Prosim o prvni pomoc pri nocnikovem nacviku. Se synem (ted 13 mesicu) praktikujem bkm od jeho 5 mesicu, v podstate s okamzitymi uspechy, daval krasny signaly, bylo par krastich obdobi bojkotu, ale vzdycky se to rychle srovnalo. Ale ted mame uz asi mesic problem s nocnikem, signaly nedava v podstate vubec, takze se ridim mym odhadem, dari se mi to obcas za predpokladu, ze jsem s nim sama doma. Je-li doma jeho tata nebo kdokoli jinej pritomnej - problem (driv v pohode). Jeho nejoblibenejsi slovo je durazne NE (ackoli se snazim, aby to nebylo to nejfrekventovanejsi, co od nas ted slysi:D), ktere casto opakuje pri posazovani na nocnik a vice ci mene ho doprovazi revem a svijenim se, aby se o par vterin pote vycural na koberec/do pliny/do kalhot. Markantni zhorseni stavu nastava, kdyz hlida tatinek a ja pracuju (1 den v tydnu, ackoli se tatinek snazi...Jsem trochu zoufala, nejake tipy?
Jeste s tim souvisi jedna vec - jak resite vymesovani deti v situacich, kdy jste s nim nekde na urade/na navsteve/v obchode, kdy proste neni po ruce nocnik a dite jeste neni dorostle na bezne pouzivani zachodu- bezite na zachod, nad kterym ho drzite, nebo jak? V takovych situacich miva nas syn plenu a cura do ni, coz povazuju za me (nase) selhani, jelikoz to nejde ruku v ruce s treninkem okolo.