Rád bych tady upřesnil vysvětlil některé nepřesnosti ve Vaší debatě o umístění kamery na multikoptéře. Myslím, že k tomu mám co dodat, má některá videa z jižní Afriky jsou zde k vidění.
Pro natáčení používám GoPro 3 B.E., umístěnou na brushless gimbalu Zenmuse H2-3D, což je gyroskopicky stabilizovaný závěs se střídavými motory. Mohu Vás ubezpečit, že nic jiného pro kvalitní video než je gimbal na jakémkoliv letadle není k dispozici (i přes jeho velmi vysokou cenu), tím i odpovídám na ten názor "...ze kdyz se zabuduje primo do coptery, to da vyladit urcite lip po vsech strankach, nez pres nejaky pridavny drzaky...". To je bohužel zcela nemožné, z jakéhokoliv letadla se do pevně vestavěné či upevněné kamery vždy přenáší řada různých vibrací, nárazů a vlnění, o čemž nikdo, kdo nelétal nic netuší. Jedná se zejména o vibrace vrtulí (i když jsou skvěle vyvážené), vibrace motorů (totéž), a nárazy větru - otřesy celého draku letadla. Je ale možné i bez gimbalu dosáhnout videa bez vibrací a Jello (viz dále), je ale nutné použít i tak speciální odpružený antijello držák kamery, samozřejmě ten ale nezajistí stabilizaci záběru, a video je tak dále roztřesené otřesy celého letadla, sic bez Jello efektu.
JELLO efekt je jako takový způsobován řadou faktoru, nejznámější příčinou jsou právě přenášené vibrace, a také tzv. "Rolling shutter", vznikající na CMOS snímači, jeho snížení či odstranění je možné pomocí ND filtru, čímž se donutí kamera k nastavení delšího expozičního času.
Dalším problém je (to můžete vidět někde na mých videích) přenos stínů z vrtulí, při letu proti ostrému slunci, proti tomu se nedá dělat nic, pouze lze experimentovat s různými slunečními clonkami, tím ale že gimbaly jsou obvykle vyvážené na přesný typ kamery jsou možnosti omezené. Já nyní experimentuji s malou clonkou z kousku starého film. negativu, což jsem nestihl si připravit na expedici do Afriky.
Největším problém zůstávájí u i s pomocí gimbalu stabilizované kamery potom horizontální YAW zákmity, což lze odstranit již jen pomocí 3. stabilizované osy na gimbalu (velké, dražší, energeticky náročnější), nebo omezeně pomocí stabilizace v postprocesu.

Vidim to tak ze vezmem vzorek a uvidime co se s tim da delat

JARDAK: nj, vopravdu pátek :) Dík.

Jinak to, že vyráběj koptéru se "zabudovanou" kamerou přeci nevypovídá nic o tom, jak je tam ta kamerka zabudovaná, vždyť může tu stabilizaci klidně mít, jen to navenek působí kompaktně, protože je to všechno schovaný pod plastama.

No třeba se časem vyloupnou záběry, co nám všem zavřou hubu ;)

TURBO: ano, tim myslim ze jsou ty zabery nepouzitelny :) sem na tyhle ruchy fakt haklivej.

RADAK: to je bez diskuze a vidim to úplně stejně, na druhou stranu chápu, že se snažej cílit na co největší skupinu zákazníků a ty obvykle chtěj nahrát video a šoupnout ho rovnou na net, je málo nadšenců, co pak rádi proseděj hodiny u kompu (mě to sezení u kompu vadí, ale taky mám radši ten flat profil :)). Resp. předpokládám, že je to klasickej ProTune profil se staženym sharpness, kontrastem a barvama (soudě podle výsledku to tak je), s vysokým bitrate.

Já bych ocenil třeba flat profil se standardním bitrate :)

Go Africa 2013 - Duny v Sossusvlei - Deadvlei (poušť Namib, Namibie)
(pokračování leteckých videklipů z Expedice Go Africa 2013 - natočeno z multi-rotoru Phantom 1 Antigravity! Edit. s kamerou GoPro3 B.E.)
Létání mezi dunami Namibu - předposlední etapa před závěrem našeho afrického dobrodružství mířila do nitra nejstarší pouště světa, 80 milionů let starého Namibu. Tato rudá poušť je přes 2.000 km dlouhý pás podél namibijského pobřeží Atlantiku od hranic s Angolou na severu, až k ústí řeky Orange na jihu, široká mezi 100-150 km. Nacházejí se zde největší písečné duny světa, a na některé z nich se dá vyšplhat. My jsme z našeho dočasného útočiště Namib Desert Lodge, situované přímo pod prastarými zkaměnělými obřími dunami zamířili do jihovýchodní části Namibu, do národního parku Namib-Naukluft, do oblasti nazvané Sossuvlei. Toto místo je přístupné pouze pro 4WD auta, obyčejná osobní či SUV auta tady neuspějí. Vstávali jsme hodně, hodně brzy, a ještě za tmy se snídaní v papírovém sáčku, jsme se vydali k bráně národního parku u Sesriem, který se otevírá před východem slunce. To znamenalo cca 60 km noční pouští, a od brány parku to je ještě cca dalších 66 km pouštní šotolinou a pískem, která definitivně končí v magickém místě zvaném Deadvlei, pod nejslavnějšími dunami pouště Namib.
Po vjezdu do národní parku Namib-Naukluft jsme na chvilku zastavili u nejvyšší člověkem dostupné duny v této oblasti Dune 45, její jméno je jednodušše odvozeno od kilometráže od vstupu do parku. Duna je kolem 280 m vysoká, její výška se každý rok ale mění, neboť neustále vlivem větru driftuje.

Nicméně my jedeme až na konec Sossuvlei, do údolí Deadvlei. To je naprosto fascinující místo mezi červenooranžovými obřími dunami, z nichž Big Daddy je se svými 350-380 metry vůbec nejvyšší dunou světa, a naproti je duna Big Mama, kterou jsme chtěli zdolat. Pánev pod dunami je pokrytá místy oslnivě bílým pískem bohatým na soli, kdysi tudy protékala říčka Tsauchab, a voda po dešti zde již řadu let nebyla vidět. Překvapivě se zde nachází spousta stromů, keřů, trav a jiné vegetace.

Při východu slunce jsme se vydali pískem na pomyslný vrchol této etapy, na vrchol duny Big Mama. Cesta je nesnadná, nahoru lezeme po hřebenu duny, širokém kolem 20 cm (!), stylem 2 kroky vpřed, 1 zpět, boty se boří, máme je plné písku. Teplota se s přibývajícím sluncem zvedá, manželka cca v jedné třetině prohlásí, že dál nemůže, výška a sklon duny ji začínají děsit. Nakonec jdeme dál, a po nějaké době jsme nahoře, slunce už začalo pražit naplno, a máme toho docela dost. Výhled a zážizek je ale neuvěřitelný, vidíme celé údolí, naproti pod gigantickou dunou Big Daddy vidíme i bizarní pánev Deadvlei se zkamenělými akáciemi, kam jsme měli též zamířeno.

Bohužel jsem při sbíhání duny přišel o skoro nový Samsung Galaxy S4, výletl mě z náprsní kapsy košile, a přímo přede mnou zmizel v písku. Ve 4 lidech jsme ho tam s klacky hodinu hledali, nic nepomohlo, GSM signál v tomto místě samozřejmě není, ani přes Bluetooth jsme ho nenašli. Možná ho tam někdo za nějaké desetitisíce či miliony let najde zkamenělý. Přesto jsem v sobě ještě našel sílu (hlavně psychickou) dole vytáhnout Ptaaka, a udělat jeden přelet nad celým údolím, předtím, než jsem se vydali do Deadvlei, a definitivně se umrtvit i fyzicky, pak bych to již nedal, těšil jsem se již jen na nějaké studené točené. Více toho bohužel ze vzduchu natočit nešlo, začínali se objevovat turisté s rangery, a vzhledem k tomu, že jsem si létání tam (národní park) nijak extra nevyřizoval, nechtěl jsem moc provokovat, i tak to vzbudilo (jako obvykle) velkou pozornost, a s jedním rangerem jsem si nakonec parádně popovídal (byl to jak jinak letecký modelář :-))
Při cestě zpět dolů k našemu autu se před námi z ničeho nic a odnikud možná 5 metrů před námi zjevil osamělý pouštní šakal čabrakový, bylo to pro mě po té ztrátě drahého hardware takové nečekané a bláznivé zjevení, nad jehož smyslem jsem potom ještě dlouho přemýšlel. Vypadal, jako by si s námi chtěl o něčem popovídat...


... Létání s Phantomem v Africe...
(doporučuji full screen, zvuk a HD rozlišení 720p/1080p)
DJI Phantom - flying in Sossusvlei - Deadvlei (Namibia)
https://www.youtube.com/watch?v=AIkZ2r8Z3wE

Tip #323 GoPro - New Update 2.0 is out !
http://www.youtube.com/watch?v=KpcBMymbQ-0&feature=em-uploademail