Ahoj, mohl byste mi někdo poradit mala krbova kamna (do mistnosti 4x4 m s nízkým stropem), do 15 tis., aby měly nahoře plotýnku ?Kamna do ložnice ke každodennímu použití.
Nebo jestli máte někdo zkušenost s vybíráním kamen, podle čeho vybírat, kde, jací výrobci?

KUATO: to je teda dost :-/


PISTA1: tak to je stejný vcelku asi všude.

ANNAWA: jak kde. kamarad rikal, ze nedavno kupoval cca 200kc/m3 nastojato (vsecka prace a odvoz na tobe). coz je oproti drivejsim letum zdrazeni nemale. dalo se koupit za polovinu :o(.

PISTA1: a za kolik to tak lesy prodávají, klidně do pošty, díky.

COURT: Pokud by v tom místě, na vnitřní straně zdi, voda kondenzovala, tak je to samozřejmě špatně, protože by se vlastně do zdi dodatečně dostávala voda, která je jinak vázána ve formě vzdušné vlhkosti. Ale třeba k té kondenzaci docházet nemusí. Jde o to, jaká je na vnitřní straně zdi povrchová teplota. A ta zase souvisí s průměrem otvoru a zbývající tloušťkou zdi.

právě v tom případě nevím, jak to funguje, jestli by to fungovalo a proč nekondenzuje voda na té straně co už díry jsou (nebo kondenzuje a nevím o tom. nebo je to naopak dobře, že kondenzuje? uvnitř se samozřejmě topí standartně na 22 st.

COURT: Pokud by ten hluboký otvor byl ve zdi, která je uvnitř domu teplá, tak by v tom místě nejspíš také docházelo ke kondenzaci.

a když se neudělá zateplení, jen se vyvrtá díra, ke kondenzaci a narušení rosného bodu apod. dojde taky? (z druhé strany to nevypadá že by byl problém, dům nijak zateplený není)

KACHNIK: Ale jakmile se takové vnitřní zateplení neprovede s dokonalou parozábranou, tak dochází ke kondenzaci vody na přechodu izolace/obvodová stěna se všemi důsledky. Tohle řešení může mít určitý smysl spíše u víkendově využívaných objektů, kde se dřív začalo topit v pátek, ale až před odjezdem tam byla slušná tepelná pohoda. Ale obecně je zateplování zevnitř docela hardcore...

COURT: Taky jsme slyšela, že i dneska se dělají rekonstrukce na tento způsob. Když se oplácá např. kamenný 50cm silný zdivo izolací, vlhkost nestačí odcházet. Takže se místo venkovního zateplení udělá vnitřní vestavba a zdivo se zároveň navrtá aby to luftovalo.

COURT: jj, to se pry pouzivalo i u starych hradu, takove ruzne sachtice, kteryma behal pruvan a vysusoval. ze pry kdyz se pak neco rekonstruovalo a tyhle nesmyslne diry se zalepily betonem tak voala, ono nam to tu zacalo vlhnout..

tez mame stary barak (cca 200 let), zdi 75-95 cm, kdyz jsme se pristehovali, tak po letech neobyvani zdi mokre do vyse 1m. jedna z prvnich veci, ktere jsem udelal bylo opetovne vykopani zasypaneho sklepa v nejvic mokrym rohu domu (ma krom okna i sachtici v bocni stene a vlastne furt to lehce pruvanuje) a vykopani drenazi kolem pul baraku (kde to slo). po roce dvou hodne zlepseni, ted po deseti rekl bych takrka suche.

DENDROBATA: Ohledně účinnosti vnitřního stínění jsem dost skeptický. Slušnou účinnost má tehdy, když je plocha přivrácená k oknu pokryta hliníkovou vrstvou bez dalšího laku. Dobře fungují např. termoizolační fólie, které jsou v lékárničkách aut. Nevýhodou ovšem je, že vnitřní sklo dvojskla se pak velmi silně zahřívá a to až tak, že na něm nelze udržet ruku a v nejhorším případě může i prasknout. U trojskel pak není prasknutí ničím neobvyklým, popsány jsou i případy, kdy k němu došlo při sušení textilu pověšeného těsně za oknem. Napařené vrstvy na oknech jsou navrženy tak, aby infrasložku směrem ven nepropouštěly a ve chvíli, kdy se jí člověk chce zvnitřku zbavit, tak tepelný výkon sluníčka do značné míry končí na skle. Nepředpokládám sice, že za rozhodnutím o zimní zahradě stály jenom nebo hlavně energetické důvody, ale pokud ano, tak bych to ještě zvážil - úspory a využitelnost nejsou zdaleka takové, jak se běžně traduje, viz také příslušná pasáž z Othmar Humm - Nízkoenergetické domy: http://i.nyx.cz/files/00/00/08/91/891474_8bb6942945ca49f36c06.jpg?name=Humm%20-%20N%C3%ADzkoenergetick%C3%A9%20domy.jpg
Případné tvrzení projektanta, že se zimní zahradou žádný problém nebude, bych bral s velkou rezervou.

Podél vody bych registr nezakopával, u odpadu si nejsem jistý. Z hlediska radonu problém není, plastové kanalizační trubky jsou pro něj nepropustné a spoje se stejně musí přelepovat. Je ale důležité, aby vyústění trubek venku bylo metr nad zemí, aby nemohlo docházet k nasávání radonu přímo od země, i když tohle asi platí spíše pro lokality s vysokou intenzitou. Pokud jde o desinfikování, tak u správně provedeného registru (spád, žádné hromadění vody) by nemělo být potřebné. Navíc přímo ve větrací jednotce jsou filtry, jejichž propustnost lze volit třeba i s ohledem na alergiky. Stačí pak čištění těchto filtrů.

SVANC: Stinění bude vnitřní, což teda tuším že nebude mít ten účinek jako zvnějšku .. Zakopávat registr podél vody a odpadů je dobrý nápad a nebo by voda mohl zamrznout? Jinak našel jsem kolem toho nějaký info a prý se to 1x ročně desinfikuje a snad může být riziko radonu.

DENDROBATA: Stínění skleníku bude vnější?

S tou sezónní akumulací nevím, jestli to je dobrý nápad, minimálně ekonomicky. Ono když se spočítá, jakou by musel mít měrnou kapacitu a tomu odpovídající hmotnost a rozměry, tak potřebné náklady vychází příliš vysoko. Kamení lze sice uložit daleko levněji než vodu, to ale nijak neřeší náklady na izolaci takové tloušťky, která by udržela rozdíl teplot v řádu měsíců, a cenu kolektorů, které by zásobník v létě ohřívaly. V dobře udělaném domě jsou náklady na topení tak nízké, že se to zřejmě nevyplatí ani v dlouhodobém měřítku.

Zato zemní registr na vstupu vzduchotechniky je z ekonomického hlediska skvělá věc, zvláště když v rámci inženýrských sítí není nutné pro něj dělat extra výkop. Ale i kdyby bylo nutné ho dělat zvlášť, tak se to určitě vyplatí. Navíc pak v zimě díky rel. teplému vzduchu na přívodu vzduchotechnické jednotky odpadají problémy se zamrzáním popř. náklady na předehřev. A pokud jde o plísně apod., tak asi nejpodrobněji se tomu věnuje studie http://www.passiefhuis.info/pdf/Erdregister-Bericht.pdf
Je to hromada čtení, ale závěr je v podstatě takový, že zemní registry jsou v pohodě - viz str. 51 kde jsou fotky velmi podobného výsledku petri misek s houbami a bakteriemi jednou z normálního vzduchu, podruhé ze vzduchu zemního registru.

SVANC: Stínění musí být, to to bychom se tam i s rostinstvem uvařili :)
Ztráta prostupem tepla: stěny 23HT, střecha 18HT, okna 22HT.

Vnukl si mi fajn nápad s tím podzemním chladícím (ohřívacím v zimě) potrubím. Někde jsem slyšel o řešení na podobném systému s akumulační funkcí. Jednalo se o prostory pod podlahou naplněné kameny. Přes zimu když se topilo se přes to hnal horký vzduch z kamen a vyhřívalo to podlahu a v létě se tím zase chladilo. Akorát by mně zajímalo jak je to s případnými plísněmi nebo zvířátky.

Částečně ten horší koeficient může být způsobem méně výhodným tvarem objektu, tedy poměrem objemu a obvodové plochy. Pokud čtu dobře kóty, tak mi rozměr vychází na cca 7 x 12,5 m bez skleníku a zřejmě to není podsklepené, zatímco u mě to je nejkompaktnější možný tvar, 8,4 x 8,4 m a s podsklepením (s nevytápěnou přístavbou na severní straně s 16 cm další izolace to je o dva metry víc). Ale stejně se mi těch 140 kWh/m2/rok zdá hodně, protože koeficienty prostupu odpovídají požadavku nízkoenergetického domu, ten by ale neměl mít víc než 50 kWh/m2/rok. Kolik vychází výpočtová ztráta?

Ten skleník mě z hlediska léta trochu děsí. Nebo tam budou na střeše a jižní stěně nějaké žaluzie?

SVANC: 5cm omazávka, balík 45cm, omazávka 5cm:) Myslím že to tak spočítal jako nejhorší možnou variantu. I tak se ale vlezem do třídy C. Jádro s krbem (pecí) bude zděné, cihla pálená lícovka, keramika .. I tak bych ale rád aku-nádrž na vodu. Skleník je myšlen jako přístavba k samotnému domu, čili mezi skleníkem a domem bude okno .. viz nákres

DENDROBATA: Těch 50 mm je jen tloušťka omazávky, nebo jsi se uklepl a míněna je tloušťka celé obvodové stěny 50 cm? Nicméně s uvedenými koeficienty nechápu, jak lze dojít ke 140 kWh/m2/rok, u mého domu jsou ta čísla velmi podobná a roční spotřeba je někde jinde.
Jinak tahle konstrukce stěn je fajn, je to ekologické, ale své nevýhody to má taky. Jednak to - zvláště při použití nuceného větrání - klade vyšší nároky na kvalitu prací a především provedení parozábran musí být perfektní, i u všech prostupů, zásuvek atd. Ale to se dá ohlídat, i když v Čechách tedy dost těžko. Spíš by mi vadila prakticky nulová akumulace. U mě je skladba stěny opačný extrém, 29 cm plné vápenopískové cihly, jejichž izolační schopnost je mizivá, což je tady pozitivem (teplotní spád se prakticky kompletně odehrává až ve vrstvě izolace, tzn. pro akumulaci je využitelná celá tloušťka zdi), zato hmotnost a akumulace ohromná, a 20 cm min. vlny. A nemůžu si to vynachválit, zvláště v přechodném období dům několik dní mizerného počasí ani nepocítí a příjemný je i minimální průnik hluku zvenku. A řekl bych, že ty týdenní, popř. i delší intervaly topení jsou zásluhou také akumulace stěn.

Ten skleník je myšlen tak, že jeho severní stěnu bude přímo tvořit fasáda/okna domu? Bez konkrétních údajů se to dá těžko posuzovat, ale první, co mě napadne, je riziko přehřívání.

SVANC: zeptám se projektanta jak to spočítal .. Bude to dřevostavba s rámovou konstrukcí a s izolací ze slaměných balíků s hliněnou omazávkou celkové tlouštky 50mm.. Věřím že skutečná spotřeba bude méně ... Z jižní strany bude umístěný skleník a se solárními zisky se ve výpočtu nepočítá. Součinitel prostupu tepla stěnou je 0,17 U což dle normy zelená úsporám je požadavek maximálně 0,25 U.. Okna mají 0,8 U .. Byl jsem teď ve slamáku, kde byla rekuperace, podlahovka a klima bylo velmi příjemné.