• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SAKJA_PANDITAJaká báseň je dnes vaší náladou aneb jaká nálada je dnes vaší básní?
    OKEYA
    OKEYA --- ---
    ...

    prší a je to nekonečné
    zdá se že bude padat věčně
    do zahrad kolmý zlatý déšť
    prší a kapky tančí
    na asfalt prší
    do skřivánčí
    to bude sýkorek mokrých
    prší jak pršelo by do rukou
    jak do tvých

    Jan Skácel
    CRAZYHEAD
    CRAZYHEAD --- ---
    Co jsou zde platny všechny řeči?!
    a křik?
    a ticho po něm
    smrt, láska a lítost
    vždycky klečí
    listí listíčko třese stromem

    Oldřich Mikulášek
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    Můj každodenní chléb:
    Jacques Brel - POTŘEBUJEŠ-LI

    Potřebuješ-li vlaky, aby tě vozily za dobrodružstvím
    A bílé lodě, které by tě mohly unášet
    Hledat slunce, jenž by sis vložil do očí
    Hledat písně, které bys mohl zpívat
    Pak
    Potřebuješ-li jitřenku, abys věřil v zítřek
    A zítřky, abys byl schopen doufat
    Abys znovu nacházel naději, která ti vyklouzla z rukou
    Abys znovu našel ruku, kterou tvá ruka opustila
    Pak
    Potřebuješ-li slova jenž říkají stáří
    Aby ospravedlnila tvé odříkání
    Je-li pro tebe poezie jen hrou
    Je-li pro tebe život jen stárnutím
    Pak
    Potřebuješ-li trápení, aby sis nepřipadal povrchní
    A hluky města, abys zapíjel výčitky svědomí
    A taky občasné slabůstky, aby sis připadal dobrý
    A taky záchvaty zlosti, aby sis připadal silný
    Pak
    Jsi vůbec nic nepochopil...
    KALIPH
    KALIPH --- ---
    Bledé jsou tvé paprsky půlnočního svitu,
    šedé mlžné formy po zlatu teskní,
    povstavší jak héroové, pravdu rytou v štítu,
    jemné struny napnuté,
    jimiž tvoříš víru, svět, tikot,
    jenž věstí nový den, Boha a život.

    JB
    MAYAH
    MAYAH --- ---
    Že...
    Vladimír Holan

    Že naděje psanců se mění každý den.
    Že ten, kdo je už bez osudu a ještě žije, má pocit
    jako by se díval do zeleně potmě.
    Že jiný nemá čas už ani na smrt
    Že další by chtěl lhát mrtvým,
    ale to by musel pozpátku.

    Že město je toho plné
    A venkov se tím rozléhá.

    Nezapomněl jsem na nikoho?
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    Jak je ti, milý?
    šedě, moje milá, šedě,
    od těch mých papírů, od věčných
    lejster, šedě.
    A tobě, milá, doufám, zeleně:
    Pojedeš na výlet a uvidíš tam trávu,
    podáš mi o té trávě ráje čerstvou
    zprávu
    a - to bych prosil zvlášť,
    bude-li tohle aspoň trošilinku
    možné -
    neuválenou.
    A taky černě je mi, moje milá, černě,
    od těch mých věčných káv, od věčných
    obav
    černě.
    A červeně od věčně kajících se
    kolenou
    hluboko pod tebou,
    tak hluboko, že vysoko,
    tak vysoko, že modře.

    /Dušan Žváček - Tráva
    (Oldřichu Mikuláškovi)/
    INSEQUI
    INSEQUI --- ---
    A něco z Velkého testamentu, některé věci se nemění :)

    Žil jednou jistý Diomed,
    když Alexandr kraloval.
    Ten jako násilník si ved
    a cizí lodi raboval.
    Konečně chytli ho a král
    s ním arci naložit chtěl zle:
    když lupič před ním v poutech stál,
    měl potrestán být na hrdle.

    I táže se ho panovník:
    "Proč pirátství se oddáváš?"
    i odpoví mu loupežník:
    "Proč, pane, pirátů mi láš?
    Že vyjíždím - jak dobře znáš -
    jen s kocábkou, ne s dvojstěžníkem?
    Mít výzbroj, jako ty ji máš,
    byl bych, čím ty jsi: panovníkem!
    INSEQUI
    INSEQUI --- ---
    François Villon - Odkaz: Malý testament
    INSEQUI
    INSEQUI --- ---
    Tak a ještě jednu část:

    Najednou mysl se mi kalí,
    jako bych omámen byl z vína,
    ducha mi mlhy rozmazaly.
    Když roztrhla se mlhovina,
    zřím: paní Paměť připomíná,
    že si mám srovnat na svá místa,
    kam patří čest, kam trest, kam vina,
    jak učí každý moralista:

    Kam etika, kam estetika,
    v níž krása tkví i rozmyslno,
    kam matika a gramatika,
    kam fakta a kam pomyslno?
    Kdo zmate to, má nesmyslno,
    emoci s nemocí si spletl.
    Takových moudrostí jsem plno
    v Aristotelu kdysi četl.
    INSEQUI
    INSEQUI --- ---
    Poručím veliteli stráží,
    ať radši nechá na hlavě;
    a hlídkám, co se šťárat snaží
    po knajpách v noční výpravě,
    odkážu rudé lampy dvě
    a oči žhnoucí rubínem...
    s podmínkou, že mi v šatlavě
    ustelou pod baldachýnem.
    STANTHA
    STANTHA --- ---
    Jsme otroci.
    Ti nahoře jsou naši proroci
    Budoucnost jimi napsaná
    naším hlasem upsaná
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    Kamila Heřmanská - Modlitba stromu
    Mé ruce se dotýkají nebe
    a prsty hladím mraky.
    Mé ruce srůstají se zemí a sytí mé tělo.
    V létě je mi chladno, tak mě halí listí šat.
    V zimě nahý odolávám mrazu.
    Rád dávám úkryt v dutině své kůže.
    S radostí nastavím dlaně k odpočinky mých opeřených přátel.
    Rád poskytunu stín lidem v horkých letních dnech.
    Rád plním plíce zvířat i lidí čerstvým kyslíkem.
    Rád žiju a tak mě, prosím, nechte žít!
    Je to jediné, oč žádám.
    PANDA_JE_MRTVA
    PANDA_JE_MRTVA --- ---
    tak nějak poslední měsíc dva

    Nedělám nic. Už přes měsíc
    akorát chlastám ještě víc
    přičtu s i k dobru na konto
    že vůbec dělám aspoň to

    J. H. K.
    DIMS
    DIMS --- ---
    Inka Machulková

    Jdu pryč,
    abys mohl odejít i ty.
    A nikdy nebudu diplomat ve vztahu,
    který nazývají láskou a přitom --

    Lidé vůbec rozsvěcují světla,
    aniž by rozuměli elektřině.
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    Josef Kainar

    Člověka hořce mám rád

    Hlubokým lesům se hluboce obdivuji,
    ze slunce vroucně se těším,
    oceán chtěl bych za hrob mít,
    a strhují mě bouře.

    Člověka,
    toho mám rád.

    A mám ho rád, ne protože je svatý
    v svém člověčenství propastném,
    ne pro vášeň, jíž kolem sebe mlátí
    jak chasník o hodech
    svým novým opaskem,
    já si nenamlouvám,
    že by jeho hlava
    byla velebný
    a úctyhodný chrám,
    kde mu myšlenky
    jak tlustí kostelníci
    bloumají vážně
    sem a zase tam,
    já pro klasický profil
    mladé Strážničanky
    ztratím stokrát rozum,
    nikdy ale dech-
    a tragično mi není lidská výsada:
    mně tragický i zajíc připadá,
    když brázdou podzimní se belhá
    na pelech.

    Mám člověka rád,
    že se nepoddává.
    Že ubíjený celá tisíciletí
    i z hrobečku se vydrapká,
    i z ohně vyletí,
    ať už jak Fénix,
    nebo holoubátko.
    On ví, že žít je sladko,
    ach tak sladko...


    TAYLES
    TAYLES --- ---
    U tebe teplo je... (J. Orten, pozn. maličko upravená)

    U tebe teplo je, ach, to by se to spalo,
    hluboko do prachu ponořil bych se rád,
    z lítosti lijáků, by tiše odkrápalo
    vše nahé na těle, ten zubožený akt.

    Oslepnout do světla v utuchajícím zpěvu.
    Cítím již na patře sám samet samoty,
    který mne opíjí a volá na prodlevu,
    aby se nebála a vešla do noty.

    Být mrtev, nikomu nenáležet,
    neslyšet dupání, nemyslet, necítit,
    být mrtev, se sebou jen nevýslovně ležet,
    být navždy připraven, být dokončen a mít.

    Mít aspoň to, aspoň to nejvěrnější,
    svou volnou nicotu, snít, že se rozkládá
    na krásné kostečky, být sám, být zamlklejší,
    být přesně uprostřed, být čas, být zahrada.

    Být mrtev pro ženy, být mrtev pro přátele,
    být mrtev pro úzkost, být mrtev pro mrtvé,
    být, ano, takto být, tak úplně a cele
    a neviděti nic.

    Ach, tolik tepla máš, u tebe by se spalo,
    hluboko do prachu rád bych se ponořil,
    z lítosti lijáků by tiše odkrápalo
    štěstí, jež trpělo pro neviděný cíl.

    Hm... Jiri Orten "U tebe teplo je" - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=aA-XOSLioVM
    ERROR
    ERROR --- ---
    nase stare hodiny
    biji ctyri hodiny
    :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam