• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    KACHNIKVytápění rodinných domů
    SVANC
    SVANC --- ---
    Částečně ten horší koeficient může být způsobem méně výhodným tvarem objektu, tedy poměrem objemu a obvodové plochy. Pokud čtu dobře kóty, tak mi rozměr vychází na cca 7 x 12,5 m bez skleníku a zřejmě to není podsklepené, zatímco u mě to je nejkompaktnější možný tvar, 8,4 x 8,4 m a s podsklepením (s nevytápěnou přístavbou na severní straně s 16 cm další izolace to je o dva metry víc). Ale stejně se mi těch 140 kWh/m2/rok zdá hodně, protože koeficienty prostupu odpovídají požadavku nízkoenergetického domu, ten by ale neměl mít víc než 50 kWh/m2/rok. Kolik vychází výpočtová ztráta?

    Ten skleník mě z hlediska léta trochu děsí. Nebo tam budou na střeše a jižní stěně nějaké žaluzie?
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    SVANC: 5cm omazávka, balík 45cm, omazávka 5cm:) Myslím že to tak spočítal jako nejhorší možnou variantu. I tak se ale vlezem do třídy C. Jádro s krbem (pecí) bude zděné, cihla pálená lícovka, keramika .. I tak bych ale rád aku-nádrž na vodu. Skleník je myšlen jako přístavba k samotnému domu, čili mezi skleníkem a domem bude okno .. viz nákres


    SVANC
    SVANC --- ---
    DENDROBATA: Těch 50 mm je jen tloušťka omazávky, nebo jsi se uklepl a míněna je tloušťka celé obvodové stěny 50 cm? Nicméně s uvedenými koeficienty nechápu, jak lze dojít ke 140 kWh/m2/rok, u mého domu jsou ta čísla velmi podobná a roční spotřeba je někde jinde.
    Jinak tahle konstrukce stěn je fajn, je to ekologické, ale své nevýhody to má taky. Jednak to - zvláště při použití nuceného větrání - klade vyšší nároky na kvalitu prací a především provedení parozábran musí být perfektní, i u všech prostupů, zásuvek atd. Ale to se dá ohlídat, i když v Čechách tedy dost těžko. Spíš by mi vadila prakticky nulová akumulace. U mě je skladba stěny opačný extrém, 29 cm plné vápenopískové cihly, jejichž izolační schopnost je mizivá, což je tady pozitivem (teplotní spád se prakticky kompletně odehrává až ve vrstvě izolace, tzn. pro akumulaci je využitelná celá tloušťka zdi), zato hmotnost a akumulace ohromná, a 20 cm min. vlny. A nemůžu si to vynachválit, zvláště v přechodném období dům několik dní mizerného počasí ani nepocítí a příjemný je i minimální průnik hluku zvenku. A řekl bych, že ty týdenní, popř. i delší intervaly topení jsou zásluhou také akumulace stěn.

    Ten skleník je myšlen tak, že jeho severní stěnu bude přímo tvořit fasáda/okna domu? Bez konkrétních údajů se to dá těžko posuzovat, ale první, co mě napadne, je riziko přehřívání.
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    SVANC: zeptám se projektanta jak to spočítal .. Bude to dřevostavba s rámovou konstrukcí a s izolací ze slaměných balíků s hliněnou omazávkou celkové tlouštky 50mm.. Věřím že skutečná spotřeba bude méně ... Z jižní strany bude umístěný skleník a se solárními zisky se ve výpočtu nepočítá. Součinitel prostupu tepla stěnou je 0,17 U což dle normy zelená úsporám je požadavek maximálně 0,25 U.. Okna mají 0,8 U .. Byl jsem teď ve slamáku, kde byla rekuperace, podlahovka a klima bylo velmi příjemné.
    SVANC
    SVANC --- ---
    DENDROBATA: Krbová vložka je Lechma, měl jsem sice trochu obavy, ale jiný výrobek s podobným poměrem vzduch/voda a požadovaným výkonem 5 kW/19 kW tehdy nebyl k dispozici, nebo alespoň ne za rozumnou cenu. Ale zatím dobrý. Nádrž 3,5 m2 je netlaková, nerezová 140 x 140 x 185 cm, proti odparu na hladině plavou polyuretanové desky a je tam nalitý tekutý parafín, nicméně i tak k určitému malému odparu dochází. Svařována byla přímo na místě, izolace 16 cm polyuretanu plus obvodové zdivo suterénu Thermomur (železobeton ve ztraceném bednění), tedy dalších 10 cm polystyrénu. Nádrž se vlastně o zdi (resp. izolaci) opírá, takže je tvořena jen 2 mm plechem bez dalších výztuh. Uvnitř je umístěno několik výměníků, všechny jsou z topenářských Cu trubek v návinu:
    22 mm x 25 m od krbové vložky
    22 mm x 25 m od soláru (původně byl tenhle výměník další paralelní větví pro krbovou vložku - doporučení projektanta - ale praxe ukázala, že i jedna větev stačí, takže druhá se pak využila pro později instalovaný solár)
    22 mm x 25 m pro podlahovku
    18 mm x 15 m pro přítok vody - když se pustí teplá voda, tak přítok do bojleru probíhá přes tenhle výměník, aby se voda předehřála a minimalizovala se spotřeba el. energie.
    Okruh krbové vložky a podlahovky je samozřejmě tlakový.

