• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    NECECHJedovatá literární kritika
    NECECH
    NECECH --- ---
    [ FIN @ AUTORSKÁ POEZIE * ] – Cože, já jsem napsal manifest? FINTÍK si trochu plete druh textu a jeho filozofování o tom, že "každý manifest (čti: každý text) vždy, nezbytně a nutně odpovídá inteligenci, vzdělání, šíři rozhledu, schopnosti logicky myslet a dovozovat závěry, schopnosti přiblížit se objektivitě, schopnosti chápat skutečnou realitu a míře vtipu svého autora" je svojí povrchností téměř nepřekonatelné, ale musím konstatovat, že rytíř na osli (ovšem nikoli hnědé barvy) jsem ve skutečnosti já, protože bojuju proti větrným mlýnům, které se otáčejí v hlavách některých členů poetických klubů na nyxu... proč vlastně? komu to něco dá? ... procvičil jsem si hovorovou češtinu a několik rétorických manévrů, to jo... čínská filozofie říká, že vyhrává pouze ten, který se vyhne boji; není to celá pravda, ale něco na tom něco je... Až se Fintík znovu obleče do latexu a vyrazí do lesa hrát LARP, tak ho určitě zase napadne nějaká pitomost o (těžkém) životě (básníků v Čechách). Ať si Fintík píše, co chce...

    S Tomoušem jsme si tady užili dost srandy, ale konec konců se nám žádná dohoda o kultivovaném nepřátelství nepodařila, což je velká škoda. Tomouš je stokrát zábavnější než Barbanátek. A třeba i svého mistra Fintíka překonal tím, že neplácá samé nesmysly, ale čas od času napíše něco podnětného, o čem má smysl přemýšlet. Jojo, Tomouš by mohl být výborný kritik, kdyby se uměl trochu víc ovládnout a psát konstruktivně. Ale není v mých silách ho to naučit a možná i volba pedagogické metody z mé strany nebyla úplně správná. Navíc se Tomouš právem dožaduje, abych mu byl příkladem, což on nazývá konsistentnost v mých příspěvcích. Inu, Tomouši, někdy ti musím dát za pravdu.

    Takže Tomouši, zde můj nový návrh dohody o kultivovaném nepřátelství: Až napíšeš něco smysluplného, tak nejtvrdší a nejošklivější kritiku můžeš očekávat právě ode mne. Od tebe očekávám podobný výkon, docela jsi mě zklamal tím, že na "barvy zdejší poezie" úplně kašleš. Cožpak ti ten text neposkytuje dostatek záchytných bodů na to, aby ses pokusil napsat kritiku, která vážně bolí? Prosím žádné obecné nesmysly o tom, jaký jsem hloupý a neschopný. Od tebe očekávám víc, než od Fintíka. Něco na úrovni, něco ošklivýho a osobního. Když nechceš "svinit" tady, tak to můžeme klidně rozebírat zase v AP. Uvědomil jsem si, že nápad odlišit konstruktivní od destruktivní kritiky volbou vhodného klubu je bohužel nad tvé síly. Takže v dohledné době sám opustím svojí "žumpu" a vrátím se tam, kde s tebou je největší zábava: do AP. Samozřejmě, že tamní pravidla budu respektovat stejně jako Fintík a ty. Už se těším.

    Ale než místní klub přenechám svému osudu jako nepovedený experiment, dlužím Maerorovi ještě jeden zábavný rozbor. Dokonalost techniky destruktivní kritiky jsem ještě zdaleka nedosáhnul.
    NECECH
    NECECH --- ---
    TOMOUŠI, vycvičil jsem tě jako Pavlovského psa. Na všechno, co napíšu, reaguješ z podmíněného instinktu zásadně negativně. Mě to samozřejmě velmi baví. Ale ještě tě musím naučit skákat do správného hořícího kruhu. Jsi zralý na občasné prásknutí bičem, tedy mazání tvých nevhodných příspěvků v klubu Poesie bez pranic a tkanic.
    Když se neumíš chovat, můj toulavý čokle, tak ti musím občas dát přes čumák. Zasloužíš si to. A já to dělám rád.
    Naznačuješ, že jsi cosi jako vůdce smečky dalších tichých nespokojenců, kteří mě nesnáší, tzn. nelíbí se jim ani trochu to co já píšu ve svých kritikách a ve svých básních. Říkám si: O to lépe! Potrestej jednoho, vychovej sto.

    Ale jelikož mě bavíš víc jako téměř rovnocenný protivník, tak ti dávám tip pro rozvoj tvého kritického vlivu. Ironické kritiky, kde "chválíš" kvality mojí tvorby, nemohu mazat.

    Kritérium mazání v klubu Poesie bez pranic a tkanic jsem jinak nevymyslel já, ale byl to náš slavný telematický guru Kalif, který mě dvakrát v oblibě nemá, takže nelze tvrdit, že taková pravidlo bylo stanoveno účelově:

    URÁŽKY DO POESIE BEZ PRANIC A TKANIC NEPATŘÍ!

    V tomhle jsme přísnější než tvoje milovaná Autorská poesie. Zvykni si na to. Tohle pravidlo budeš muset dodržovat.
    NECECH
    NECECH --- ---
    MAEROR: je velkorysé, ale zbytečné gesto, že mi dáváš své básně k dispozici pro další rozbor... a znepokojil jsi mě představou, že by se ti můj rozbor mohl líbit...

    SONA1: děkuji, kompliment pěkné slečny vždy potěší...
    NECECH
    NECECH --- ---
    [ TOMASZ @ Poesie bez pranic a tkanic ] – Tomouši, já nevím, kdo je Maurenc. Pravděpodobně nejaký tvůj známý, kámoš nebo příbuzný. Ale nechápu, co nějaká taková třetí osoba má do činění s mými básněmi. A jinak ti chci důrazně říct:

    JÍZLIVÉ POZNÁMKY BEZ NEJMENŠÍ KONSTRUKTIVNÍ SNAHY PATŘÍ DO TOHOTO KLUBU!

    Nedovolím ti, abys kazil Poesii bez pranic a tkanic. Nenutím tě, abys psal sem. Ale pokud nechceš nebo neumíš konstruktivně psát, musíš mínuskovat a mlčet. Bude mi velkým potěšením mazat tvé příspěvky, ale tuhle drobnost ti nechám projít. Je to naposled.

    Tady se můžeš vyřádit, jak chceš.
    SONA1
    SONA1 --- ---
    NECECH: Tobě nic neunikne...!
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    NECECH: I klidně si posluž - jestli se potřebuješ ukájet vlastním důvtipem a zábavností, jsou ti moje básně k dispozici. Třeba budou tvoje alternativní veletoče nakonec opravdu vtipné. :-)
    NECECH
    NECECH --- ---
    [ MAEROR @ AUTORSKÁ POEZIE * ]

    tohle je docela výzva, líbí se to i některým lidem, jejichž názor respektuji, ale o to větší radost bude hledání zábavné interpretace...
    NECECH
    NECECH --- ---
    SONA1: málem jsem zapomněl dodat, že tvé zdejší poznámky jsou velmi, ale velmi chytré, až by si člověk mohl myslet, že si tu hraješ na intelektuálku...
    NECECH
    NECECH --- ---
    SONA1, KONZUM23: vidím to tak: kdo o sobě tvrdí, že je intelektuál, ve skutečnosti není intelektuál, ale kdo o sobě s mírnou nadsázkou dokáže říct, že si čas od času na intelektuála hraje, tak by možná opravdu mohl být intelektuál... (ten, kdo si na intelektuála vůbec nehraje, zcela jednoznačně je nebo není intelektuál, ale to je triviální případ)... já například si s oblibou hraju na intelektuála... a nemám nic proti tomu, když to dělají jiní... jenom si čas od času Ockhamovou břitvou šťouchnu do zdánlivě intelektuálních textů a dívám se, co z nich vyplyne...
    SONA1
    SONA1 --- ---
    KONZUM23: Ty básně fakt žádnej intelektuál ani jazykozpyec nejsou. To by jaksi ani nebylo technicky možné.

    A ano, jejich autorská individua si na nich zjevně léčí a honí něco zcela, ale zcela jiného.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Teď jsem se pobavila. A až mi ukážeš tvrzení, že jsem někde napsala, já to tak cítila, tak ok. ;))) Obávám se, že podle takového modelu se „publikuje“ především v Poezii bez pranic a tkanic. Shodneme se na tom, že se neshodneme, v pohledu na kvalitu textu, proto mi přijde skutečně mimo mísu se o tom dál bavit. Je to pořád dokola...
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    KONZUM23: Ale že o tom mluvíš zrovna ty. ;)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    KONZUM23: Mně to přijde opravdu vtipné.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NECECH: Už tě nadobro opustili/y múzy? Došli/y ti drogy?
    NECECH
    NECECH --- ---
    KONZUM23: Tomouš by mohl zrušit to debilní RO aspoň pro tebe... mě to báseň přijde roztomilá... a svým titulem svádí k recitaci na dalším srazu AP... s Natashou jsem se bavil jen krátce, ale dovedu si představit, že se jí bude líbit...
    NECECH
    NECECH --- ---
    jeden z důvodů – takhle začíná spousta veršovaných polo-filozofických úvah: nějakými důvody, v tomto konkrétním případě básník hned přizná, že jeho výčet není kompletní, ale zde ve skutečnosti nejde o nějaké zamýšlení se nad něčím
    proč člověk píše – báseň o psaní: není nic originálnějšího
    je – konstatování existence: vždy velmi hluboké, samozřejmě je nutno tomuto momentu věnovat celý verš, aby čtenář pochopil, že zde skutečně EXISTUJE nějaká hlubší pravda, kterou objevil Velký Básník
    aby nebyl tak sám. – to přímo vzbuzuje soucit s osamělým básníkem, který nemá odvahu psát v první osobě; zde je zlomový bod této básni, vyjádřen i jediným větným znakem v celém textu, dále Velký Básník začíná projektovat vlastní nespokojenost sám se sebou na jiné lidi, tady je ZDROJ FINOVI AGRESE: je osamělý... to je mi tak líto :)
    jen hodně hloupí lidé si myslí – a už v tom jede: špatní a opovrženíhodní jsou všichni, kteří mu připomínají, jak to vypadá v jeho vlastní duši
    že je na tom něco vznešeného – jinými slovy: Finův komplex méněcennosti
    není – konstatování negace: tato negace se týká v první řadě vlastních negativních pocitů, ale projevuje se ve vztahu k jiným lidem formou agrese
    po většinu času je to pomocná terapie – a pomocnou terapií by potřeboval zejména Velký Básník, ale už píše příliš dlouho, aby si to sám přiznal; myslí si, že dosáhl vrchol Parnasu a teď shlíží dolů na všechny chudáky, kteří se snažá o totéž, ale ve skutečnosti má jen obrácenou perspektivu: zmýtá se ve vlastních sračkách a už mu, jako dřív, ani nepomáhá poezie, takže závidí začátečníkům, že se dokážou poměrně jednoduše vypsat
    pro těch pár bláznů – Velký Básník vesele uráží jiné lidi, protože si aspoň takhle může léčit vlastní komplex méněcennosti
    co se nějak musí vyrovnat s realitou – vyrovnání se s realitou by prospělo samotnému básníkovi, ale zjevně to nezvládá

    ach – básník sténá, cítí bolest

    ano – konstatování pravdy, potvrzení sebe sama v mylných představách

    a potom ještě kulturní projev – zde navazuje na začátek textu, pokračování výčtu důvodů, proč člověk, tzn. sám Velký básník Fin, píše: usiluje o kulturní projev
    chorobných honičů intelektu – básník projektuje vlastní psychickou chorobu na jiné lidi, navíc má záporný vztah k onanií (zřejmě sexuální nespokojenost) a také k intelektu, který zřejmě poněkud postrádá
    a grafomanů – a ku konci diagnoza: grafomanie, tedy závislost na psaní, která je charakteristická pro většinu literárních autorů - proč by jinak tvořili? - ale Velký Básník je nespokojený sám se sebou, vlastně ani nechce psát poezií, jenže nedokáže přestat... a zasloužil by si soucit a podporu, jenže nikoho k sobě nepouští, je introvert a své problémy prostě projektuje na své okolí... zejména svojí literární agresi vybíjí na začínajících básnících, čímž si mimo jiné zasloužil tuto kritiku


    /Fin/ – taková je pravda o Velkém básníkovi Finovi
    NECECH
    NECECH --- ---
    BUBLINKY: Dobře, když to bolí! Kde přesně? (Shoda podmětu s přísudkem není z mého pohledu nic zásadního, je-li dán sémanticko-pragmatický kontext, který zajišťuje sdělovací funkci. Chápeš to? Asi ne. Ale takhle fungují jazyky L2.)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NECECH: Koukám, že tebe opustila shoda podmětu s přísudkem, to fakt bolí.
    NECECH
    NECECH --- ---
    [ TOMASZ @ Těžký život básníkův ] – TOMOUŠI, prosímtě, snad nechceš říct, že tohle je všechno, co dovedeš napsat?! To je přece i hluboko pod tvojí mizernou úroveň... Už tě nadobro opustili múzy? Došli ti drogy? Trpíš neobvyklou depresí nebo jsi naopak přestal trpět obvyklou depresí? ... Kdybys tohle hodil do AP, tak dostaneš na čumák od vlastních kamarádů... Takže vycházím z optimistické úvahy, že ses odhodlal ke coming out, zašel jsi do gay baru a potkal jsi tam svojí životní lásku, která nyní pohlcuje všechny tvé kreativní energie... MAZEL TOV, TOMOUŠI!!! Blahopřeji ti! Až tě opustí tvá zamilovanost a napíšeš něco hodnotnějšího, určitě se tomu budu podrobně věnovat... Do té doby si to užij se svým novým partnerem!
    NECECH
    NECECH --- ---
    KONZUM23: Tak Maeror je určitě větší výzva než Fin, ale chtěl bych ze všeho nejdřív rozebrat tohle:



    jeden z důvodů
    proč člověk píše
    je
    aby nebyl tak sám.
    jen hodně hloupí lidé si myslí
    že je na tom něco vznešeného
    není
    po většinu času je to pomocná terapie
    pro těch pár bláznů
    co se nějak musí vyrovnat s realitou

    ach

    ano

    a potom ještě kulturní projev
    chorobných honičů intelektu
    a grafomanů


    /Fin/

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam