STEPNI_VLK: Tak jako – jo a ne. V něčem má samozřejmě pravdu. ALE například některé materiály a techniky výroby dokážou udělat z potřebné (nutné) věci věc, která váží polovinu a poskytuje stejnou službu, nebo při stejné váze umí něco navíc.
Hezká je ta povídka v komentářích:
http://tramp-kuba.wz.cz/pov001.htm
Akorát si nemyslím, že by to fungovalo takhle jako slippery slope.
Já mám dvě spoustu “nový versus starý”, vyberu dvě.
1. “Starý” wins. Už hodně dávno jsme tábořili u rybníka, v takovém ny náhorní planině vyvýšeném místě, s hodně vysokými stromy kolem, navíc po mnohadenním dešti. Takže v noci docela zima (tak 5-7 stupňů). Vlezl jsem do (z dnešního pohledu starého, ale tehdy nového) molitanového spacáku a zakryl se dekou z umělotiny. Pak jsem přidal druhou (byla jich tam erární celá kára). Pak jsem přidal třetí a pořád jsem klepal kosu. Kamarád z woodcraftu mi půjčil “přebytečnou” deku “Hudson Bay” z ovčí vlny (s tím černým pruhem šikmo přes rožek). A bylo teplo.
2. “Nový” wins. Přechod Tater, asi 27 kilometrů z Podbanského přes Koperskou dolinou zpoza Kriváně přes Hlinské, Popradské a Štrbské pleso zpátky. Ve třetině cesty začalo hodně pršet. A ochladilo se. Sice jsem měl pončo “Condor”, ale bylo používané už asi 10 let a přes zimu ležením ve skříni ztratilo nepromokavost. Byl jsem sice až na kost, ale díky funkčnímu tričku z merino vlny (váží pár gramů, výrobce Devold) mi bylo teplo.