TOM_HOST: ideálně k jezu/vodopádu. Padající voda vydává širokospektrální noise, oblbne to mozek. 3 dny jsme takhle kempili v norsku. Pár dní jsem si pak myslel, že tinitus zmizel...

KAIRRA: chodim na konciky obcas .. rano je to vic ale ztlumi se to ... jako zvukar se kravalu nevyhnu ale nedelam to jako hlavni obor ... zezacatku jsem mel hodne strach z psychiky pac z toho kravalu si obcas sednout na terase v noci a poslouchat "nic" bylo super ... ted uz to nejde ale jsou horsi veci na svete ;) zvyknes si ... clovek si nakonec zvykne na vsechno ... cim dyl tim min si to budes uvedomovat ... a usinat u relax hudby telky atd

nekdo mi radil odstehuj se k rece :))

Takže slyším taky naprosto perfektně. No aspoň něco. A stojí za zmínku, že sestra na audiu byla první opravdu sdílná a empatická osoba, kterou jsem zatím na týhle cestě potkala, řekla mi víc a užitečnějších věcí než všichni orl mudr dohromady..

MARIHAI: mě se líbil návrh léčby - musíte habituovat ! aneb jak latinsky říct "sestimsmiř" :)

KAIRRA: když už nic, tak doporučuji jít sem http://www.hlasovecentrum.cz/cs/poruchy-sluchu/tinitus-auris/ dřív to bylo ve Španělské. Když už nic, tak si tam o tom popovídáš s někým, kdo ví o co jde. Určitě si projdi tim kolečkem. Pokud je to špatným prokrvením, nebo skřípnutým nervem, tak nějaká šance na zlepšení je.
Btw. stres dělá fakt hodně !

mimochodem jak to teda máte teďka s hudbou? Jdete na party se špuntama a v poho, nebo nechodíte? Co hraní vlastní hudby?

kdyby to aspoň začalo po nějaké pořádné pařbě s hlavou v bednách, ale to ne, to patnáct let nevadilo (já vím já vím, asi se to střádalo) a angína a štres najednou zapne alarm a mozek zapomene vypnout..

hmm a je normální, že se to furt mění? Základ je to elektrický syčení, ale poslední dny mám v jednom uchu i tón a jsem z toho pěkne v p...i, tón mě znervózňuje daleko víc než šum a hlavně, jak si mám na to zvyknout když je každou chvíli nějaká novinka?
Všechny ty vyšetření mě teprve čekají, na všechno jsou šílený čekací lhůty, chci změnit ORL, neb moje vypouští perly typu "co se děje za bubínkem nelze zjistit, nashle" a byť tuším, že mě stejně nic zázračně nevyléčí, tak třeba by mohla aspoň projevit snahu vyloučit léčitelné stavy..
Jsem z toho fakt špatná, každý den jsem ráda že jsem přežila a ráno je to tam zas a zas a zas, panické stavy už nemám, jen totální demotivaci a marnost.. měla jsem spoustu plánů a teď mi všechny připadají absurdní a zbytečné..

je to tak, prvni mesice jsou des. ja mam elektriku v obou usich a ze zacatku to bylo peklo, ale byl jsem delsi dobu v zahranici a nemohl jsem s tim nic moc delat. po navratu jsem zkusil vse - barokomora, fyzioterapie, ginkgo biloba, betaserc, zmena zivotospravy, ja nevim, co jeste, ale vim, ze jsem vycerpal vsechny moznosti. merili mi a testovali opravdu vse a vse naprosto v poradku, i sluch mam naopak perfektni, jen k tomu mam neco extra (bzuceni), coz je nejspis zapricineno hudbou a stresem, ale bzuci mi teda fest.

od ty doby nenosim sluchatka, spunty mam vzdy pri sobe a jsem opatrnejsi. spanek asi dela hodne, je potreba byt celkem v klidu a ta zivotosprava asi taky pomuze.. ja si na to po roce a pul taky moc nevzpomenu. ted je to tezky, ale casem si zvyknes a bude to ok. mne to docela i pomohlo se nad sebou zamyslet, ono to telo fakt neni uplne nekonecny :)

KAIRRA: no prvních pár měsíců je fakt nejhorších, pak už si pomalu začneš zvykat. Mě nejvíc začné pískat, když si čtu tohle forum :)
Jinak usínám při hudbě (potichu) a jesti máš tři děcka, tak určitě není složité přes den odvézt pozornost jinam.

Každý to má jinak. Ale hyperbarická terapie mi velmi výrazně pomohla. Před terapií pískání, hučení, brumlání atd. prakticky pořád, a to i v noci. Čili nešlo spát. Po terapii (cca 25 dní v nemocnici, výživné kapáky do žíly a hurá do "ponorky", ale je možno docházet do hyperbarické komory externě z domova každý den, leč to nemá takový efekt) se projevy výrazně snížily a "atakují" mě dejme tomu 2-4x za měsíc. Což já beru spíše jako barometr, že pro sebe (a své zdraví) jsem opět neudělal tolik, kolik bylo třeba. Hodně mi pomohl sport (kolo, plavání, běh, hory) a především celkově zodpovědnější životospráva a to včetně takové "blbosti" jako je dodržování doporučené délky spánku. :-)

já mám tinitus asi 15 let, a ikdyž se mi zřejmě zhoršuje, a pravděpodobně trochu i sluch, tak stále slyším docela dobře (ťuk ťuk)

obecně nejvíc mě uklidňujou příběhy přesně jak ty vaše: "ani si nevzpomenu". Prostě nechci aby mi to tak zabíralo mozkovou kapacitu, mám tři děti, práci, spoustu koníčků a tohle je fakt jak u bláznů na dvorečku, zvenku musím vypadat že slyším duchy z hor, jak se furt zasekávám..