• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    KACHNIKVytápění rodinných domů
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    SVANC: Stinění bude vnitřní, což teda tuším že nebude mít ten účinek jako zvnějšku .. Zakopávat registr podél vody a odpadů je dobrý nápad a nebo by voda mohl zamrznout? Jinak našel jsem kolem toho nějaký info a prý se to 1x ročně desinfikuje a snad může být riziko radonu.
    SVANC
    SVANC --- ---
    DENDROBATA: Stínění skleníku bude vnější?

    S tou sezónní akumulací nevím, jestli to je dobrý nápad, minimálně ekonomicky. Ono když se spočítá, jakou by musel mít měrnou kapacitu a tomu odpovídající hmotnost a rozměry, tak potřebné náklady vychází příliš vysoko. Kamení lze sice uložit daleko levněji než vodu, to ale nijak neřeší náklady na izolaci takové tloušťky, která by udržela rozdíl teplot v řádu měsíců, a cenu kolektorů, které by zásobník v létě ohřívaly. V dobře udělaném domě jsou náklady na topení tak nízké, že se to zřejmě nevyplatí ani v dlouhodobém měřítku.

    Zato zemní registr na vstupu vzduchotechniky je z ekonomického hlediska skvělá věc, zvláště když v rámci inženýrských sítí není nutné pro něj dělat extra výkop. Ale i kdyby bylo nutné ho dělat zvlášť, tak se to určitě vyplatí. Navíc pak v zimě díky rel. teplému vzduchu na přívodu vzduchotechnické jednotky odpadají problémy se zamrzáním popř. náklady na předehřev. A pokud jde o plísně apod., tak asi nejpodrobněji se tomu věnuje studie http://www.passiefhuis.info/pdf/Erdregister-Bericht.pdf
    Je to hromada čtení, ale závěr je v podstatě takový, že zemní registry jsou v pohodě - viz str. 51 kde jsou fotky velmi podobného výsledku petri misek s houbami a bakteriemi jednou z normálního vzduchu, podruhé ze vzduchu zemního registru.
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    SVANC: Stínění musí být, to to bychom se tam i s rostinstvem uvařili :)
    Ztráta prostupem tepla: stěny 23HT, střecha 18HT, okna 22HT.

    Vnukl si mi fajn nápad s tím podzemním chladícím (ohřívacím v zimě) potrubím. Někde jsem slyšel o řešení na podobném systému s akumulační funkcí. Jednalo se o prostory pod podlahou naplněné kameny. Přes zimu když se topilo se přes to hnal horký vzduch z kamen a vyhřívalo to podlahu a v létě se tím zase chladilo. Akorát by mně zajímalo jak je to s případnými plísněmi nebo zvířátky.
    SVANC
    SVANC --- ---
    Částečně ten horší koeficient může být způsobem méně výhodným tvarem objektu, tedy poměrem objemu a obvodové plochy. Pokud čtu dobře kóty, tak mi rozměr vychází na cca 7 x 12,5 m bez skleníku a zřejmě to není podsklepené, zatímco u mě to je nejkompaktnější možný tvar, 8,4 x 8,4 m a s podsklepením (s nevytápěnou přístavbou na severní straně s 16 cm další izolace to je o dva metry víc). Ale stejně se mi těch 140 kWh/m2/rok zdá hodně, protože koeficienty prostupu odpovídají požadavku nízkoenergetického domu, ten by ale neměl mít víc než 50 kWh/m2/rok. Kolik vychází výpočtová ztráta?

    Ten skleník mě z hlediska léta trochu děsí. Nebo tam budou na střeše a jižní stěně nějaké žaluzie?
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    SVANC: 5cm omazávka, balík 45cm, omazávka 5cm:) Myslím že to tak spočítal jako nejhorší možnou variantu. I tak se ale vlezem do třídy C. Jádro s krbem (pecí) bude zděné, cihla pálená lícovka, keramika .. I tak bych ale rád aku-nádrž na vodu. Skleník je myšlen jako přístavba k samotnému domu, čili mezi skleníkem a domem bude okno .. viz nákres


    SVANC
    SVANC --- ---
    DENDROBATA: Těch 50 mm je jen tloušťka omazávky, nebo jsi se uklepl a míněna je tloušťka celé obvodové stěny 50 cm? Nicméně s uvedenými koeficienty nechápu, jak lze dojít ke 140 kWh/m2/rok, u mého domu jsou ta čísla velmi podobná a roční spotřeba je někde jinde.
    Jinak tahle konstrukce stěn je fajn, je to ekologické, ale své nevýhody to má taky. Jednak to - zvláště při použití nuceného větrání - klade vyšší nároky na kvalitu prací a především provedení parozábran musí být perfektní, i u všech prostupů, zásuvek atd. Ale to se dá ohlídat, i když v Čechách tedy dost těžko. Spíš by mi vadila prakticky nulová akumulace. U mě je skladba stěny opačný extrém, 29 cm plné vápenopískové cihly, jejichž izolační schopnost je mizivá, což je tady pozitivem (teplotní spád se prakticky kompletně odehrává až ve vrstvě izolace, tzn. pro akumulaci je využitelná celá tloušťka zdi), zato hmotnost a akumulace ohromná, a 20 cm min. vlny. A nemůžu si to vynachválit, zvláště v přechodném období dům několik dní mizerného počasí ani nepocítí a příjemný je i minimální průnik hluku zvenku. A řekl bych, že ty týdenní, popř. i delší intervaly topení jsou zásluhou také akumulace stěn.

    Ten skleník je myšlen tak, že jeho severní stěnu bude přímo tvořit fasáda/okna domu? Bez konkrétních údajů se to dá těžko posuzovat, ale první, co mě napadne, je riziko přehřívání.
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    SVANC: zeptám se projektanta jak to spočítal .. Bude to dřevostavba s rámovou konstrukcí a s izolací ze slaměných balíků s hliněnou omazávkou celkové tlouštky 50mm.. Věřím že skutečná spotřeba bude méně ... Z jižní strany bude umístěný skleník a se solárními zisky se ve výpočtu nepočítá. Součinitel prostupu tepla stěnou je 0,17 U což dle normy zelená úsporám je požadavek maximálně 0,25 U.. Okna mají 0,8 U .. Byl jsem teď ve slamáku, kde byla rekuperace, podlahovka a klima bylo velmi příjemné.
    SVANC
    SVANC --- ---
    DENDROBATA: Krbová vložka je Lechma, měl jsem sice trochu obavy, ale jiný výrobek s podobným poměrem vzduch/voda a požadovaným výkonem 5 kW/19 kW tehdy nebyl k dispozici, nebo alespoň ne za rozumnou cenu. Ale zatím dobrý. Nádrž 3,5 m2 je netlaková, nerezová 140 x 140 x 185 cm, proti odparu na hladině plavou polyuretanové desky a je tam nalitý tekutý parafín, nicméně i tak k určitému malému odparu dochází. Svařována byla přímo na místě, izolace 16 cm polyuretanu plus obvodové zdivo suterénu Thermomur (železobeton ve ztraceném bednění), tedy dalších 10 cm polystyrénu. Nádrž se vlastně o zdi (resp. izolaci) opírá, takže je tvořena jen 2 mm plechem bez dalších výztuh. Uvnitř je umístěno několik výměníků, všechny jsou z topenářských Cu trubek v návinu:
    22 mm x 25 m od krbové vložky
    22 mm x 25 m od soláru (původně byl tenhle výměník další paralelní větví pro krbovou vložku - doporučení projektanta - ale praxe ukázala, že i jedna větev stačí, takže druhá se pak využila pro později instalovaný solár)
    22 mm x 25 m pro podlahovku
    18 mm x 15 m pro přítok vody - když se pustí teplá voda, tak přítok do bojleru probíhá přes tenhle výměník, aby se voda předehřála a minimalizovala se spotřeba el. energie.
    Okruh krbové vložky a podlahovky je samozřejmě tlakový.

    Větrání s rekuperací jednotkou Atrea Duplex RB 610/370. Přívod vzduchu k jednotce buď přímo ze severní fasády nebo zemním registrem, tvořeným 4 x cca 20 m kanalizačních trubek průměr 200 mm, uložených se spádem v hloubce až 2 m. Registr je možná zbytečně předimenzovaný, ale na druhou stranu většinu zimy se teplota na vstupu do domu pohybuje kolem +10 stupňů a nikdy neklesá pod +5. V létě pak tak trochu funguje jako extrémně levná klimatizace díky malé spotřebě ventilátorů ve větrací jednotce.

    Jinak 140 kWh/m2/rok na rok je docela hodně, sám mám podle energetického průkazu na základě projektu 40,5. Ale oproti projektu jsou tam ještě nějaká vylepšení, takže to bude méně. Proč tak vysoká hodnota u teprve plánované stavby?
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    SVANC: Můžeš prosím více rozvést použité zařízení.. teda tím myslím typ (výrobce) krbové vložky s výměníkem a akumulační nádrže a rekuperace... celý topný okruh je pod tlakem s nucenou cirkulací bo jak? Dík za odpoveď..

    Chystám se stavět a pořád nemám rozslousklé vytápění .. Rád bych to pořešil dřevem, snad i sol. kolektorem s rozvodem do podlahového topení a 2 ks radiatoru a možnost akumulace teplé vody resp. topit až 1x za týden se mi velice zamlouvá. Dle energetické náročnosti mám výpočtem stanovených 140 kWh/m2/rok . Rád bych upřednostnil technologicky co nejjednodušší řešení.
    SVANC
    SVANC --- ---
    PISTA1: Ono nejde jen o finance, ale některá ta opatření se do hotové stavby přidávají dost obtížně, třeba vzduchotechnika. A když topíš dřevem pořízeným popsaným způsobem, tak by i návratnost byla dost problematická. Práci se dřevem nepočítám :-D.
    PISTA1
    PISTA1 --- ---
    SVANC: Jo to je pak paráda, na to ale bohužel nemám finance.

    ANNAWA: Přesně tak.

    LURA: Vzít si z lesa můžeš pouze jak sama píšeš: suchou na zemi ležící klest (tím se rozumí suchý větve do 7cm průměru), což je tak na zátop, případně na ohýnek k opečení vuřtů.
    TANTRAMAN
    TANTRAMAN --- ---
    chtěl bych být nezávislý na externím napájení od čezu. občas se to hodí. pamatuju štědrý den, kdy všichni rozsvítili stromečky a zhasla celá vesnice.
    a jednou v květnu byla kalamita, proud nešel 4 dny. od té doby mám 2kW generátor.

    takže proto.
    SVANC
    SVANC --- ---
    Myslím že snadno ne a navíc asi i s mizernou účinností. Otázkou spíš je, proč chtít fotovoltaiku, protože bez dotací se náklady imho nevrátí. U soláru je situace jiná a v podstatě jím také nepřímo získáváš el. energii třeba tím, že nemusí běžet topné těleso v bojleru.
    TANTRAMAN
    TANTRAMAN --- ---
    v tom případě se nabízí otázka, zda se z horké vody dá snadno doma udělat elektřina.
    SVANC
    SVANC --- ---
    TANTRAMAN: To sice ano, ale účinnost teplovodních kolektorů je někde úplně jinde než u fotovoltaiky. Ta má smysl jen při využívání dotací, což pro nové instalace už do značné míry padlo, popř. tam, kde elektřina není dostupná. Pouštět proud z fotovoltaiky do topných těles by byl ekonomický nesmysl.
    TANTRAMAN
    TANTRAMAN --- ---
    neřešil jste někdo fotovoltaika/solár ?

    fotovoltaika mi příjde výhodnější, přecijen s tou elektřinou se dá víc udělat.
    horká voda je prostě jen horká voda.
    LURA
    LURA --- ---
    ANNAWA: Všechno nepotřebuješ odkupovat. Lesní zákon říká, že "Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců."
    SVANC
    SVANC --- ---
    TANTRAMAN: Ona je vůbec otázka, jaká izolace se vyplatí při rekonstrukci, i kvůli tepelným mostům směrem do země, kterých se lze těžko zbavit, takže spodního půl metru (?) zdi bude chladnější, i když bude na fasádě třeba 30 cm izolace. Na druhou stranu cena vlastního izolačního materiálu tvoří jen část nákladů na zateplení a nemalá cena zbytku je víceméně konstantní.
    S vlhnutím a polystyrénem by asi nějaký odborník poradil, kdyby znal přesnou skladbu zdí. Já volil vlnu jednak kvůli absolutní nehořlavosti a také kvůli lepší akustické izolaci.
    Mimochodem prve když jsem uváděl 8000 Kč na pět topných sezón, tak jsem jaksi pozapomněl, že v tom už je i vysychající zásoba na další dvě zimy, takže celkem 7 topných sezón :).
    TANTRAMAN
    TANTRAMAN --- ---
    SVANC: premejslim jakou izolaci na starej barak. polystyren nechci, mam obavy, ze by vlhly zdi.
    premyslel jsem o vate 100. otazka je, jestli 200 ma takovou ucinnost, aby se to vyplatilo. z 20ti lete perspektivy urcite. ale pocatecni naklady jsou odstrasujici.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    PISTA1: a dotáhl z lesa znamená co? Že jsi to odkoupil přímo od lesů?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam