• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MAARISTAANMěstské zahradničení .:. Urban Garden
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    Čaj jako efektivní hnojivo



    Nenapadlo vás někdy, že by se vylouhovaný čaj, mohl dát ještě nějak využít a že je škoda vyhazovat již použité čajové lístky?
    Existuje jeden z mnoha způsobů jak použité čajové lístky využít, je velice efektivní, šetří peníze a přírodu a nahrazuje tak chemická a drahá hnojiva.
    Například zelený čaj je bohatý na dusík a draslík, který každá rostlina velmi ocení.
    Jednoduše jakékoliv použité čajové lístky využijte jako hnojivo do pokojových (i venkovních) rostlin.
    Na povrchu substrátu působí antisepticky a jsou vhodné proti plísním, zapracované v substrátu zase dodávají rostlinám důležité živiny k povzbuzení květů, lesku a růstu.

    Jak čajové lístky připravit na hnojení?
    Způsobů je několik, ale jako nejšetrnějším a nejvhodnějším způsobem se jeví použité čajové lístky nahromadit (nebojte se smíchat různé druhy čajů, pít už je nebudete a rostlinám různorodost prospěje), alespoň na tři velké hrsti (pro čajové nadšence je to otázka dvou – tří dnů).
    Lístky prosušit na novinách nebo na sítku (lístky je dobré po čase obracet a promnout aby rovnoměrně proschly a nedocházelo k zaplísnění) a po vysušení nadrtit, ale ne na prach, jen na drobnou drť – mulč.
    Výslednou drť můžete skladovat kdekoliv na tmavém místě a využít ji později.
    Před přesazováním pokojových rostlin je dobré čajové lístky alespoň na půl dne nechat louhovat – máčet a zředěnou vodu po výluhu můžete využít k zalévání.
    Vyždímanou směs promíchejte se substrátem (přesný vzorec kolik a čeho neexistuje, ale doporučujeme míchat čajovou drť 1:4 se substrátem).
    Navlhlé čajové lístky smíchané se substrátem dodají počáteční vláhu rostlinám přímo ke kořenům.
    V případě venkovních rostlin můžete použít rovnou k zasypání okolo rostlin.
    Například pro růže působí horní vrstva z čajových lístků velmi příznivě a brání v napadání plísní.

    Tip
    Pokud se v nejbližší době nechystáte přesazovat vaše pokojové rostliny a přesto chcete vašim rostlinám dopřát cenné živiny, tak si v ruce udělejte hrudku z vlhkých čajových lístků a tu vtlačte do substrátu k rostlině.

    Doporučené čaje ke hnojení
    Vesměs je ke hnojení možné využít jakýkoliv zbytek z čajů, to platí i pro čaje sáčkové (jen je třeba odstranit papírový nebo nylonový obal).
    Ale obecně platí, že bílé a zelené čaje jsou rostlinám více prospěšné.

    Tip nakonec
    Pokud se chcete zbavit zápachu ve vaší chladničce, není nic jednoduššího než vzít zbytek po vylouhování čaje, vložit jej vlhký do misky a dát do lednice.
    Minimálně po dobu 2 – 3 dnů, bude čaj absorbovat zápachy z přeplněných chladniček ve vašich domácnostech.

    zdroj: http://www.unitea.cz/uzitecne-informace/archiv-clanku/caj-jako-efektivni-hnojivo/
    FKA82
    FKA82 --- ---
    LAST_O: Na zimu to normálně nechávám na balkóně, pokud je nad nulou občas to trochu zaliju. Na jaře zas obrostou.
    TESSS
    TESSS --- ---
    LAST_O: tak tohle ti nereknu, ja mam 2 kytky relativne male a letos jsem je davala poprve a nic moc sklizen nebyla, duvod tusim, pristi sezona bude doufam lepsi
    LAST_O
    LAST_O --- ---
    TESSS: Mě jde o to, kolik je třeba květináčů/rostlinek, aby bylo možný mít třeba misku jahod týdně.. Mám na mysli poměr.. Aby to nebylo o tom, že je tam obden jedna malá jahoda..
    TESSS
    TESSS --- ---
    LAST_O: plodi, posledni jahodu jsem mela nekdy v listopadu, bylo teplo :-) ted v zime to mam zazimovany v parniku, snad prezijou

    Muj pocitac neumi cesky, takze ne parnik, ale parnik s hackem nad R :-)
    LAST_O
    LAST_O --- ---
    FKA82:
    TESSS: Hele a to mě zajímá už dlouho, jaké s tím máte zkušenosti? Plodí to? Co s tím na zimu..
    DRIZZT
    DRIZZT --- ---
    TESSS:
    FKA82: Díky.
    FKA82
    FKA82 --- ---
    DRIZZT: Já mám na balkóně v truhlíku měsíční jahody (takové ty jakoby lesní) a pak stejně jak TESSS: v závěsném květináči nějakou přímo na balkóny, koupila jsem jí na trhu.
    TESSS
    TESSS --- ---
    DRIZZT: ja mam na balkone v zavesnym kvetinaci, meli by plodit celorocne a odruda je to slechtena prave pro balkony
    DRIZZT
    DRIZZT --- ---
    Nemáte někdo zkušenost s pěstováním jahod v truhlíku? Např. doporučení odrůdy, jestli je lepší samozavlažovacítruhlík nebo nějaký velkoobjemový? Díky!
    BERUNA
    BERUNA --- ---
    MAARISTAAN: to nevim, z tohoto uhlu pohledu sem o tom nepremyslela....pod zahradnicenim si predstavuju spise zeleninu a neco jako permakulturu...:) jen komentar...nic sem tim nemyslela...
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    BERUNA: Asi je, ale to nevadí ne?
    BERUNA
    BERUNA --- ---
    MAARISTAAN: to vypada jako okrasna zahrada...
    LALOBA
    LALOBA --- ---
    VODOMERKA
    VODOMERKA --- ---
    DUL: co podel Berounky?
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    Údajně největší střešní farma na světě. Téměř půlhekatorový pozemek farmy se rozkládá na střeše starého skladu postaveného v USA ve městě New York začátkem dvacátého století.
    (Zdroj: http://inhabitat.com/)

    VODOMERKA
    VODOMERKA --- ---
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    MAARISTAAN
    MAARISTAAN --- ---
    Něco málo z aktuálního čísla Sedmé generace

    Hřbitovní zahrádkaření aneb mrkev z dědečka (Jan Pospíšil)

    Když jste se naposledy o víkendu rozhodovali, jestli v neděli vyrazíte trošku okopat vaši zahrádku, nebo vyměnit květiny na hrobě vašich (pra)rodičů, napadlo vás, že světem začíná hýbat trend, který tyto dvě bohulibé činnost spojuje v jednu?



    Podle výzkumů se v západní Evropě a Americe zvyšuje procento městských dětí, které nikdy neviděly růst zeleninu. Znají ji pouze z knížek, seriálů či obchodů, kde ji se svými rodiči nakupují. S nadsázkou by se dalo říct, že mnohé z nich si možná myslí, že zelenina roste přímo v přepravkách či případně rovnou mražená v pytlících. Ovoce je na tom lépe, což je dáno tím, že ovocné stromy můžeme vidět růst volně okolo cest, zatímco volně rostoucí zeleninu aby člověk pohledal.

    S rostoucí urbanizací příměstských oblastí a zvyšující se koncentrací obyvatelstva se navíc snižuje počet rodin, které mají přístup k jakékoliv vlastní půdě. Přitom nejde jen o vlastnictví velkých pozemků či sadů, ale i malých zahrádek, předzahrádek, a dokonce i obyčejných balkonů, které by snesly nějaký ten truhlík.

    Ztráta kontaktu s půdou však není jedinou ztrátou, kterou v posledních desetiletích západní civilizace prožívá. Funerologové zjistili, že od konce druhé světové války se průměrný počet návštěv na hřbitově snížil na sedminu. Ke ztrátě kořenů tak dochází hned na několika rovinách.

    Jedním ze současných trendů, nabízejících řešení obou problémů, je takzvané hřbitovní zahrádkaření (na Západě se někdy můžete setkat s pojmem hřbitovní farmaření). Tedy zakládání malých zahrádek na hrobech svých zesnulých.

    Více na stránkách Sedmé generace: http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/hrbitovni-zahradkareni-aneb-mrkev-z-dedecka

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam