• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SAKJA_PANDITAJaká báseň je dnes vaší náladou aneb jaká nálada je dnes vaší básní?
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    Píseň o olivě
    Jan Skácel

    Píseň je modrá a zlatá
    a každý máme svou
    zahradu o jedné olivě
    zahrádku getsemanskou

    Bolavé srdce na dlani
    a hosty nepozvané
    prsty jak paličky cimbálu
    hadříky obvázané

    A známe průzračná rána
    kdy smutek nevábí
    dálka je čistá a jasná
    a vítr z hedvábí

    Za koho je ten vítr
    do jakých dálek jdou
    lidé okolo zahrad
    s jedinou olivou
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    Tomáš Kočko - Čarodějka (z alba HODOVNICE)

    Uprostřed rozbředlých dní
    do snů a přání,
    upírá planoucí zraky,
    ke kamenům ...

    Úcta a povinnost,
    zodpovědnost jí brání
    být svá,být svá, být svá,
    svoboda...

    Končí se den,
    ona za oknem napjatě čeká...
    kostelní hodiny než odbijí půl,
    dostává křídla, podobu svléká
    tam na kopci stojí kamenný stůl.
    Utíkej...

    Bělostné paže a kotníky zbrocené krví,
    hojivě políbí řeka...
    utíká dál....
    Noc, její spojenec, tiše ji poví,
    tam nahoře, nahoře, čeká bál,
    utíkej...

    Cestou si do dlaní nasbírej divoké býlí,
    rozemni, přivoň si...
    tělo pohltí tma.
    Poděkuj stromům a křovinám, že tě skryly
    tam nahoře, na kopci jiný svět začíná....

    Uprostřed horoucí noci pak tančí a zpívá,
    v tom je ta síla, ta síla, ten klid hledaný,
    vznáší se na stéblech trav, rusalka divá,
    do vlasů kouzlí jí měsíc s hvězdami....
    SALAMAN
    SALAMAN --- ---
    Kobajaši Issa

    Slimáček malý
    pomaloulinku šplhá
    na horu Fudži.
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    Stopadesátý sonet o jaru
    J. Skácel

    Jaro je tak křehké
    až se světlo láme
    pomalu
    slimáčími růžky

    se odhodlává tráva
    listí má prsty
    k zemi svěšené
    a ráno nepřestává

    po celý den
    a trvá přes půlnoc
    a do poslední chvíle

    na větvi hlohu
    zpívá v dešti kos
    a šílený je
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    Staré domy
    Jiří Karásek ze Lvovic

    Mám přítmí domů starobylých rád
    i plíseň páchnoucí vždy z jejich klína,
    jich schody prošlapané, sklepů chlad,
    z nichž vane vůně zavlhlá a líná.

    Vybledlé tapety, jichž květů řad
    se na zdích komnat v sešlé věnce spíná
    zřím v přítmí domů starobylých rád
    a v plísních páchnoucí vždy z jejich klína.

    V nich hledám stopy dávno mrtvých vnad,
    kdy lidé jiní, doba byla jiná,
    a mrtvých bytostí dech častokrát
    já tuším z přítmí starých domů vlát
    i z plísně páchnoucí vždy z jejich klína.


    IRISWILLOW
    IRISWILLOW --- ---
    Liter: Joe Vai - Hranice chaosu

    tolik jsem si přál jít za Tebou

    jenže tu karavanu z krabiček od camelek
    mi cestou rozfoukal vítr..

    a velbloudi teď tančí
    ve vzdušných vírech
    nádherní ve své svobodě
    putujíce oblohou nad pouští tohoto světa

    zahodil jsem boty
    abych mohl skrze chodidla vnímat zemi
    abych mohl vnímat jemné nuance řeči, jíž ke mě hovoří
    abych se nechal přivést na místo,
    kam neodvratně směřuji
    kam za mnou nemůžeš

    nikdo z Vás..

    neboť hranici Chaosu překročí jen nemnozí
    ač ji vidí každý..
    na okraji stínů
    koutkem oka
    neb i jen pohled na ni naplňuje srdce hrůzou
    protože - skutečná svoboda prostě děsí
    a ještě víc její cena

    ale já tam musím
    tam, kde mně přestane ohýbat svět
    tam, kde začnu ohýbat já jeho

    protože..

    křídla si trháme sami..
    IRISWILLOW
    IRISWILLOW --- ---
    Antonín Sova - Sloky ironické

    Ty spokojen jsi jenom na chvíli,
    tu chvíli, co svůj život necítíš,
    co na dny nemyslíš, jež ranily,
    ni na ony, jimž kráčíš stále blíž.

    Ba líp je necítit, co zavěsil
    ti život na hruď, bedra, na šíji,
    jak ubohý neb jak jsi směšný byl,
    a jak tě přitom zvolna zabíjí.

    Co z tebe udělal, to neznat líp,
    své otroctví si každým odbýt dnem,
    a nechat život drsný příští vtip
    o velkém člověku svobodném.

    Tak možno ještě klidu dosáhnout,
    i možným štěstím zkájet duši svou,
    a skorem netoužit se zbavit pout,
    a přilnouti k nim s láskou dědičnou!
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    J. Vrchlický
    Za trochu lásky

    Za trochu lásky šel bych světa kraj,
    šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
    šel v ledu – ale v duši věčný máj,
    šel vichřicí – však slyšel zpívat kosy,
    šel pouští – a měl v srdci perly rosy.
    Za trochu lásky šel bych světa kraj,
    jak ten, co zpívá u dveří a prosí.
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    Fráňa Šrámek: Prosinec

    Po sněhu půjdu čistém, bílém,
    hru v srdci zvonkovou.
    Vánoční země je mým cílem.
    Až hvězdy vyplovou,
    tu budu blízko již. A budu ještě blíž,
    až noční půjdu tmou.

    Tu ztichnu tak, jak housle spící,
    a malý, náhle, dětinný,
    a v rukou žmole beranici,
    včarován v ticho mýtiny,
    tu budu blízko již. A budu ještě blíž,
    svých slz až přejdu bystřiny.

    Mír ovane mne, jak by z chléva,
    v němž vůl a oslík klímají,
    světélka stříknou zprava, leva,
    noc modrá vzlykne šalmají,
    tu budu blízko již. Ach, jsem tak blízko již,
    snad pastýři mne poznají...
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    Óšikoči no Micune: Sníh
    Na pustou cestu napadal sníh,
    zavál už stopy po kročejích.
    Já sem ta cesta, smutek je sníh,
    kdo půjde kdy v mých šlépějích?
    ODJINUD
    ODJINUD --- ---
    Dnes ráno jsem uviděl nejlepší holku svého života
    vlasy sestřižené kosou smrtihlava smrti
    smrt krásných dnů
    smrt holka smrti
    Dnes ráno nemám náladu se probouzet a oči namalované krásou
    nádherné barvy žiletek věčnosti
    budeš napadat mně i sebe boxerskou rukavicí lásky smrti a pravdy
    budeš klást miny pod můj žal
    budeš schovaná pod pařezem naděje v lese plném psychiatrů
    jako božských psychiatrů
    zrozených v pralese mezi opicemi naděje peněženky plné
    zlatých brouků chrobáků a ty a my
    jeden za druhým odcházíme zbudovat vlast
    jako klášter hospody kde švitoří královna pavouků
    která mi nad hlavou plete koláč pavučiny
    zodpovědný za svou jako tvou smrt
    bude tě bičovat
    tebe jako sebe na provaze plném oběšenců
    beznaděje prázdnoty a hrůzy
    a leknínů toho léta
    které je víc horké než tvoje ramena
    uprostřed křídel motýla nádhery
    náhody svobody šílenství a pravdy
    budu pít alkohol tvých rtů
    uprostřed nesmírného ticha
    bučí vlak
    v lesním tichu tvých a mých uší
    bude brzy konec jedné pohádky
    básni jdi spát
    a probouzej se se mnou
    na louce rozkvetlé beznaděje v ústavu kde spím věčně
    a očima plnýma revolveru rusalek a ty
    spi
    čekej
    a odejdi

    /K. Šebek/
    SALAMAN
    SALAMAN --- ---
    Jaroslav Vrchlický: Na ňadrech tvých

    Na ňadrech tvých ty chvíle jsou mé žití,
    z nich pouze slunce v pusté dny mé stéká,
    na chvíle ty má lačná duše čeká,
    tvých očí ždajíc rosnou vláhu píti.

    Na ňadrech tvých líp nežli v měkkém kvítí
    bych usnul rád a zahnal do daleka
    vše, kolem nás co hlučí a se vzteká,
    čím dlouho cizí umíme si býti.

    Na ňadrech tvých, kde pokoj, mír a těcha,
    kéž jednou Bůh mne sladce umřít nechá,
    když nedopřál mi žíti u nich v štěstí;

    na ňadrech tvých a v očích tvých, v tvém klínu
    zda rozkoší dřív či dřív touhou zhynu?
    Jen tam! — Vše jiné lhostejné mi jesti.
    GAISAKA
    GAISAKA --- ---
    Ishmael Reed: I Am a Cowboy in the Boat of Ra

    'The devil must be forced to reveal any such physical evil (potions, charms, fetishes, etc.) still outside the body and these must be burned.' (Rituale Romanum, published 1947, endorsed by the coat-of-arms and introductory letter from Francis cardinal Spellman)

    I am a cowboy in the boat of Ra,
    sidewinders in the saloons of fools
    bit my forehead like O
    the untrustworthiness of Egyptologists
    who do not know their trips. Who was that
    dog-faced man? they asked, the day I rode
    from town.

    School marms with halitosis cannot see
    the Nefertiti fake chipped on the run by slick
    germans, the hawk behind Sonny Rollins' head or
    the ritual beard of his axe; a longhorn winding
    its bells thru the Field of Reeds.

    I am a cowboy in the boat of Ra. I bedded
    down with Isis, Lady of the Boogaloo, dove
    deep down in her horny, stuck up her Wells-Far-ago
    in daring midday getaway. 'Start grabbing the
    blue,' I said from top of my double crown.

    I am a cowboy in the boat of Ra. Ezzard Charles
    of the Chisholm Trail. Took up the bass but they
    blew off my thumb. Alchemist in ringmanship but a
    sucker for the right cross.

    I am a cowboy in the boat of Ra. Vamoosed from
    the temple i bide my time. The price on the wanted
    poster was a-going down, outlaw alias copped my stance
    and moody greenhorns were making me dance;
    while my mouth's
    shooting iron got its chambers jammed.

    I am a cowboy in the boat of Ra. Boning-up in
    the ol' West i bide my time. You should see
    me pick off these tin cans whippersnappers. I
    write the motown long plays for the comeback of
    Osiris. Make them up when stars stare at sleeping
    steer out here near the campfire. Women arrive
    on the backs of goats and throw themselves on
    my Bowie.

    I am a cowboy in the boat of Ra. Lord of the lash,
    the Loup Garou Kid. Half breed son of Pisces and
    Aquarius. I hold the souls of men in my pot. I do
    the dirty boogie with scorpions. I make the bulls
    keep still and was the first swinger to grape the taste.

    I am a cowboy in his boat. Pope Joan of the
    Ptah Ra. C/mere a minute willya doll?
    Be a good girl and
    bring me my Buffalo horn of black powder
    bring me my headdress of black feathers
    bring me my bones of Ju-Ju snake
    go get my eyelids of red paint.
    Hand me my shadow

    I'm going into town after Set

    I am a cowboy in the boat of Ra

    look out Set here i come Set
    to get Set to sunset Set
    to unseat Set to Set down Set

    usurper of the Royal couch
    imposter RAdio of Moses' bush
    party pooper O hater of dance
    vampire outlaw of the milky way.
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    a poslední dobou obzvlášť:

    Smlouva

    Nechci, aby mne obmýšlel kterýkoliv bůh.
    Mám odedávna svého,
    pro vlastní potřebu, i k svému narovnání.
    A pro pokoru, které je mi třeba.

    Někdy se přihodí, že lidské duše smrdí
    jak namoklá psí srst.
    Za to se nerouhám. Chci jenom, aby bolest
    opravdu bolela a slza byla slza.

    týž autor
    SAKJA_PANDITA
    SAKJA_PANDITA --- ---
    tak nepatrný ždibec ticha
    že z něho nelze nahlas krást
    kus prkýnka a kousek drátu
    a dohromady myší past

    J. Skácel
    OKEYA
    OKEYA --- ---
    ...

    prší a je to nekonečné
    zdá se že bude padat věčně
    do zahrad kolmý zlatý déšť
    prší a kapky tančí
    na asfalt prší
    do skřivánčí
    to bude sýkorek mokrých
    prší jak pršelo by do rukou
    jak do tvých

    Jan Skácel
    CRAZYHEAD
    CRAZYHEAD --- ---
    Co jsou zde platny všechny řeči?!
    a křik?
    a ticho po něm
    smrt, láska a lítost
    vždycky klečí
    listí listíčko třese stromem

    Oldřich Mikulášek
    EWUSHA
    EWUSHA --- ---
    Můj každodenní chléb:
    Jacques Brel - POTŘEBUJEŠ-LI

    Potřebuješ-li vlaky, aby tě vozily za dobrodružstvím
    A bílé lodě, které by tě mohly unášet
    Hledat slunce, jenž by sis vložil do očí
    Hledat písně, které bys mohl zpívat
    Pak
    Potřebuješ-li jitřenku, abys věřil v zítřek
    A zítřky, abys byl schopen doufat
    Abys znovu nacházel naději, která ti vyklouzla z rukou
    Abys znovu našel ruku, kterou tvá ruka opustila
    Pak
    Potřebuješ-li slova jenž říkají stáří
    Aby ospravedlnila tvé odříkání
    Je-li pro tebe poezie jen hrou
    Je-li pro tebe život jen stárnutím
    Pak
    Potřebuješ-li trápení, aby sis nepřipadal povrchní
    A hluky města, abys zapíjel výčitky svědomí
    A taky občasné slabůstky, aby sis připadal dobrý
    A taky záchvaty zlosti, aby sis připadal silný
    Pak
    Jsi vůbec nic nepochopil...
    KALIPH
    KALIPH --- ---
    Bledé jsou tvé paprsky půlnočního svitu,
    šedé mlžné formy po zlatu teskní,
    povstavší jak héroové, pravdu rytou v štítu,
    jemné struny napnuté,
    jimiž tvoříš víru, svět, tikot,
    jenž věstí nový den, Boha a život.

    JB
    MAYAH
    MAYAH --- ---
    Že...
    Vladimír Holan

    Že naděje psanců se mění každý den.
    Že ten, kdo je už bez osudu a ještě žije, má pocit
    jako by se díval do zeleně potmě.
    Že jiný nemá čas už ani na smrt
    Že další by chtěl lhát mrtvým,
    ale to by musel pozpátku.

    Že město je toho plné
    A venkov se tím rozléhá.

    Nezapomněl jsem na nikoho?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam