
    sanici.
    VIOLETA
    VIOLETA --- ---
    Tak ahoj
    mý kamarádi
    Slunce se již k zemi sklání
    Červánky lemují
    Střechy areálu
    kde bláznům zpívají
    ukolébavky
    A letní večery
    Hřišťové večery
    Mění se v podzimní
    kecání v průchodu
    Jdem na cígo?
    Za 5 minut u Lidlu!

    Chystám se k odchodu
    NECECH
    NECECH --- ---
    TOMASZ: No vida, Tomaszi, ty bys vazne mohl psat pekne basne!
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    měl svůj papír
    taky tužku
    šukal v lese
    pěknou služku

    nač mu papír
    k čemu tužku
    když se třese
    na soudružku

    nechal papír
    i tu tužku
    soustředil se
    měl tu fušku

    sok čet' papír
    zlomil tužku
    zjistil kdo mu
    šuká družku

    volil: rapír?
    radši pušku!
    vytáh' z domu
    pomstít služku

    rázně nabil
    brokem pušku
    pámbů dej mu
    přesnou mušku

    máš-li papír
    ořež tužku
    piš si rychle:
    šukat služku

    není zdravý
    dá to fušku
    neschytat pár
    do kožušku


    ;)
    NECECH
    NECECH --- ---
    KONZUM23: díky! už se to začíná rýsovat...

    měl jsem papír
    měl jsem tužku
    měl jsem taky pěknou služku
    byl jsem smutný
    na přesdržku
    MICHALANGELO
    MICHALANGELO --- ---
    NECECH: nevím co tím přesně myslíš, můžeš to nějak rozepsat?
    NECECH
    NECECH --- ---
    MICHALANGELO: v zásadě je to pěkná myšlenka, takhle podobně by to mělo vyznít ku konci, ale teď jde o tu střední část, tedy dějovou linii nebo přinejmenším ucelenou metaforu
    MICHALANGELO
    MICHALANGELO --- ---
    NECECH:

    mám ten papír
    mám i tužku
    nemám už tu služku :D
    NECECH
    NECECH --- ---
    KALIPH: jj, začínám novou "prasárnu" na

    měl jsem papír
    měl jsem tužku
    měl jsem taky pěknou služku


    ale nevím, jak dál, tak klidně můžete někdo přihodit něco pro inspiraci...
    KALIPH
    KALIPH --- ---
    NECECH: Ono je to vidět na tvé tvorbě :))
    NECECH
    NECECH --- ---
    KALIPH: já to nevidím tak dramaticky
    MICHALANGELO: poukázalo by to na jisté sebezpochybnění literárního subjektu ("tážu se sám sebe" jinak vyšumí), ubralo by to trochu patosu
    KALIPH
    KALIPH --- ---
    Dát tam "li" by bylo jako nachcat do vína.
    MICHALANGELO
    MICHALANGELO --- ---
    NECECH: tím se však obsah relativizuje
    NECECH
    NECECH --- ---
    MICHALANGELO: občasné "li" by se mi v tom líbilo
    MICHALANGELO
    MICHALANGELO --- ---
    Tážu se sebe
    jsem člověk a bůh
    krvácím a ožívám znovu
    jsem hmota i víra
    známe se už miliardy let
    spadli jsme z nebe
    NECECH
    NECECH --- ---
    TOMASZ: Tvůj názor beru na vědomí a nikoli na lehkou váhou, ale domnívám se, že vzniká na základě toho, že nevnímáš rozdíl mezi primárně psanou a primárně mluvenou poezií.
    Primárně psaná poezie je určena pro čtenáře, zatímco primárně mluvená poezie je určena pro posluchače. Ta psaná poezie recitací většinou nic nezíská, ale často něco ztrácí, protože posluchač nepostřehne souvislosti mezi první a x-tou strofou, nedokáže sledovat paralelně dvouznačné interpretace, nedokáže pochopit komplikované metafory, atd., prostě nemá čas o tom přemýšlet.
    Ta mluvená poezie se proto vyznačuje především větší mírou redundancí. Zde pojem refrén vůbec získá nějaký význam, u psané poezie uvažovat o nějakém refrénu, je nesmysl.
    Takže já se domnívám, že tvůj pocit nudy pochází odtud, že si nedokážeš představit žádné smysluplné hudební ztvárnění. Text mojí písně "Dracula" je záměrně vysoce redundantní a je záměrně obsahově minimalistický, aby právě fungoval jako píseň. Jako báseň je to samozřejmě velká nuda.
    Mimochodem se domnívám, že jako průměrně vzdělaný český intelektuál jsi přehlédnul citát Goetheho. ;-)



    Dracula

    *** (Am, C, G, Am) ***

    vstávej pěkná dívenko
    otevři okno na ulici
    je temno
    černočerné temno

    vstávej pěkná dívenko
    oblékni se, pojď na ulici
    je temno
    černočerné temno

    pojď sem pěkná dívenko
    čekám zde na ulici
    je temno
    černočerné temno

    pojď sem pěkná dívenko
    neboj se
    na ulici je temno
    černočerné temno

    jsi moje až do smrti
    která přijde brzy
    neboť ptáci v lese mlčí

    jsi moje až do smrti
    tak to má být



    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam