Čaj jako efektivní hnojivo



Nenapadlo vás někdy, že by se vylouhovaný čaj, mohl dát ještě nějak využít a že je škoda vyhazovat již použité čajové lístky?
Existuje jeden z mnoha způsobů jak použité čajové lístky využít, je velice efektivní, šetří peníze a přírodu a nahrazuje tak chemická a drahá hnojiva.
Například zelený čaj je bohatý na dusík a draslík, který každá rostlina velmi ocení.
Jednoduše jakékoliv použité čajové lístky využijte jako hnojivo do pokojových (i venkovních) rostlin.
Na povrchu substrátu působí antisepticky a jsou vhodné proti plísním, zapracované v substrátu zase dodávají rostlinám důležité živiny k povzbuzení květů, lesku a růstu.

Jak čajové lístky připravit na hnojení?
Způsobů je několik, ale jako nejšetrnějším a nejvhodnějším způsobem se jeví použité čajové lístky nahromadit (nebojte se smíchat různé druhy čajů, pít už je nebudete a rostlinám různorodost prospěje), alespoň na tři velké hrsti (pro čajové nadšence je to otázka dvou – tří dnů).
Lístky prosušit na novinách nebo na sítku (lístky je dobré po čase obracet a promnout aby rovnoměrně proschly a nedocházelo k zaplísnění) a po vysušení nadrtit, ale ne na prach, jen na drobnou drť – mulč.
Výslednou drť můžete skladovat kdekoliv na tmavém místě a využít ji později.
Před přesazováním pokojových rostlin je dobré čajové lístky alespoň na půl dne nechat louhovat – máčet a zředěnou vodu po výluhu můžete využít k zalévání.
Vyždímanou směs promíchejte se substrátem (přesný vzorec kolik a čeho neexistuje, ale doporučujeme míchat čajovou drť 1:4 se substrátem).
Navlhlé čajové lístky smíchané se substrátem dodají počáteční vláhu rostlinám přímo ke kořenům.
V případě venkovních rostlin můžete použít rovnou k zasypání okolo rostlin.
Například pro růže působí horní vrstva z čajových lístků velmi příznivě a brání v napadání plísní.

Tip
Pokud se v nejbližší době nechystáte přesazovat vaše pokojové rostliny a přesto chcete vašim rostlinám dopřát cenné živiny, tak si v ruce udělejte hrudku z vlhkých čajových lístků a tu vtlačte do substrátu k rostlině.

Doporučené čaje ke hnojení
Vesměs je ke hnojení možné využít jakýkoliv zbytek z čajů, to platí i pro čaje sáčkové (jen je třeba odstranit papírový nebo nylonový obal).
Ale obecně platí, že bílé a zelené čaje jsou rostlinám více prospěšné.

Tip nakonec
Pokud se chcete zbavit zápachu ve vaší chladničce, není nic jednoduššího než vzít zbytek po vylouhování čaje, vložit jej vlhký do misky a dát do lednice.
Minimálně po dobu 2 – 3 dnů, bude čaj absorbovat zápachy z přeplněných chladniček ve vašich domácnostech.

zdroj: http://www.unitea.cz/uzitecne-informace/archiv-clanku/caj-jako-efektivni-hnojivo/

Převzato z [ DIY Nabytek : navody, materialy, design [papirovy nabydek, recyklace, z minima maximum...] ]



Cómo crear un huerto urbano con pallets - Las Manualidades
http://www.lasmanualidades.com/6382/como-crear-un-huerto-urbano-con-pallets

Tez me to potesilo, toz...
[ MADLENKA @ Co vas nedavno potesilo nebo pobavilo? ]

Údajně největší střešní farma na světě. Téměř půlhekatorový pozemek farmy se rozkládá na střeše starého skladu postaveného v USA ve městě New York začátkem dvacátého století.
(Zdroj: http://inhabitat.com/)

Něco málo z aktuálního čísla Sedmé generace

Hřbitovní zahrádkaření aneb mrkev z dědečka (Jan Pospíšil)

Když jste se naposledy o víkendu rozhodovali, jestli v neděli vyrazíte trošku okopat vaši zahrádku, nebo vyměnit květiny na hrobě vašich (pra)rodičů, napadlo vás, že světem začíná hýbat trend, který tyto dvě bohulibé činnost spojuje v jednu?



Podle výzkumů se v západní Evropě a Americe zvyšuje procento městských dětí, které nikdy neviděly růst zeleninu. Znají ji pouze z knížek, seriálů či obchodů, kde ji se svými rodiči nakupují. S nadsázkou by se dalo říct, že mnohé z nich si možná myslí, že zelenina roste přímo v přepravkách či případně rovnou mražená v pytlících. Ovoce je na tom lépe, což je dáno tím, že ovocné stromy můžeme vidět růst volně okolo cest, zatímco volně rostoucí zeleninu aby člověk pohledal.

S rostoucí urbanizací příměstských oblastí a zvyšující se koncentrací obyvatelstva se navíc snižuje počet rodin, které mají přístup k jakékoliv vlastní půdě. Přitom nejde jen o vlastnictví velkých pozemků či sadů, ale i malých zahrádek, předzahrádek, a dokonce i obyčejných balkonů, které by snesly nějaký ten truhlík.

Ztráta kontaktu s půdou však není jedinou ztrátou, kterou v posledních desetiletích západní civilizace prožívá. Funerologové zjistili, že od konce druhé světové války se průměrný počet návštěv na hřbitově snížil na sedminu. Ke ztrátě kořenů tak dochází hned na několika rovinách.

Jedním ze současných trendů, nabízejících řešení obou problémů, je takzvané hřbitovní zahrádkaření (na Západě se někdy můžete setkat s pojmem hřbitovní farmaření). Tedy zakládání malých zahrádek na hrobech svých zesnulých.

Více na stránkách Sedmé generace: http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/hrbitovni-zahradkareni-aneb-mrkev-z-dedecka