Ahoj, je mozny ze se PETG vytisk nejak vic smrstuje nez PLA?

Udelal jsem si testovaci vytisk diry, abych mel jistotu ze se mi dovnitr vejde kovova tyc (akorat byl z PLA). Pak jsem to cele vytiskl z PETG a jake prekvapeni, dira je moc mala.
Ted nevim jesti je to jinym material a nebo jsem jenom debil a blbe prepsal v modelu rozmer. (a nebo jestli treba vetsi vytisk pracuje jinak nez testovaci krouzek ze 2 vrstev)

ANDY_WARHOL: to co pises je jedna vec ale uplne za konstrukcni chybu bych ji nepovazoval, spis jen za nevhodnou koncepci ktera omezuje dynamiku. Ja mam namysli spis hrube konstrukcni faily kterych by se nemel dopustit nikdo a nikdy ani laik a ze zadneho duvodu.

ja ty chyby opakuju po internetech pomerne casto a porad ale bez vysledku, drtiva vetsina lidi nechce slyset jak to ma byt spravne a co udelat lip ale jen to ze to maji super, jen se pak casto divi a nechapou, tedy vetsina tech chyb nejcasteji nevznika tim, ze by clovek co neco konstruuje byl laik a nevedel o tom nic, i ja nekdy zacinal a na zacatku jsem vedel nic ale spise tak nejak obycejnou hlouposti a neopodstatnenou sebeduverou dotycne osoby. tedy i zde jsem je nekolikrat psal ale ok, uz je to dlouho tak zopakuju ty nejdrsnejsi.

takovy evergreen k videni snad na vsech tiskarnach je ze se srouby osy Z narvou do spojky za velky prumer sroubu, za to bych trhal hlavy a je to spatne ze vsech duvodu.

1. velky prumer je nefunkcni plocha, oproti funkcni plose zavitu muze libovolne hazet takze takto upnuty sroub hazi = Z wobble.

2. velky prumer neni nejak moc extra tolerovan, takze do spojky s dirou v toleranci H7 narveme sroub ktery ma napr 6.9mm, spojky jsou vetsinou na sverne spojeni, jenze takhle dojde k tomu, ze misto plosneho styku dojde jen k primkovemu styku ploch (nedrzi to jak by melo) nemluve o nerovnomerne deformaci spojky (opet to haze a osa sroubu je mimo osu)

3. stycna plocha je mala, a viz 2. aby to drzelo musi se to poradne dorvat a ta mala plocha zavitu se ochotne a zcela nedefinovane zamackne do steny spojky, tedy vysledek je znicena spojka, sroub z dalsiho duvodu mimo osu a jeste to moc nedrzi. pri kazdem rozebrani a opetovnem slozeni je mimo osu jinak takze se lidi divi ze po slozeni a vycisteni jim to nefunguje a resi Z wobble, ale pritom vzdyt to doted fungovalo bezproblemu :D

uz to bude mnoho desitek let, skoro sto, co se na srouby a hridele obecne vymyslelo osazeni do lozisek spojek atd. pro sverne spojeni. Sverne spojeni kdyz je udelano spravne tak spojku utahnu mezi 2 prsty imbusem a ani se nehne a pokazde co to rozeberu a slozim, to bude porad stejne a nikde nic nebudu omackavat deformovat atd.

to je zatim jen jedna hruba konstrukcni chyba.

pak je velice oblibene na sroub strkat pevne spojky, protoze sroub nema absolutne vubec zadne ulozeni tak se pevnou spojkou nahrazuje ulozeni sroubo ulozenim hridele motoru, to je take seredne spatne z mnoha duvodu a mohl bych to rozebrat jako prvni pripad, z casovych duvodu to uz budu brat jen strucne.

linearni kolejnice, lidi je pouzivji na tiskarnach blbe nebo jeste hur, pritom skoro kazdy vyrobce ma na webu instalacni manual. kolejnice neni samonosna, sama o sobe neyarucuje yadnou tuhost ani presnost, kolejnice je jen funkcni plocha neni to cele samostatne vedeni osy. je prohnuta je zkroucena a to od vsech vyrobcu ale z nejakeho duvodu je strasne cool mit ji na tiskarne, sice uplne zbytecne a zcela spatne ale z nejakeho duvodu lineary = presne tuhe, pritom tomu tak vubec neni. Kdyz je na ose jen jedna a nevadi ze je do oblouku tak ok, jen to oproti tvryeni neni vubec presne (neni rovne) kdyz jsou na ose (treba Z) 2, je to pruser protoze kdyz nejsou u nepredepnute nebo lehce predepnute rady rovnobezne dejme tomu v +-0.01 mm tak se neco musi zkroutit a ram na ktere jsou prisroubovane nemuze byt tuhy, to by to jinak nejezdilo ale tak nejak je velcie chybne zazito ze linear na hlinikovem profilu = presne tuhe ackoliv tomu tak vubec neni a cely ram se krouti podle toho jak jsou krive kolejnice protoze nejsou pritazene k referencni hrane ktera je od toho aby kolejnici srovnala. krome toho samotne hlinikove profily jsou dost zkroucene. proc ne, at si lidi delaj co chteji ale at proboha o tiskarne kde jsou sice lineary netvrdi jak je super presna protoze to je totalni bullshit, to uz dobre pouzite tyce a kluzna vedeni jsou vhodnejsi, levnejsi a presnejsi prvky pro stavbu osy. Dat tyce stejen daleko od sebe a rovnobezne je opet otazka konstrukce a nikoliv ceny, konstrukce klidne i tistene.

prevody a pohony, z nejakeho duvodu prov etsinu tiskaru neni problem se predhanet v delce tisku a objemu vytisknuteho materialu ale aspon vytisknout primarni prevod na remenovou osu je nekonecne neresitelny problem. To ze je hlavnir emenice posuvu primo na krokaci je opet spatne z mnoha duvodu. jsou pripady kdy to nevadi, treba kdyz chytnu neco na miste A a presunu to na misto B nekam do krabice a je jedno kam to do te krabice upustim. jeden z tech duvodu jsou prave rezonancni frekvence 2f krok motoru, tim ze to je naprimo tak.

1. pouzivam dost omezeny rozsah otacek, takze rezonancni pasma jsou hodne siroka a trefim se do nej snadno a dlouho v nem motor zustane i kdyz se meni jeho rychlost.

2. vykon roste s otackama pri konstantnim momentu, takze se ochuzuju o spousty vykonu motoru.

3. rozliseni motoru, rozliseni kroku u step/dir rizeni a krokacu (a tak nejak obecne) neni kuli presnosti polohovani ale kuli plynulosti pohybu, zkus zkutalet neco tezkeho misto po rovine po schodech (nebo mit na aute misto kol 6 uhelniky). S tim souvisi i ty rezonance, cim je vetsi krok, tim vetsi buzeni rezonanci do konstrukce, do remenu atd.

4. rychlostni rozliseni, to uz moc zjednodusit nejde a musel bych navstivit vody oboru generovani step signalu coz je samo o sobe rozsahla problematika.

obecne panuje nazor ze sroubove osy a krokace jsou pomale, staci se podivat na moje video nize kde tocim krokace na 2000 ot/min a navic je jeste na ne roztocim behem 0.1 s

obecne panuje nazor, ze konstrukce tiskarny nemusi byt tuha, ja jako tiskarnu pouzivam prestavenou gravirku (na gravirku tuha konstrukce na frezku uz moc ne ale je to stolni zarizeni na gravirovani stitku, teda puvodne) a jestli tisknu 10mm/s nebo 100mm/s neni na vytisku vubec nijak poznat. jestli mam akcelerace 200 mm/s^2 nebo 4000 mm/s^2 neni na vytisku nijak poznat, teda to bych kecal, je, s vyssi akceleraci je vytisk lepsi.

takhle bych mohl pokracovat jeste hodne dlouho o libovolne casti tiskaren. Uz ted to je hodne TLDR a v podstate jsem toho jeste moc nenapsal.

MARKO6: na 3d tiskarne jsem to nezkousel nemam duvod, nemam s nima zadny problem. netvrdim ze to nefunguje, tvrdim ze se resi dusledek neceho jineho a to spatne konstrukce. Kdyz uz rezonance resim tak je resim na CNC frezkach a tam si frekvenci analyzu cele mechaniky jako celku resi nektere chytrejsi pohony sami. Nakresli graf jak moc mechanika na jakych frekvencich rezonuje, obvykle se to resi jeste driv a to pri samotnem navrhu stroje, dneska nektere CADy umi i rezonancni frekvence a jejich uzly v mechanice simulovat. No ale to je trochu jiny pripad nez co se resi u tiskaren vetsinou, to jsou jak jsem uz psal, pouze vlastni rezonance 2F krokacu a ty se daji resit vseljak lip. Kdyz uz je pouzit jako pohon osy 2f krokac ktery je buzenim rezonanci proslaveny a ne aspon 3F krokac ktery je na tom vyrazne lip, tak to lze resit treba posunutim praovnich otacek a zuzenim rychlosti pri kterych 2F krokac rezonuje treba jinym prevodem ktery ma jen sama pozitiva.

Ja napr. tisknu nejak takto,
VID 20210316 213043
http://www.youtube.com/watch?v=xBMMmAELuIg

acc 4000 mm/s^2, posuv 100 mm/s na osach mam misto remenu srouby. Mechanika puvodne nebyla urcena jako tiskarna takze pri updatu strcim srouby se stoupanim 10mm/ot, ted tam mam stoupani 3 mm/ot takze ta akcelerace pohybu je pro motor trochu neco jineho nez pro stoupani 10 mm/ot nebo nez pro remen. Kdyz stahnu akceleraci na 3000 mm/s^2 muzu jit s max rychlosti az na 150 mm/s ale to uz pro tisk nepouzivam protoze sem limitovan jinde (chlazeni tisku, regulace teploty HE apod.). Tedy pri pouziti sroubu s 10mm/ot bych nemel problem se dostat na rychlost 300 mm/s (a otacky motoru budou jeste o neco mensi) pripadne s lepsim driverem nez co mam ted bych se mel dostat na nejakych 200 mm/s i se srouby se stoupanim 3 mm/ot. Motory jsou staricke microcon SX17-0804

VIXLE: to je sice pravda, ale to se dá dělat ručně, že u toho sedíš a když vidíš že ti konci struna dáš tam další. Tisk můžes i zastavit, ale pokud máš dobrý přístup tak většinou ani to.
Narážel sem čiste na to, že by bylo strunu nutné nějak spojovat, když se stejně roztavi v hotendu.