ZMYJKA: rez se ti vošoupe, tu bych neřešil :-) jen to nesmíš nechával volně ležet před barákem, stejně tak psa ... (historie se opakuje - éra sběračů a lovců se vrací ;-) )
a to cinkání a chřestění není na závadu, aspoň si zvykne, že kromě tahu je produktem jeho činnosti hluk. a víš, jak se ti to bude hodit, až sebou sekneš na trailu, nejlíp z kopce? žádný stavění kvůli tahu nebo chřestění kostí, pěkně furt trapem dopředu, bez ztráty času a kytičky :-D

SIRRIL_NEMESIS: nám na roztahání pomohlo hodit za psa pneu/závaží a jít nejdřív vedle něj a pak se pomalu "propadat" dozadu. Pokud je pneu moc těžká a psa to háže dozadu (manmatí šňůry jsou hodně tvrdé a lehkého psa mi třeba děsně strhávaj), tak se připřáhni taky a pomáhej mu v tahu, načež pomalu povoluj, až pes potáhne sám. Tah odměňovat verbálním povzbuzením a když se opře, přidat k tomu povel, na který má tahat. Důležité je, aby pochopil, že v tom má bej položenej, což se zátěží, kterou naplno neutáhne (člověk) chápou hůř. Zátěž na roztahání má být v maximu tuším cca 1/3 váhy psa na delší tah, ale začíná se na míň. Obecně se tvrdí, že při dogtreku (tj. chůzi) většina psů nevydrží celou dobu pracovat v tahu, takže je dobré je na povel povzbudit k tahu, když chceš, aby zabrali, a pak jim dát povel, kterým jim naopak sdělíš, že naplno zabírat nemusí, ať jen tak šlapou.

MARQETHA: Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se :))))

tak jsme se zúčastnily s feňulí svého prvního neofiko dogtrekkingu - cca 28 km po zříceninách kolem Mladé Boleslavi. řeknu vám, 10 km s ní chodím na běžnou procházku, ale těch necelých 30 už mě stálo hoooodně moc sil. nuže, budeme trénovat a příště už třeba neskončíme poslední :))