OGMIOS: psal jsem to už zde: [ Ekologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč) ]
s vnitřní izolací jsem nebyl první ani poslední. Sám jsem dělal v ČR 2 návrhy, které už pár let fungují a o několika dalších vím. Jen je moc nedělají stavební firmy.

Rozhodl jsem se tak pro to, že v mém konkrétním případě to pro mě bylo výhodné. Vyhnul jsem se drahému řešení tepelného mostu v patě zdiva. Foamgrass F by mi neprošel v projektu jen proto že na to není určený a Perinsul byl extrémně drahý. Použít plovoucí desku na drti z pěnoskla u mě nešlo, protože jsem na skále se sklonem 45° a potřebuji tedy přímé svázání základů s masivem.

Navíc jsem chtěl z venku pevnou stěnu protože fasáda by měla být obrostlá popínavou zelení.

"Nevýhodu" vnitřního zateplení a tedy menší či větší ztráty akumulace, jsem i přes protestovaní a mrmlání mnoha architektů využil jako výhodu. Ač mi nikdo nevěřil, že to bude s podlahovkou fungovat protože má dlouhé náběhy a celkově fázový posun, takže mi hrozí velké teplotní výkyvy, tak to opravdu funguje naprosto dokonale.
Protože jsem trval na podlahovce z důvodu nejideálnějšího rozvrstvení teplot v místnosti a absenci topných prvků v místnosti, kde by mi překáželi, šel jsem cestou co největšího rozdílu tepelné akumulace mezi nahřívanou plochou a zbytkem domu.

Takže teplota v podlaze = teplota v místnosti + nějaká ta desetinka stupně na vrch (max 1°C). Což je obrovská výhoda protože nepotřebuju žádnou ekvitermní regulaci a bůhví co všechno. V jednoduchosti je síla. Teplota je po celou dobu stálá. Letní přehřívání jsem mnohem lépe korigovat větráním oproti vnější izolaci. A navíc mnohem efektivněji využívám solární zisky. Protože slunce svítí především na podlahu...

Nevýhoda tohoto řešení je pouze větší světlý rozpon střešní k-ce, ale cenu to zas tolik nezvýší.