    Větrání s rekuperací jednotkou Atrea Duplex RB 610/370. Přívod vzduchu k jednotce buď přímo ze severní fasády nebo zemním registrem, tvořeným 4 x cca 20 m kanalizačních trubek průměr 200 mm, uložených se spádem v hloubce až 2 m. Registr je možná zbytečně předimenzovaný, ale na druhou stranu většinu zimy se teplota na vstupu do domu pohybuje kolem +10 stupňů a nikdy neklesá pod +5. V létě pak tak trochu funguje jako extrémně levná klimatizace díky malé spotřebě ventilátorů ve větrací jednotce.

    Jinak 140 kWh/m2/rok na rok je docela hodně, sám mám podle energetického průkazu na základě projektu 40,5. Ale oproti projektu jsou tam ještě nějaká vylepšení, takže to bude méně. Proč tak vysoká hodnota u teprve plánované stavby?
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    SVANC: Můžeš prosím více rozvést použité zařízení.. teda tím myslím typ (výrobce) krbové vložky s výměníkem a akumulační nádrže a rekuperace... celý topný okruh je pod tlakem s nucenou cirkulací bo jak? Dík za odpoveď..

    Chystám se stavět a pořád nemám rozslousklé vytápění .. Rád bych to pořešil dřevem, snad i sol. kolektorem s rozvodem do podlahového topení a 2 ks radiatoru a možnost akumulace teplé vody resp. topit až 1x za týden se mi velice zamlouvá. Dle energetické náročnosti mám výpočtem stanovených 140 kWh/m2/rok . Rád bych upřednostnil technologicky co nejjednodušší řešení.
    SVANC
    SVANC --- ---
    PISTA1: Ono nejde jen o finance, ale některá ta opatření se do hotové stavby přidávají dost obtížně, třeba vzduchotechnika. A když topíš dřevem pořízeným popsaným způsobem, tak by i návratnost byla dost problematická. Práci se dřevem nepočítám :-D.
    PISTA1
    PISTA1 --- ---
    SVANC: Jo to je pak paráda, na to ale bohužel nemám finance.

    ANNAWA: Přesně tak.

    LURA: Vzít si z lesa můžeš pouze jak sama píšeš: suchou na zemi ležící klest (tím se rozumí suchý větve do 7cm průměru), což je tak na zátop, případně na ohýnek k opečení vuřtů.
    TANTRAMAN
    TANTRAMAN --- ---
    chtěl bych být nezávislý na externím napájení od čezu. občas se to hodí. pamatuju štědrý den, kdy všichni rozsvítili stromečky a zhasla celá vesnice.
    a jednou v květnu byla kalamita, proud nešel 4 dny. od té doby mám 2kW generátor.

    takže proto.
    SVANC
    SVANC --- ---
    Myslím že snadno ne a navíc asi i s mizernou účinností. Otázkou spíš je, proč chtít fotovoltaiku, protože bez dotací se náklady imho nevrátí. U soláru je situace jiná a v podstatě jím také nepřímo získáváš el. energii třeba tím, že nemusí běžet topné těleso v bojleru.
    TANTRAMAN
    TANTRAMAN --- ---
    v tom případě se nabízí otázka, zda se z horké vody dá snadno doma udělat elektřina.
    SVANC
    SVANC --- ---
    TANTRAMAN: To sice ano, ale účinnost teplovodních kolektorů je někde úplně jinde než u fotovoltaiky. Ta má smysl jen při využívání dotací, což pro nové instalace už do značné míry padlo, popř. tam, kde elektřina není dostupná. Pouštět proud z fotovoltaiky do topných těles by byl ekonomický nesmysl.
    TANTRAMAN
    TANTRAMAN --- ---
    neřešil jste někdo fotovoltaika/solár ?

    fotovoltaika mi příjde výhodnější, přecijen s tou elektřinou se dá víc udělat.
    horká voda je prostě jen horká voda.
    LURA
    LURA --- ---
    ANNAWA: Všechno nepotřebuješ odkupovat. Lesní zákon říká, že "Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců."
    SVANC
    SVANC --- ---
    TANTRAMAN: Ona je vůbec otázka, jaká izolace se vyplatí při rekonstrukci, i kvůli tepelným mostům směrem do země, kterých se lze těžko zbavit, takže spodního půl metru (?) zdi bude chladnější, i když bude na fasádě třeba 30 cm izolace. Na druhou stranu cena vlastního izolačního materiálu tvoří jen část nákladů na zateplení a nemalá cena zbytku je víceméně konstantní.
    S vlhnutím a polystyrénem by asi nějaký odborník poradil, kdyby znal přesnou skladbu zdí. Já volil vlnu jednak kvůli absolutní nehořlavosti a také kvůli lepší akustické izolaci.
    Mimochodem prve když jsem uváděl 8000 Kč na pět topných sezón, tak jsem jaksi pozapomněl, že v tom už je i vysychající zásoba na další dvě zimy, takže celkem 7 topných sezón :).
    TANTRAMAN
    TANTRAMAN --- ---
    SVANC: premejslim jakou izolaci na starej barak. polystyren nechci, mam obavy, ze by vlhly zdi.
    premyslel jsem o vate 100. otazka je, jestli 200 ma takovou ucinnost, aby se to vyplatilo. z 20ti lete perspektivy urcite. ale pocatecni naklady jsou odstrasujici.
    ANNAWA
    ANNAWA --- ---
    PISTA1: a dotáhl z lesa znamená co? Že jsi to odkoupil přímo od lesů?
    SVANC
    SVANC --- ---
    TANTRAMAN: Všechna tři podlaží mají vodní podlahové topení, kvůli možnosti nízké topné teploty a komfortu. Jediným zdrojem tepla je krbová vložka (5kW vzduch/19 kW voda), ve které v zimním období cca jednou za týden na den zatopím, nahřeju 3,5 m3 nádrž vody v suterénu, ze které se pak bere teplo do podlahovky. Loni jsem takto topil 13x, předloni 12x, topné období je zpravidla konec listopadu až konec února.
    Izolace 20 cm min. vlny, okna se zasklením heat-mirror, větrání s rekuperací. Rozdíl v nákladech oproti konvenční stavbě cca čtvrt mega.
    Poslední dva roky jsem ani nekupoval dřevo, vystačil jsem si s odpadem ze zahrady, celkové peníze utracené za dřevo vč. dopravy na 5 topných sezón cca 8000 Kč :).
    TANTRAMAN
    TANTRAMAN --- ---
    SVANC: a jak to mas reseny ?
    SVANC
    SVANC --- ---
    PISTA1: To nejsou představy, to je realita nízkoenergetického domu :-). Za pět zim od jeho stavby se průměrně propálily 4 m2 dřeva, přičemž jde o jediný zdroj tepla, kromě pár metrů kolektorů na střeše. Dům je přitom kompletně podsklepen, i suterén je využíván tedy vytápěn, trvale je teplota kolem 22-23 stupňů.
    /files/000/007/744187_a62b6a18b1742849aa9d/original.jpg"/files/000/007/744188_15d5cf877385464b2c72/original.jpg">http://i.nyx.cz/files/00/00/07/44/744188_5d5cf877385464b2c722.jpg?name=dum2.jpg
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam